Úterý, 8. června 2010Tiskové zprávy
Liga lidských práv ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy si vás dovolují pozvat na tiskovou konferenci, která se uskuteční při příležitosti slavnostního předávání Certifikátů Férová škola šesti oceněným školám v rámci odborné konference Inkluzivní vzdělávání není sci-fi.
18. června 2010 od 9.30 do 12.30 hodin
místnost 081 budovy C ministerstva školství, Karmelitská 7, Praha 1
PROGRAM
09.30 – 10.30 slavnostní předávání Certifikátů Férová škola
10.30 – 12.00 prezentace Férových škol
12.00 – 12.30 tisková konference
Tiskové konference se zúčastní zástupci ministerstva školství, kteří pohovoří o významu inkluzivního vzdělávání a rovných příležitostí ve školství a představí změny plánované v legislativě na podporu inkluzivního vzdělávání. Projekt Férová škola a základní školy, které byly oceněny Certifikátem, představí koordinátorka projektu. Přítomni budou také ředitelé šesti oceněných škol z Břeclavi, Šaratic, Mšena a Náchoda, z nichž každá dostane prostor ke své prezentaci ještě před zahájením tiskové konference.
Oceněné školy
Základní škola Břeclav, Slovácká 40
Základní škola a mateřská škola Břeclav, Kpt. Nálepky 7
Základní škola Břeclav, Komenského 2
Základní škola a mateřská škola, Šaratice, okres Vyškov
Základní škole Mšeno, okres Mělník
Základní škole T. G. Masaryka, Náchod
Bližší informace poskytne:
Iva Pikalová, koordinátorka projektu Férová škola, 777621227
Další informace o projektu a oceněných školách naleznete také na www.ferovaskola.cz
Čtvrtek, 20. května 2010Tiskové zprávy
Štrasburk, Brno – 20. května 2010 – Evropský soud pro lidská práva dnes zveřejnil důležitý rozsudek týkající se volebního práva lidí s duševní nemocí či mentálním postižením. V případě Alajos Kiss proti Maďarsku soud konstatoval, že není možné osoby omezené nebo zbavené způsobilosti k právním úkonům automaticky zbavovat jejich volebního práva. Přelomový rozsudek může změnit zákony mnoha zemí včetně Česka.
Evropský soud pro lidská práva projednával stížnost pana Kisse proti Maďarsku, podle které mu stát v roce 2005 neumožnil odevzdat hlas ve volbách. Alajos Kiss trpí maniodepresivní psychózou, v jejímž důsledku ho soud omezil ve způsobilosti k právním úkonům a ustanovil mu opatrovníka. V řízení o způsobilosti pana Kisse nebyla nikdy zkoumána jeho schopnost projevit své preference ve volbách, navzdory tomu mu bylo toto právo automaticky odebráno a jeho jméno bylo odstraněno ze seznamu voličů. Spolu s Centrem advokacie duševně postižených (MDAC) se nejprve několik měsíců snažil o navrácení svého práva volit, poté se obrátil na Evropský soud pro lidská práva.
Pan Kiss podal k ESLP stížnost na ustanovení Maďarské ústavy, podle něhož nemají lidé zbaveni nebo omezení ve způsobilosti k právním úkonům právo volit. To je v přímém rozporu s článkem 3 Dodatkového protokolu k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, který zaručuje svobodné vyjádření názoru všech lidí v demokratických volbách. Nyní, po téměř čtyřech letech Evropský soud v případě pana Kisse konečně rozhodl: Maďarsko omezením volebního práva porušuje základní lidská práva a bude muset ústavu změnit.
V České republice je situace lidí zbavených způsobilosti k právním úkonům v mnoha aspektech podobná. Právo volit u nás neodpírá lidem zbaveným způsobilosti k právním úkonům přímo ústava ale volební zákon z roku 1995, který říká, že rozsudek o zbavení způsobilosti k právním úkonům představuje překážku výkonu volebního práva.
