Poslanci, nejezděte do Ruska, přihlaste se na Liga Cup. Ušetříte peníze a podpoříte prospěšnou věc.

Liga lidských práv vyzývá poslance, aby zvážili plánovanou účast na fotbalovém turnaji v ruském Soči, na níž neúspěšně žádali 650 tisíc korun ze státního rozpočtu. Zve je na benefiční turnaj Liga Cup, který pořádá v Praze. „Na startovné 25 tisíc korun se mohou složit ze svého a podpořit tak provoz bezplatné právní poradny pro pacienty,“ říká fundraisingový ředitel Ligy Petr Jeřábek.

Liga Cup je benefiční turnaj firem v malé kopané, jehož výtěžek hradí provoz poradny na webu www.ferovanemocnice.cz. Od roku 2006 odpověděla na více než 3000 dotazů. Loni jsme na webu zaznamenali přes 180 tisíc unikátních návštěvníků.

Letošní třetí ročník Liga Cupu se koná 16. června v Brně a 22. června v Praze. Turnaje se účastní místní i nadnárodní firmy, ale i týmy složené ze známých osobností – v minulosti například Martin Dejdar nebo Robert Záruba. Více informací na www.ligacup.cz.

Přečtěte si o plánované cestě poslanců na turnaj v Rusku.

 

I po odsuzujícím rozsudku ze Štrasburku zůstává léčebna bez potrestání

Krajský soud v Brně včera po více než čtyřletém soudním sporu zamítl žalobu Lukáše Bureše proti Psychiatrické léčebně Brno – Černovice. Bureš se domáhal omluvy a finančního zadostiučinění za to, že ho v léčebně násilím přikurtovali na noc k posteli a způsobili mu tím nejen ponížení lidské důstojnosti a psychické utrpení, ale i zranění rukou. Evropský soud loni konstatoval, že jednání léčebny bylo nelidské a ponižující a v rozporu s právem. I přes tento jasný verdikt český soud odmítl uznat jakoukoli odpovědnost léčebny a poškozenému nepřiznal ani pouhou omluvu.

Lukáš Bureš se odvezení do léčebny předmětný večer roku 2007 nebránil, protože se po nechtěném předávkování předepsanými léky necítil dobře a myslel si, že se mu tam dostane pomoci. Namísto toho se k němu zaměstnanci chovali hrubě a častovali ho nadávkami. Nakonec ho bez zákonného důvodu, tedy aniž by byl agresivní nebo ubližoval sám sobě, připoutali na mnoho hodin k posteli.

Podle soudkyně Dagmar Bastlové je však takové jednání v pořádku. K odůvodnění rozsudku řekla, že jednání léčebny nezasáhlo do důstojnosti žalobce, protože byl pod vlivem léků a nemohl kontrolovat své jednání. „Je to, jako by soudkyně řekla, že lidé, kteří jsou nemohoucí nebo mají těžké postižení, nemají žádnou důstojnost, proto se k nim můžou zdravotničtí pracovníci chovat svévolně,“ říká k tomu Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv.

Štrasburský soud ve svém rozsudku řekl, že léčebna použila kurtování jako rutinní praxi, aniž by v případě neklidu pacienta nejprve vyzkoušela méně omezující prostředky. Podle Soudu v případě podezření na nelidské a ponižující zacházení musí zdravotnické zařízení prokázat, že jednalo správně. Člověk, který je v daném okamžiku v plné moci zdravotníků, nemá možnost kromě svého tvrzení a případných důkazů o způsobeném zranění předkládat jiné důkazy. Naopak léčebna může pečlivě vést zdravotnickou dokumentaci nebo i pořizovat kamerové záznamy a prokázat tak, co se skutečně s pacientem dělo. V případě Lukáše Bureše byly k dispozici pouze nedostatečné písemné záznamy, s kterými bylo navíc následně manipulováno. Nebyla v nich ovšem ani zmínka o tom, že by žalobce po přijetí byl agresivní nebo že by ohrožoval sám sebe.

