Dobrá zpráva pro pacienty: soudy musí zohlednit, aby odškodnění působilo preventivně

Krajský soud v Liberci zdvojnásobil odškodnění ženě, které lékaři odebrali vaječníky bez jejího souhlasu. Vyvolali tak u ní veškeré negativní následky, které jsou spojené s předčasným nástupem menopauzy. Žena měla původně dostat 150 tisíc korun, právníci Ligy ale argumentovali, že odškodnění dostatečně nezohledňuje závažnost celého případu a Nejvyšší soud jim dal loni na podzim za pravdu. Jako satisfakci za porušení informovaného souhlasu tak žena dostane celkem 300 tisíc korun.

Rozsudek Nejvyššího soudu je výjimečný v tom, že říká, že soudy musejí zohlednit preventivní působení odškodnění za porušení práv pacientů. „Pro pacienty je to dobrá zpráva, protože nyní soudy řekly, že odškodnění by mělo být takové, aby zdravotníky odrazovalo od toho nerespektovat svobodnou volbu pacienta, řekl advokát a předseda Ligy lidských práv David Zahumenský.

V zásadě tak mohou být v případě velkých nemocnic finanční sankce citelnější než u samostatných zdravotníků. Třistatisícové odškodnění již podle Ligy preventivní funkci plnit může. Lednový rozsudek krajského soudu ale ještě není pravomocný.

Žena podstoupila v roce 2006 operaci dělohy. Operatér se rozhodl vedle dělohy preventivně odstranit také vaječníky, přestože k tomu neměl souhlas pacientky. Po odebrání vaječníků nastoupila u ženy předčasná menopauza zahrnující řadu somatických a psychických obtíží.

Přestože soudy od počátku daly Lize za pravdu, pokud jde o skutkový průběh, zdráhaly se ženu férově odškodnit. Krajský soud jí nejprve přiznal pouhých 80 tisíc korun, vrchní soud finanční satisfakci zvýšil na 150 tisíc. To ale stále podle právníků Ligy nedostatečně zohledňovalo to, že k zákroku došlo ve velké krajské nemocnici.

Liga dlouhodobě usiluje o to, aby lidé mohli svobodně rozhodovat o otázkách svého zdraví. Proto ve vybraných případech poskytuje právní podporu těm, jejichž svobodná volba nebyla respektována. Zdravotníci mají povinnost pacienta řádně informovat, rozhodnutí je ale na něm.

 

Bližší informace poskytne:

David Zahumenský, advokát a předseda Ligy lidských práv, e-mail: dzahumensky@llp.cz, tel.: 608 719 535

Více informací k případu:

https://llp.cz/pripady/za-vyoperovani-zdraveho-organu-proti-vuli-pacientky-zaplati-lekar-300-tisic-korun/

Rozsudek o brněnské záchrance poukazuje na chybějící komunitní péči o rodičky a novorozence

Krajský soud v Brně už podruhé vydal verdikt ve prospěch ženy a dítěte, které byly v roce 2010 brněnskou zdravotnickou záchrannou službou nuceně transportovány po domácím porodu do nemocnice. Téměř 60stránkový precizně odůvodněný rozsudek nepřímo poukazuje na skutečnost, že ve zdravotnickém systému zcela chybí zajištění profesionální komunitní péče o ženy a děti při domácích porodech. Podle Ligy lidských práv tak stát systematicky porušuje jejich právo na zdraví a dostupnou zdravotní péči.

Ženy nemají k porodu doma koho zavolat, kromě záchranky

Jak soud konstatoval, podle platných právních předpisů jsou lékaři i nelékařští zdravotníci záchranné služby kompetentní k asistenci u překotného porodu i k prvnímu ošetření novorozence (odst. 40 rozsudku). „Na druhou stranu tento druh péče není jejich specializací a žena i dítě by při normálním spontánním porodu v domácím prostředí měly mít přístup k péči specializovaného odborníka – porodní asistentky,“ řekla právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.

