Pondělí, 17. října 2016Tiskové zprávy
Evropský soud pro lidská práva dnes rozhodl o tom, že svévolným umístěním člověka s duševním postižením do ústavu došlo k porušení jeho práv. Pětapadesátiletý učitel v důchodu, Jaroslav Červenka, byl osm měsíců zavřen a nuceně léčen jen na základě souhlasu své opatrovnice.
Pan Červenka byl v roce 2005 zbaven svéprávnosti. V únoru 2011 ho jeho opatrovnice, zaměstnankyně úřadu městské části, zavezla 100 kilometrů z jeho pražského domu pod záminkou, že jde na rehabilitaci zraněného kolene. Namísto toho ho vzala do Lázní Letiny, domova se zvláštním režimem určeného pro lidi s demencí a Alzheimerovou nemocí s kapacitou 260 míst. V roce 2013 vydal Veřejný ochránce práv zprávu, ve které řekl, že podmínky v tomto ústavu jsou nedůstojné a některá z porušení práv klientů mohou představovat správní delikt, přestupek, či trestný čin.
Když se pan Červenka zeptal personálu, kdy ho pustí domů, bylo mu řečeno: “To se mýlíte, z Lázní Letiny nikdo neodchází domů.” Jeho pobyt v ústavu byl podle českého práva považováno za dobrovolný, jelikož jeho opatrovnice za něj podepsala smlouvu o sociálních službách.
V Lázních Letiny byl uvězněn po dobu osmi měsíců za otřesných podmínek
“Bylo to strašné, první věc, kterou jsem si všiml bylo že pro 50 lidí fungovaly jen dvě toalety. Všude na zemi byly použité plenky. Uklízelo se sporadicky.“
Život v ústavu byl podroben přísnému režimu, podobnému tomu ve vězení. Pan Červenka nesměl ven bez dozoru, byly mu podávány nevhodné léky proti jeho vůli, neměl ani mobilní telefon. Příchozí a odchozí pošta byla kontrolována personálem. Tak jako ostatní klienti, i pan Červenka dostával jen kašovitou stravu.
Stížnosti pana Červenky, včetně trestního oznámení z března 2011, byla ignorována
V dubnu 2011 se mu podařilo kontaktovat právníky Ligy lidských práv a Mental disability advocacy centre (MDAC). Pomohli mu dostat se z ústavu a podat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.
Jeho stížnost měla okamžitý dopad, v roce 2015 vyzvala Veřejná ochránkyně práv vládu, aby Lázně Letiny byly uzavřeny. Při tom poukázala na svá dřívější zjištění – klienti byli přivazováni ke stolům a byli nuceni sdílet zubní kartáčky a oblečení, celkově s nimi bylo zacházeno jako s objekty.
Česká vláda však dodnes neučinila žádné kroky k uzavření ústavu v Letinách.
Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že umístění pana Červenky do ústavu byl porušením jeho práva na osobní svobodu dle článku 5 Evropské úmluvy o lidských právech a že mu stát neumožnil se proti tomuto porušení nijak bránit. Tento případ může ovlivnit život až 28 000 lidí, kteří jsou momentálně v ústavech pro lidi se zdravotním postižením.
Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv připomíná:
„V České republice mohou být tisíce lidí ve stejné pozici, jako pan Červenka, ponecháni sami sobě v nelidských podmínkách, ignorování autoritami. Rozsudek Štrasburského soudu je zásadní a vysílá jasnou zprávu vládě, že i lidé omezeni na svéprávnosti mají být slyšeni a má s nimi být zacházeno s respektem k jejich lidské důstojnosti.“
Liga a MDAC souhlasí s vyjádřením Veřejné ochránkyně práv, že ústav Letiny by měl ukončit činnost a všichni klienti by měli být navráceni do důstojného prostředí v komunitě, spolu s individualizovanou podporou. V budoucnu budou apelovat na české orgány, aby situací stovek klientů vyřešily.
Další informace:
- Rozsudek ve věci Červenka proti České republice najdete zde.
- Pro další informace kontaktuje Zuzanu Durajovou, právničku LIgy lidských práv – zuzana.durajova@llp.cz.
- Právníci Ligy lidských práv a Mental Disability Advocacy Centre (MDAC) zastupovali pana Červenku před českými soudy a Evropským soudem pro lidská práva
- MDAC je mezinárodní nevládní organizace, která využívá práva k zajištění rovnosti, inkluze a spravedlnosti pro lidi s mentálním postižením na celém světě.
Úterý, 27. září 2016Tiskové zprávy
Výzva policisty k prokázání totožnosti je nezákonná, pokud je neurčitá a je směřována vůči anonymnímu davu, který nemusel výzvu slyšet. Vyplývá to z písemného rozsudku Krajského soudu v Ostravě, který se zabýval zásahem policie na shromáždění Dělnické strany v Olomouci v říjnu minulého roku. Policie tehdy obklíčila a kontrolovala totožnost protidemonstrantů, kteří přišli vyjádřit nesouhlas se shromážděním. Soud vynesl verdikt už v květnu, policie proti němu podala kasační stížnost.