Liga lidských práv a Centrum advokacie duševně postižených zastupují před českým Ústavním soudem dva případy lidí, kterým bylo v důsledku rozsudku o zbavení způsobilosti k právním úkonům odepřeno jejich volební právo. „V současnosti je v Česku kolem 25 000 lidí zbavených způsobilosti, a automaticky tedy i práva volit. Nadcházejících voleb do parlamentu se tedy nebudou moci zúčastnit desetitisíce lidí, přestože mnozí z nich jsou takové volby nepochybně schopni. Doufáme, že Ústavní soud půjde podobnou cestou jako Evropský soud pro lidská práva a zruší toto nesmyslné ustanovení, které automaticky brání takovému množství lidí účastnit se na věcech veřejných,“ říká právnička Ligy a MDAC Zuzana Durajová.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Durajová, právnička MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773692 282; 545 210 446,
email: zdurajova@mdac.info
Maroš Matiaško, právnik MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773 621 228; 545 210 446
email: mmatiasko@mdac.info
Celý rozsudek Evropského soudu pro lidská práva si můžete přečíst zde.
Další informace k tématu zbavování způsobilosti a práva volit najdete zde.
Pondělí, 17. května 2010Tiskové zprávy
Druhý ročník Světového týdne respektu k porodu v Brně.
Brno – 17. května 2010 – Jak podpořit zdárný průběh těhotenství a porodu? Jak vybrat místo k porodu? Co mohu a co musím? Tyto a další otázky si klade stále více žen a jejich partnerů. Najít odpovědi tento týden pomohou akce pořádané po celé České republice v rámci Světového týden respektu k porodu. Bohatý program je přichystán i v Brně.
Tématem letošního ročníku je „Porodní radost a porodní bolest“. Tato slova v sobě obsahují kontrast, který je typický nejen pro porod, ale i pro české porodnictví. Z přirozené součásti života se ruku v ruce s technickým a medicínským pokrokem stala téměř nemoc, proti které je třeba podat utišující léky a „pomoci“ pacientce. Mnoho žen proto přichází do porodnice s obavami a rozhodnuto ponechat vlastní porod v rukou druhých.
Ženám a jejich rodinám se sice dostává řada informací i jinak, ale jen málo jich směřuje k tomu, jak podpořit přirozené těhotenství, co zařídit před porodem nebo jak poznat, co je ještě dobré a co už by být nemuselo. Porod může být krásným a jedinečným zážitkem, proto má cenu se zamyslet například nad tím, zda s sebou vzít k porodu dulu, a shrnout do porodního plánu, co si přejeme a čemu bychom se naopak raději vyhnuli.
Akce pořádané v rámci týdne respektu k porodu umožňují současným i budoucím rodičům získat nový náhled na porod. Informace jsou předpokladem pro rozhodování v jakékoli oblasti. Krom toho platí, že informovaní rodiče bývají dobří partneři také pro porodní asistentky a lékaře.
Na brněnském programu se podílí Nesehnutí, Liga lidských práv, Brána k dětem, MAMI-centrum, Family Point, Centrum pro rodinu a sociální péči a mnoho dalších.
Podrobný program najdete zde.
Program mimobrněnských akcí najdete zde.
Další informace poskytnou:
Zora Javorská, koordinátorka Týdne respektu porodu v Brně, Nesehnutí, 606 722 988
David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv, 608 719 535
Čtvrtek, 15. dubna 2010Tiskové zprávy
Krajský soud v Brně konečně ukončil přes pět let trvající spor, v němž se město snažilo zbavit „nepřizpůsobivou“ ženu způsobilosti k právním úkonům. Svým rozhodnutím potvrdil, že institut zbavení způsobilosti k právním úkonům nemůže být nástrojem pro kontrolu lidí, kteří žijí jinak. Skutečnost, že paní Eva trpí duševní poruchou, podle soudu nedává státu automaticky právo rozhodovat o tom, jak má žít.
Paní Eva žije ve vlastním domě blízko centra Brna a již několik let hromadí na své zahradě různé věci. Toto chování se nelíbilo úředníkům městské části, protože dle jejich mínění „narušuje vzhled obce“. Po několika ne příliš úspěšných opatřeních se proto rozhodli přistoupit k návrhu na zbavení způsobilosti k právním úkonům. Jejich návrhu vyhověl brněnský městský soud v roce 2005 a po úspěšném odvolání znovu v roce 2008. V řízení byl vypracován psychiatrický i psychologický znalecký posudek, podle kterých paní Eva trpí duševní poruchou. Podle názoru obou znalců může pouze zbavení způsobilosti k právním úkonům a posléze soudem ustanovený opatrovník zajistit dodržování hygienických návyků a zdravotní, zejména psychiatrickou péči.