Pokud by náš systém zdravotní péče fungoval jako v západních zemích, žena z projednávaného soudního případu nemusela volat po domácím porodu záchrannou službu, ale měla by možnost si přivolat přímo porodní asistentku a až následně zajistit péči pediatrem. Porodní asistentka je podle právních předpisů způsobilá ošetřit a vyšetřit rodičku i novorozence. Vyšetření pediatrem není neodkladné a je možné je odložit na následující den. Při soudním jednání znalec uvedl, že i v českých porodnicích pediatr běžně provádí první vyšetření dítěte do 12 hodin po porodu (odst. 131 rozsudku), do té doby tak péči zajišťují sestry.

Systému komunitní péče porodních asistentek v současné době brání pojišťovny, krajské úřady i Ministerstvo zdravotnictví

Přestože existuje výkon hrazený ze zdravotního pojištění – návštěva porodní asistentky v šestinedělí, pojišťovny je často nemají nasmlouvané anebo činí obstrukce, aby tato služba nebyla dostupná. Krajské úřady zase protiprávně vyhrožují sankcemi porodním asistentkám, pokud budou pomáhat u domácích porodů, i když mají oprávnění k poskytování péče v domácím prostředí. Ministerstvo, které je zodpovědné za celkovou koncepci českého zdravotnictví, nečiní žádné konkrétní kroky k dostupnosti komunitní zdravotní péče u porodů.

Jednání záchranářů bylo vedeno přetrvávajícím paternalismem

I po doplněném dokazování dospěl soud prvního stupně po navrácení věci odvolacím soudem opětovně k závěru, že k převozu dítěte záchrannou službou proti vůli rodičů nebyl právní důvod. Zpracovaný znalecký posudek z oboru neonatologie prokázal, že dítě bylo před převozem zdravé a dobře poporodně adaptované a možnost vykrvácení dítěte přes pupečník byla prakticky nulová (odst. 34 a 56 rozsudku). Soud naznačil, že důvodem autoritativního postupu posádky záchranné služby bylo obecně nízké právní povědomí zdravotníků a jejich přetrvávající paternalistický postoj vůči pacientům. Takový přístup je však již dlouho překonaný koncepcemi moderního medicínského práva, vycházejícího z respektu k člověku jako osobnosti s právy (odst. 103-105 rozsudku).

Případ stále ještě není u konce – žalovaná záchranná služba se odvolala, takže se nemusí omlouvat, ani vyplatit finanční satisfakci, jak jí bylo v rozsudku uloženo. Musela by tak učinit teprve poté, co by Vrchní soud v Olomouci rozhodnutí potvrdil. Odvolací soud ale také může rozhodnutí zrušit nebo změnit.

Popis případu a rozhodnutí soudů naleznete zde.

 

Bližší informace poskytne:

Zuzana Candigliota
právnička Ligy lidských práv
email: zcandigliota@llp.cz
tel.: 777 893 871

 

Analýza právní úpravy komunitní péče porodních asistentek ve vybraných evropských státech

Známe vítěze studentských soutěží

Liga lidských práv vyhlásila vítěze studentských soutěží Lidskoprávní diplomka a Lidskoprávní Moot Court. Lidskoprávní diplomkou roku 2012 se stala práce Tomasze Heczka, který se zabýval omezováním svobody projevu na internetu z důvodu ochrany autorských práv. V celostátním finále Lidskoprávního Moot Courtu pak uspěla dvojice budoucích právniček z Masarykovy univerzity Zuzana Kameníková a Tereza Doležalová.

 

Lidskoprávní diplomka

Stejně jako loni převzala záštitu nad soutěží o nejlepší závěrečnou studentskou práci věnovanou problematice lidských práv emeritní místopředsedkyně Ústavního soudu a senátorka Eliška Wagnerová, která se slavnostního vyhlášení osobně zúčastnila. Z osmnácti přihlášených prací z oborů práva, sociálních i přírodních věd byla oceněna trojice autorů. Cenu za první místo převzal Tomasz Heczko za práci „Omezení svobody projevu na Internetu z důvodu ochrany autorských práv“. Jako druhý se umístil Michal Hájek s prací „Lidskoprávní dopady medializace trestních případů“. A oceněna byla také práce Anny Smutné s názvem „Princip non-refoulement v mezinárodním právu a právu Evropské unie: srovnání“. Klíčovými kritérii, jimž hodnocení podléhalo, byly především inovativní přístup a praktický přesah práce.