Z osmnácti stránkového rozsudku, který v minulých dnech obdržela Liga lidských práv zastupující dvojici stěžovatelů, vyplývá, že:
- Výzva policisty k prokázání totožnosti je nezákonná, pokud je neurčitá (není sděleno, jakého konkrétního přestupku se osoby měly dopustit) a je směřována vůči anonymnímu davu, který nemusel výzvu slyšet.
- „Narušování“ oznámeného shromáždění křikem a použitím píšťalek a hrkaček není přestupkem, pokud je i přes to řečníkům rozumět (např. díky technice). Přerušení proslovu na krátkou dobu neznamená, že by nebyl naplněn účel shromáždění.
- Soud vychází z judikatury Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku, podle které je součástí svobody projevu a práva shromažďovacího vystoupit s nesouhlasným názorem na shromáždění. Proti takové protidemonstraci je možné zasáhnout pouze, pokud by původní shromáždění bylo zcela či podstatně znemožněno. To se v daném případě nestalo.
- Ani zatarasení původní trasy předem oznámeného pochodu není přestupkem, pokud byl pochod realizován, ale v jiné trase, která neměla významnější vliv na jeho průběh.
- Omezení osobní svobody protidemonstrantů formou znemožnění odchodu účastníků a jejich zatarasení na jednom místě ze strany policie by mohlo být zákonné, pokud by docházelo ke střetům mezi dvěma skupinami a účelem by bylo zabránit takovým střetům. To ale v daném případě nenastalo a osoby byly na místě zajištěny bez zákonného důvodu.
Policie podala kasační stížnost
Policie nesouhlasí s názorem soudu, že výzva policie byla nedostatečně určitá. Pokud by podle ní policista musel na místě ještě před výzvou k prokázání totožnosti sdělovat přesnou právní kvalifikaci a vyčerpávající popis skutku, kladl by soud na policisty v terénu nepřiměřené nároky. Podle policie navíc soud k případu přistupoval jako k hromadné žalobě, ale měl se zabývat pouze dvěma účastníky – žalobci, ne celým shromážděním.
Podle zkušeností Ligy lidských práv se v praxi často stává, že si policisté vynucují kontrolu totožnosti pod záminkou údajného neurčitého protiprávního jednání osoby, aniž by specifikovali, čeho se osoba měla dopustit. Jako se tak stalo i na protidemonstraci v Olomouci. „Pokud nejde o případ, který nesnese odkladu, by policista na místě měl být schopen alespoň s určitou mírou konkrétnosti sdělit, čeho se osoba měla dopustit. Nikdo po policistech nechce přesnou právní kvalifikaci a konkrétní paragraf zákona, ale alespoň v obecné rovině by měl být schopen říci, co konkrétní člověk udělal špatného, například: „dělal jste hluk, proto jste podezřelý z přestupku rušení nočního klidu“, namísto pouhého neodůvodněného sdělení: „jste podezřelý z přestupku“,“ komentuje stížnost policie právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Opačný přístup by podle ní totiž policii nahrával k bezdůvodným zásahům proti nepohodlným lidem, kdy by policie až v klidu kanceláře následně řešila, z čeho danou osobu obviní.
Tiskovou zprávu ke květnovému vyhlášení rozsudku a znění žaloby naleznete zde.
Středa, 27. července 2016Tiskové zprávy
Podle Nejvyššího správního soudu si mohou úřady nechávat zpracovávat drahé právní analýzy a pak je tajit před veřejností. Trojice soudců Vlašín, Havelec, Vyklický argumentuje tím, že se na ně vztahuje ochrana autorského práva advokátní kanceláře.
Právnička Ligy lidských práv se již pět let domáhá poskytnutí analýzy, kterou si nechalo Ministerstvo zdravotnictví zpracovat od externí advokátní kanceláře bývalého ministra spravedlnosti Němce za více než 50.000 Kč. Analýza má pojednávat o trestní odpovědnosti rodiček za porod doma.
Rozhodnutí NSS podle Ligy kandiduje na soudní absurditu léta 2016. „Nyní si mohou úřady nechat zpracovávat za peníze daňových poplatníků zbytečné právní analýzy, vyvádět tak prostředky z veřejných rozpočtů a být zcela v klidu, protože veřejnost se nemá možnost s analýzami a jejich kvalitou a potřebností seznámit. Analýzy klidně mohou představovat jen stránky potištěné písmeny x a veřejnost to nezjistí,“ komentuje absurditu soudního rozhodnutí Zuzana Candigliota, žadatelka o informace a advokátka spolupracující s Ligou lidských práv.
Podle ní bylo porušeno její ústavně zaručené právo na informace, proto podá ústavní stížnost k Ústavnímu soudu. Domnívá se, že pokud si externí subjekt nechá zaplatit za zpracování analýzy z veřejných prostředků, musí počítat s tím, že obvyklým užitím díla ze strany úřadu je i jeho poskytnutí veřejnosti na základě žádostí o informace.