Podle Zuzany Durajové bylo soudní řízení vedeno v duchu předsudků soudkyně vůči Lukáši, který trpí duševní poruchou. Při výslechu Bureše, který proběhl až 5 let po dané události, se soudkyně ptala například na jeho další hospitalizace, i když tyto informace byly pro dané řízení zcela irelevantní. Když si pak z důvodu časové prodlevy některé detaily noci Bureš nevybavoval, nařkla ho ze lživosti a psychické lability.

Myslím, že se v rozhodnutí projevily obecné předsudky, které v společnosti vládnou vůči lidem s duševní poruchou, a to že tito jsou nevěrohodní, nebezpeční, nebo že si dokonce zaslouží, aby s nimi bylo zacházeno hrubě. Naopak, lidé s duševním postižením jsou mnohem častěji obětmi násilí, tak jako Lukáš Bureš, než pachateli, takže by jim měla být poskytnutá zvýšená ochrana.“

Rozhodnutí soudu není pravomocné, v současné době advokát Lukáše Bureše připravuje odvolání i stížnost na postup soudkyně, neboť ta dokonce v rozporu s právními předpisy i běžnou praxí bránila právním zástupcům žalobce pořizovat zvukové nahrávky z jednání.

Bližší informace poskytne:

Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv a Centra advokacie duševně postižených, e-mail: zdurajova@llp.cz, tel.: 773 692 282

 

Více informací:

Startuje celostátní kampaň na podporu občanské angažovanosti

Dnes se rozjíždí kampaň Nebuď béééčko, buď hrdinou, která doplňuje projekt Hrdinou může být každý Ligy lidských práv. V Ostravě současně začíná i putovní výstava fotografií největších hrdinů.

Klíčovou součástí kampaně je videospot a web, jejichž hlavní myšlenkou je vymezit se proti pojetí lidské pasivity a „stádnosti“ české společnosti.

„Touto kampaní chceme lidem ukázat, že být ovcí, na kterou klip odkazuje, nic neřeší,” říká Dutkiewič. Jak doufá, mnozí se v ovčím stádu poznají a uvědomí si, že udělat něco pro sebe a své okolí není nereálné.

Ovčí stádo v kampani vystupuje jako protiklad k hrdinům, které lze najít na stránce www.hrdinou.cz. V současné době je na webu také možné hlasovat o největším hrdinovi.

Výstava představí hrdiny

V průběhu následujících sedmi měsíců se v sedmi městech republiky objeví apelační citylighty a výstavy fotografií v obchodních centrech. Doplní je také diskusní večery.

Výstavy a další aktivity startují dnešním dnem v ostravském obchodním centru Futurum. V dalších měsících bude pokračovat do Pardubic, Plzně, Mladé Boleslavi, Jihlavy, Zlína a skončí v říjnu v Brně.

Více o kampani naleznete zde.

Videospot kampaně naleznete zde.

Bližší informace poskytne:

Martin Dutkiewič

PR manažer projektu

tel.: 734 158 280

e-mail: mdutkiewic@llp.cz

Lidé vyberou největšího hrdinu, který se postavil bezpráví

Kdo se stane největším hrdinou, který bojoval proti bezpráví, nespravedlnosti, neférovému jednání? Ode dneška může veřejnost vybrat takového člověka v anketě Hrdinou může být každý na hrdinou.cz.

Ze 101 nominovaných osobnosti vybrala porota deset finalistů, o nichž nyní rozhodne veřejnost. „Finálová desítka příběhů je pestrá: Hrdinové se postavili nezákonným sterilizacím žen, diskriminaci na pracovišti, bojovali proti neférovému jednání úředníků a soudů, proti policejnímu násilí nebo korupci,“ upřesnil PR manažer projektu Martin Dutkiewič. Vybrat nejsilnější příběh lze až do konce září tohoto roku. Veřejnost se ale může inspirovat i další stovkou příběhů, které jsou k přečtení na webu www.hrdinou.cz. Sbírka těchto příběhů vyjde na podzim i v knižní podobě.

Kdo vybral finalisty?