V lednu letošního roku Krajský soud v Brně projednával odvolání proti rozsudku o zbavení způsobilosti k právním úkonům. Soud zdůraznil, že samotná přítomnost duševní poruchy nemusí automaticky vést k omezení nebo zbavení způsobilosti. Rozhodnutí o zbavení způsobilosti k právním úkonům neslouží k tomu, aby následně vedlo k pomyslné stabilizaci zdravotního stavu člověka, zlepšení jeho hygieny nebo sociální či kulturní úrovně života. „V řízení o způsobilosti k právním úkonům musí vždy soud posuzovat, jestli takové opatření slouží skutečně k ochraně práv člověka. Opatrovník má za člověka s postižením činit právní úkony a pomáhat mu například při nakládání s majetkem. Nedovedu si představit, že by se rozhodnutím o zbavení způsobilosti paní Evy k právním úkonům situace nějak změnila, například, že by opatrovník za ní uklízel její zahradu,“ vysvětluje právnička MDAC a Ligy lidských práv Zuzana Durajová.
Krajský soud v Brně rovněž zdůraznil, že způsob života paní Evy je jejím svobodným rozhodnutím a pokud závažným způsobem nezasahuje do práv jiných osob nebo nikoho neohrožuje, stát by neměl mít právo do něj zasahovat „Krajský soud v Brně po pěčlivém dokazování fakticky prolomil znalecké posudky proti paní Evě. To považujeme za velmi důležité, protože okresní soudy velmi často nekriticky přejímají závěry znalců. Je tedy třeba brát v úvahu fakt, že znalci často neznají sociální situaci lidí s postižením a nerozumí institutu zbavení způsobilosti k právním úkonům, jak to bylo i v případě paní Evy,“ hodnotí rozsudek Krajského soudu právník MDAC a Ligy Maroš Matiaško.
Bližší informace poskytnou:
Maroš Matiaško, právnik MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773 621 228; 545 210 446, email: mmatiasko@mdac.info
Zuzana Durajová, právnička MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773692 282; 545 210 446, email: zdurajova@mdac.info
Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC) podporuje lidská práva dospělých a dětí se skutečným či domnělým mentálním či psychosociálním postižením. Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování. Vizí MDAC je svět, v němž si lidé váží emocionálních, duševních nebo v učení spočívajících odlišností ostatních a respektují autonomii a důstojnost každého jednotlivce. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy. www.mdac.info
Liga lidských práv je nevládní organizace, která pro zlepšení kvality a důstojnosti života prosazuje v české společnosti lidská práva za pomoci výzkumu, vzdělávání, vedení strategických případů právní cestou, předkládání argumentů a řešení. Liga je členem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) založené v roce 1922 v Paříži. www.llp.cz
Úterý, 13. dubna 2010Tiskové zprávy
Brno – 13. dubna 2010 – Otázka „kdo má vlastně pravdu“ provází medializovaný případ rodičky, která minulý čtvrtek nebyla přijata do porodnice a musela porodit za asistence záchranářů v sanitce. Fakultní nemocnice Na Bulovce svůj postup hájí tím, že měla vyhlášený „stop-stav“ a dva jiné probíhající porody. Podle záchranářů, kteří odmítnutou ženu přivezli, došlo k pochybení ze strany nemocnice. Ve skutečnosti tuto situaci výslovně upravuje zákon a ten bez jakýchkoli výjimek stanoví, že jestliže jde o porod, žena musí být do nemocnice přijata.
Konkrétně se jedná o ustanovení § 24 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění, na jehož základě se v případě probíhajícího porodu není možné odvolávat ani na „stop-stav“, ani na nedostatek lékařů. Nehledě na to, že u většiny porodů lékař vůbec být nemusí, protože ze zákona má plnou kvalifikaci vyšetřovat rodičky a vést normální nekomplikované porody porodní asistentka. Rodící žena, která se dostaví do porodnice, podle zákona prostě „musí být přijata“. Dále pak úpravu doplňuje § 11 odst. 1 písm. b) téhož zákona, podle kterého lékaři bez výjimky nemohou odmítnout pojištěnce ze spádového území a v případě neodkladné péče. Není pochyb o tom, že péče u porodu v posledním stadiu neodkladná je.
„Zákon sice obecně umožňuje, aby zdravotnické zařízení odmítlo pacienta, pokud má „plno“. Pokud se ale jedná o neodkladnou péči nebo o porod, tak není možné odepřít přijetí z žádného důvodu. Právní úprava tak zohledňuje akutní situace, kdy by nepřijetím do nemocnice mohlo dojít k ohrožení zdraví nebo dokonce života člověka.“ vysvětluje právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.