 

Moot Court – simulovaný soudní proces

Další z akcí podporující vysokoškolské studenty byla soutěž týmů v simulovaném soudním řízení řešící možný zásah do lidských práv. Studenti od listopadu letošního roku měřili síly v obhajobě i obžalobě případu matky, která se domáhala práva na výchovu svého dítěte umístěného do ústavu. Do soutěže se zapojilo 29 týmů právnických fakult z Brna, Olomouce, Plzně a Prahy, přičemž do finálového kola měla každá z fakult možnost nominovat dvojici svých nejlepších týmů.

Samotné finále probíhalo na Nejvyšším správním soudě v Brně. Soudcovskému senátu předsedala soudkyně NSS Kateřina Šimáčková, kterou doplnili advokáti Lucie Atkins a David Zahumenský. Na soudce nejvíce zapůsobil výkon dvojice budoucích právniček z Masarykovy univerzity Zuzany Kameníkové a Terezy Doležalové. V kategorii nejlepšího písemného podání uspěl naopak tým studentek z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve složení Patrícia Poláčková, Andrea Bartošová, Romana Skácelová a Andrea Kneiflová. Ocenění za nejlepší řečnický výkon si odnesla Šárka Ošťádalová z Univerzity Karlovy v Praze.

 

Bližší informace poskytnou:

Kateřina Mášová, koordinátorka soutěže Lidskoprávní diplomka

e-mail: kmasova@llp.cz, tel.: 545 210 446

 

Marek Zemský, koordinátor soutěže Lidskoprávní Moot Court

e-mail: mzemsky@llp.cz, tel.: 545 210 446

Vláda přiznala pochybení za nezákonnou sterilizaci, ženu odškodní 10.000 eury

Česká vláda uzavřela mimosoudní odškodnění se ženou, která si u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku stěžovala na nezákonnou sterilizaci. Součástí dohody je kromě odškodnění 10.000 eur také přiznání pochybení. Liga lidských práv vyzývá vládu, aby se ke kontroverzní historii nezákonných sterilizací v českých zemích postavila čelem a odškodnila i ženy, které se kvůli promlčecím lhůtám již na české soudy obrátit nemohou.

Nedobrovolně sterilizovaných žen jsou v Česku minimálně stovky. Za sterilizace se již v roce 2009 oficiálně omluvila vláda Jana Fischera. „My chceme, aby v tomto směru pokračovala i současná vláda a všechny ženy odškodnila. Vytvoření odškodňovacího mechanismu doporučila už v únoru letošního roku Rada vlády pro lidská práva. Vláda by jej měla schválit co nejdříve, aby se další oběti nemusely obracet na štrasburský soud,“ řekla právnička Ligy lidských práv Kateřina Červená.

 

Bližší informace poskytne:

Kateřina Červená, právnička Ligy lidských práv, e-mail: kcervena@llp.cz, tel.: 777 701 621

 

Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který mimosoudní vyrovnání schválil, najdete zde.

Podnět Rady vlády pro lidská práva z února 2012 je k dispozici zde.

Štrasburský soud: I člověk pod opatrovnictvím může nesouhlasit se svou hospitalizací

Evropský soud pro lidská práva dnes uznal stížnost Milana Sýkory, kterého v roce 2001 soud bez jeho vědomí zbavil způsobilosti k právním úkonům. Návrh podalo město Brno, které se také stalo jeho opatrovníkem. Později byl pan Sýkora pouze na základě rozhodnutí opatrovníka nedobrovolně hospitalizován v léčebně v Brně-Černovicích. Za porušení jeho práva na osobní svobodu mu Česko musí zaplatit odškodnění 20.000 eur.

Na soudní řízení o zbavení způsobilosti nebyl pan Sýkora vůbec předvolán a nebylo mu ani doručeno rozhodnutí. Jakmile se o tom dozvěděl, podal odvolání ke Krajskému soudu v Brně, a ten mu dal za pravdu. V dalším řízení se ale celá situace zopakovala – opět nebyl předvolán, znalecký posudek vypracovala psychiatrička pouze na základě staré zdravotnické dokumentace a rozsudek mu opět nebyl doručen.