Finálovou desítku hrdinů zvolil tým složený z předsedy Ligy lidských práv a advokáta Davida Zahumenského, novinářky a patronky projektu Ludmily Rakušanové, soudkyně Nejvyššího správního soudu Kateřiny Šimáčkové, římskokatolického kněze Zbigniewa Czendlika, Milana Štefance z Nesehnutí a hudebního dua a patronek projektu Čokovoko.

Součástí projektu jsou kromě ankety ještě veřejné diskuze, víkendové vzdělávací semináře a výstavy v sedmi městech České republiky – v dubnu v Ostravě, v květnu v Pardubicích, v červnu v Plzni, v červenci v Mladé Boleslavi, v srpnu v Jihlavě, v září ve Zlíně a v říjnu v Brně. „Hrdinou se může stát kdokoliv i díky našemu e-learningovému kurzu nebo on-line poradně,“ doplnil Dutkiewič.

Bližší informace poskytne:

Martin Dutkiewič, PR manažer projektu, tel.: 734 158 280, e-mail: mdutkiewic@llp.cz

Dobrá zpráva pro pacienty: soudy musí zohlednit, aby odškodnění působilo preventivně

Krajský soud v Liberci zdvojnásobil odškodnění ženě, které lékaři odebrali vaječníky bez jejího souhlasu. Vyvolali tak u ní veškeré negativní následky, které jsou spojené s předčasným nástupem menopauzy. Žena měla původně dostat 150 tisíc korun, právníci Ligy ale argumentovali, že odškodnění dostatečně nezohledňuje závažnost celého případu a Nejvyšší soud jim dal loni na podzim za pravdu. Jako satisfakci za porušení informovaného souhlasu tak žena dostane celkem 300 tisíc korun.

Rozsudek Nejvyššího soudu je výjimečný v tom, že říká, že soudy musejí zohlednit preventivní působení odškodnění za porušení práv pacientů. „Pro pacienty je to dobrá zpráva, protože nyní soudy řekly, že odškodnění by mělo být takové, aby zdravotníky odrazovalo od toho nerespektovat svobodnou volbu pacienta, řekl advokát a předseda Ligy lidských práv David Zahumenský.

V zásadě tak mohou být v případě velkých nemocnic finanční sankce citelnější než u samostatných zdravotníků. Třistatisícové odškodnění již podle Ligy preventivní funkci plnit může. Lednový rozsudek krajského soudu ale ještě není pravomocný.

Žena podstoupila v roce 2006 operaci dělohy. Operatér se rozhodl vedle dělohy preventivně odstranit také vaječníky, přestože k tomu neměl souhlas pacientky. Po odebrání vaječníků nastoupila u ženy předčasná menopauza zahrnující řadu somatických a psychických obtíží.

Přestože soudy od počátku daly Lize za pravdu, pokud jde o skutkový průběh, zdráhaly se ženu férově odškodnit. Krajský soud jí nejprve přiznal pouhých 80 tisíc korun, vrchní soud finanční satisfakci zvýšil na 150 tisíc. To ale stále podle právníků Ligy nedostatečně zohledňovalo to, že k zákroku došlo ve velké krajské nemocnici.

Liga dlouhodobě usiluje o to, aby lidé mohli svobodně rozhodovat o otázkách svého zdraví. Proto ve vybraných případech poskytuje právní podporu těm, jejichž svobodná volba nebyla respektována. Zdravotníci mají povinnost pacienta řádně informovat, rozhodnutí je ale na něm.

 

Bližší informace poskytne:

David Zahumenský, advokát a předseda Ligy lidských práv, e-mail: dzahumensky@llp.cz, tel.: 608 719 535

Více informací k případu:

https://llp.cz/pripady/za-vyoperovani-zdraveho-organu-proti-vuli-pacientky-zaplati-lekar-300-tisic-korun/

Rozsudek o brněnské záchrance poukazuje na chybějící komunitní péči o rodičky a novorozence

Krajský soud v Brně už podruhé vydal verdikt ve prospěch ženy a dítěte, které byly v roce 2010 brněnskou zdravotnickou záchrannou službou nuceně transportovány po domácím porodu do nemocnice. Téměř 60stránkový precizně odůvodněný rozsudek nepřímo poukazuje na skutečnost, že ve zdravotnickém systému zcela chybí zajištění profesionální komunitní péče o ženy a děti při domácích porodech. Podle Ligy lidských práv tak stát systematicky porušuje jejich právo na zdraví a dostupnou zdravotní péči.