Přeplněnost porodnic je reálný problém, který je potřeba v praxi řešit, proto je snaha porodnic posílat v případě vytíženosti další rodičky do jiných zařízení s volnou kapacitou pochopitelná. Rozhodně by však žena měla být nejprve vyšetřena. Jedině tak lze zjistit, zda její stav převoz umožňuje a zda nedochází ke komplikacím. Personál nemocnice na Bulovce však ženu poslal pryč bez předchozího vyšetření, pochybení je tedy zřejmé.
Chybu lze spatřit v celkovém systému péče o rodičky v ČR. Ministerstvo zdravotnictví již dlouhou dobu ví o problému přeplněnosti zejména pražských porodnic, který se porodnice snaží řešit např. nelegálními požadavky na registrace rodiček či rovněž nelegálním odmítáním žen s rozběhnutým porodem. Přesto ministerstvo situaci přihlíží a žádné změny nevyhovujícího systému nenavrhuje. Přitom však spolu s porodníky hájí názor, že každý porod je rizikový a nepředvídatelný, a zarputile brání vzniku porodních domů, porodům v domácnostech i takzvaným „ambulantním“ porodům v porodnici, které jsou v zahraničí naprosto běžné.
Porodní asistentka Ivana Königsmarková z Unie porodních asistentek (UNIPA) vidí problém i ve špatně nastaveném anonymním systému péče o rodičky: „V zahraničí je běžné, že se o ženu během těhotenství, porodu, a to ať rodí kdekoli, i po porodu stará jedna její porodní asistentka. U nás žena k porodu přichází do neznámého prostředí mezi neznámé lidi. I ona je pro zdravotníky neznámá, během těhotenství ji nesledovali a je tak náročnější vyhodnotit možné komplikace. Krom toho tato situace vytváří korupční prostředí.“
Ve sporu mezi záchrankou a porodnicí, kdy se obě strany snaží obhájit svůj postup, se nějak zapomíná, že rodící žena není materiál, ale člověk, který má svá práva.
Rodička má právo se během porodu dostavit do kterékoliv porodnice a být zde přijata.
• Pokud je porodnice vytížená, může rodičce navrhnout převoz do jiného zařízení, ale to je třeba chápat pouze jako doporučení.
• Trvá-li žena i po vysvětlení na přijetí, přestože z kapacitních důvodů bude muset rodit za méně komfortních podmínek nebo na ni personál nebude mít tolik času, je třeba to respektovat.
• Pokud nemocnice ženu odmítne, musí jí o tom vydat písemné potvrzení a rodička se může následně obrátit na vedení nemocnice nebo svoji pojišťovnu s žádostí o přezkum.
Bližší informace:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, kontakt: tel. 604 11 80 50
Ivana Königsmarková, prezidentka Unie porodních asistentek, kontakt: 602 81 60 81
Další informace o právech rodičů v souvislosti s porodem je možné najít na specializovaných stránkách Ligy www.ferovanemocnice.cz.
Projekt Férová nemocnice byl podpořen grantem Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Středa, 17. března 2010Tiskové zprávy
Dne 30. 3. 2010 v 19.00 pořádá Liga lidských práv v brněnské kavárně Savoy benefiční večer s názvem JAZZ & CIRKUS, jehož výtěžek bude věnován na činnost Ligy v oblasti práv pacientů.
V atmosféře slavné meziválečné kavárny Savoy na Jakubském náměstí v Brně vystoupí osmnáctičlenný jazzový orchestr Big Band Zdeňka Treblíka se dvěma zpěvačkami, kouzelníci a žongléři cirkusu LeGrando, zpěvák Jan Brdíčko s klavírním doprovodem pak uzavře celou produkci svými šansony. Benefičním večerem bude provázet herec divadla Husa na provázku Václav Hanzl.
Zakoupením vstupenky mohou lidé pomoci zachovat například on-line právní poradnu pro pacienty na stránkách www.ferovanemocnice.cz, která vyřizuje desítky dotazů týdně, nebo podpořit bezplatné zastupování poškozených pacientů před soudy či prosazování větší svobody při rozhodování o vlastním zdraví.
Vstupenky lze zakoupit za 210 Kč na místě nebo 180 Kč v předprodeji v kavárně Savoy na Jakubském náměstí 1 nebo v Lize lidských práv na Burešově 6 v Brně.
Bližší informace poskytne:
Magda Kucharičová, PR Ligy lidských práv,tel. 777 674 161, email: mkucharicova@llp.cz
Akci podpořili:
.gif){kind=small}