Štrasburský soud uvedl, že soud se měl osobně seznámit se zdravotním stavem a situací pana Sýkory, což ostatně vyžaduje i nový Občanský zákoník. V řízení o způsobilosti by měl být navíc každý člověk zastoupený efektivně a ne pouze formálně. To znamená, že by se s ním měl zástupce osobně sejít. Konečné rozhodnutí soudu o způsobilosti mu mělo být doručeno,“ řekl právní zástupce pana Sýkory Maroš Matiaško, právník Ligy lidských práv a Centra advokacie duševně postižených (MDAC).

O tom, že není svéprávný, se pan Sýkora dozvěděl až v léčebně Brně-Černovicích, kde byl hospitalizován proti své vůli pouze na základě souhlasu opatrovníka – města Brna. „Z rozhodnutí Štrasburského soudu plyne, že opatrovník nemůže automaticky rozhodovat o hospitalizaci člověka zbaveného způsobilosti. V případě, že s hospitalizací nesouhlasí, musí o zákonnosti zásahu do osobní svobody rozhodnout soud,“ dodal Matiaško.

Bližší informace poskytneme po podrobném seznámení se s rozsudkem na předem ohlášené tiskové konferenci dnes v 14:30 v sídle Veřejného ochránce práv na Údolní 39 v Brně.

Po skončení konference v cca 15:30 hodin poskytnou bližší informace:

Maroš Matiaško
právník Ligy lidských práv a MDAC
tel: 734 158 282

Rozhodnutí soudu naleznete zde.

Liga ocenila další „férové školy“, už je jich 23

14. listopadu 2012 – Dalších pět základních škol dnes od Ligy lidských práv obdrželo certifikát Férová škola, který je pro rodiče zárukou kvalitního inkluzivního vzdělávání, spravedlivých podmínek pro všechny děti a fungující komunikace učitelů i vedení školy. Takto oceněných škol je tak v Česku už třiadvacet. Cílem udělování certifikátů „Férová škola“ je připomenout veřejnosti, že společné vzdělávání všech dětí v běžných třídách může fungovat a je přínosem pro celou společnost.

Do projektu se mohou hlásit školy z celé České republiky. Spolupracujeme s nimi především na rozvoji inkluzivní atmosféry, uplatňování podpůrných a vyrovnávacích opatření a fungující komunikaci mezi školou a rodiči,“ říká koordinátor projektu Marek Zemský.

Mezi letos oceněné školy patří ZŠ Brno náměstí 28. Října, ZŠ Brno – Žebětín, ZŠ Ivančice – Řeznovice, ZŠ T. G. Masaryka Otrokovice a ZŠ Trávníky Otrokovice. Školy musely udělat pokrok, který posílil vzdělávání všech žáků v rámci hlavního vzdělávacího proudu. To hodnotila certifikační komise, která sledovala, jak každá z přihlášených škol pečuje o děti se speciálními vzdělávacími potřebami a jakým způsobem včleňuje průřezová témata do výuky.

Začleňme 365 dětí do běžných škol

Předání certifikátů bylo součástí mezinárodní odborné konference Generace Fair 2013 zaměřené na inkluzivní vzdělávání. Předcházela mu výzva Ligy lidských práv k „začlenění 365 dětí do běžných škol hlavního vzdělávacího proudu“ podpořená zkušenostmi zahraničních hostů.

Inkluzivní pojetí školy v zemích jako Rakousko nebo Švýcarsko je samozřejmý standard. Rovné příležitosti a uplatňování práv každého jedince bez rozdílu původu, sociálního postavení nebo zdravotního znevýhodnění na kvalitní vzdělání v hlavním proudu je zde součástí vyspělé evropské kultury, morálky i smýšlení společnosti. Zahraniční partneři nemohou poskytnout českým školám jednoznačný návod pro realizaci vlastních záměrů, ale vědomí toho, že některé mechanismy mohou bez problémů fungovat u našich sousedů, představuje pro ty, kteří se rozhodli vytvořit i přes úskalí dosud nedostatečné legislativy a nepříznivé ekonomické situace inkluzivní prostředí, obrovskou podporu a motivaci,“ řekl jeden z moderátorů odborných workshopů Vladimír Foist.

 

Bližší informace poskytnou:

Monika Tannenbergerová, pedagožka Ligy lidských práv; mtannenbergerova@llp.cz; 608 362 594

Marek Zemský, koordinátor projektu Férová škola; mzemsky@llp.cz; 776 009 773