Ženy nemají k porodu doma koho zavolat, kromě záchranky

Jak soud konstatoval, podle platných právních předpisů jsou lékaři i nelékařští zdravotníci záchranné služby kompetentní k asistenci u překotného porodu i k prvnímu ošetření novorozence (odst. 40 rozsudku). „Na druhou stranu tento druh péče není jejich specializací a žena i dítě by při normálním spontánním porodu v domácím prostředí měly mít přístup k péči specializovaného odborníka – porodní asistentky,“ řekla právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.

Pokud by náš systém zdravotní péče fungoval jako v západních zemích, žena z projednávaného soudního případu nemusela volat po domácím porodu záchrannou službu, ale měla by možnost si přivolat přímo porodní asistentku a až následně zajistit péči pediatrem. Porodní asistentka je podle právních předpisů způsobilá ošetřit a vyšetřit rodičku i novorozence. Vyšetření pediatrem není neodkladné a je možné je odložit na následující den. Při soudním jednání znalec uvedl, že i v českých porodnicích pediatr běžně provádí první vyšetření dítěte do 12 hodin po porodu (odst. 131 rozsudku), do té doby tak péči zajišťují sestry.

Systému komunitní péče porodních asistentek v současné době brání pojišťovny, krajské úřady i Ministerstvo zdravotnictví

Přestože existuje výkon hrazený ze zdravotního pojištění – návštěva porodní asistentky v šestinedělí, pojišťovny je často nemají nasmlouvané anebo činí obstrukce, aby tato služba nebyla dostupná. Krajské úřady zase protiprávně vyhrožují sankcemi porodním asistentkám, pokud budou pomáhat u domácích porodů, i když mají oprávnění k poskytování péče v domácím prostředí. Ministerstvo, které je zodpovědné za celkovou koncepci českého zdravotnictví, nečiní žádné konkrétní kroky k dostupnosti komunitní zdravotní péče u porodů.

Jednání záchranářů bylo vedeno přetrvávajícím paternalismem

I po doplněném dokazování dospěl soud prvního stupně po navrácení věci odvolacím soudem opětovně k závěru, že k převozu dítěte záchrannou službou proti vůli rodičů nebyl právní důvod. Zpracovaný znalecký posudek z oboru neonatologie prokázal, že dítě bylo před převozem zdravé a dobře poporodně adaptované a možnost vykrvácení dítěte přes pupečník byla prakticky nulová (odst. 34 a 56 rozsudku). Soud naznačil, že důvodem autoritativního postupu posádky záchranné služby bylo obecně nízké právní povědomí zdravotníků a jejich přetrvávající paternalistický postoj vůči pacientům. Takový přístup je však již dlouho překonaný koncepcemi moderního medicínského práva, vycházejícího z respektu k člověku jako osobnosti s právy (odst. 103-105 rozsudku).

Případ stále ještě není u konce – žalovaná záchranná služba se odvolala, takže se nemusí omlouvat, ani vyplatit finanční satisfakci, jak jí bylo v rozsudku uloženo. Musela by tak učinit teprve poté, co by Vrchní soud v Olomouci rozhodnutí potvrdil. Odvolací soud ale také může rozhodnutí zrušit nebo změnit.

Popis případu a rozhodnutí soudů naleznete zde.

 

Bližší informace poskytne:

Zuzana Candigliota
právnička Ligy lidských práv
email: zcandigliota@llp.cz
tel.: 777 893 871

 

Analýza právní úpravy komunitní péče porodních asistentek ve vybraných evropských státech