Liga lidských práv se zabývá právy žen v porodnictví a zaznamenává dlouhodobé nelegitimní snahy Ministerstva zdravotnictví o potlačování možnosti volby zdravotní péče v těhotenství a při porodu včetně snah o kriminalizaci žen a porodních asistentek, k čemuž patrně měla sloužit požadovaná analýza. Ministerstvo také před ženami tají statistické údaje o kvalitě péče v jednotlivých porodnicích, proti čemuž bude brzy směřovat další žaloba k soudu.
V současné době se čeká na rozhodnutí velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve věci domácích porodů. Mezitím Výbor OSN pro odstranění všech forem diskriminace žen opakovaně Českou republiku kritizuje za nepřiměřené omezování možnosti domácí porodu s porodní asistentkou, omezování činnosti porodních asistentek ve prospěch lékařů a nadměrné a zbytečné provádění zákroků v porodnicích bez souhlasu žen a oddělování novorozenců od matek.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 607 005 043, e-mail: zuzana.candigliota@llp.cz
Popis případu a soudní rozhodnutí naleznete zde.
Úterý, 31. května 2016Tiskové zprávy
Ústavní soud dnes opět zkritizoval Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) za její neschopnost účinného vyšetřování v případech podezření z nelidského a ponižujícího zacházení. Inspekce podle soudu musí znovu a lépe prošetřit trestní oznámení účastníka blokády nezákonného kácení na Šumavě proti zasahujícím policistům a zpřístupnit mu vyšetřovací spis. Soud také řekl, že pokud trestné činy policistů vyšetřují zaměstnanci GIBS, kteří jsou bývalými policisty, může být nezávislost takového vyšetřování pouze iluzorní.
Dnešní nález se týká vyšetřování policejního násilí při blokádě nezákonného kácení v Národním parku Šumava. Stěžovatel Jan Skalík podal s pomocí Ligy lidských práv trestní oznámení na policisty, kteří jej dusili, škrtili a dupali mu po nohách, nechali zaměstnance správy národního parku sypat mu lesní mravence za krk a přivolali lesního dělníka, aby stěžovatele metr od jeho hlavy zastrašoval zapnutou motorovou pilou.
Ústavní soud řekl, že kdyby se tvrzení stěžovatele prokázala, jednalo by se o nelidské a ponižující zacházení
„V tomto případě proto měly orgány činné v trestním řízení postupovat se zvláštní pozorností. Podle standardů Evropského soudu pro lidská práva má stát povinnost v takových případech zajistit, aby vyšetřování bylo rychlé, důkladné, nestranné a se zapojením oběti, což znamená zpřístupnit oběti vyšetřovací spis“, uvedla advokátka stěžovatele Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv. Také v případě, že se jedná o špatné zacházení ve smyslu článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech, musí orgán, jenž byl incidentu přítomen, vysvětlit, jak došlo ke způsobeným zraněním.
V případě Skalíka však podle soudu orgány postupovaly laxně a jeho tvrzení bagatelizovaly. Po podání trestního oznámení věc odložili s tím, že nejde o trestný čin. Skalík se obracel na všechny úrovně orgánů činných v trestním řízení a požadoval řádné prošetření věci a také přístup do spisu. To mu bylo odpíráno s tím, že nebylo zahájeno trestní řízení, takže stěžovatel formálně není v pozici poškozeného, tudíž nemá na přístup do spisu právo. Podle ústavního soudu je právě možnost nahlédnutí do spisu jednou z možností kontroly postupu orgánů.
„Policejní inspekce spolu s mým případem zametla pod koberec i dalších 13 trestních oznámení na policisty za jejich hrubé jednání během blokády nelegálního kácení. Vyšetřování se nyní podle Ústavního soudu musí účastnit i nezávislí inspektoři, a tak věřím, že se ozřejmí mnoho dalších případů policejního násilí,“ poznamenal Skalík.
Ústavní soud kritizoval také neexistující nezávislost GIBS
V inspekci pracují bývalí policisté a bývalí zaměstnanci Inspekce policie a měli by tedy nyní dohlížet na svůj vlastní postup. Soud proto zakázal orgánům nadále porušovat práva stěžovatele tím, že účinně vyšetří jeho tvrzení, a potrestají případné viníky. Šetření by mělo být navíc prováděno za účasti nezávislých osob, tedy osob, které nejsou spojovány s policií, či s bývalou Inspekcí policie
„Práce Generální inspekce bezpečnostních sborů je nekvalitní od samého počátku jejího vzniku a tento případ jen potvrzuje naše zjištění v analýze Generální inspekce bezpečnostních sborů – utržená ze řetězu právního státu,“ komentuje nález Candigliota. Podle analýzy je problém v naprosto nedostatečné vnější kontrole GIBS, ale také v nekvalitním personálním obsazení inspekce.
Liga lidských práv dlouhodobě kritizuje nekvalitní činnost Generální inspekce bezpečnostních sborů, která není ochotna řádně vyšetřovat případy policejního násilí. Liga vydala analýzu problematických aspektů fungování GIBS, ale také se účinnému vyšetřování věnuje v Extra-ligových novinách.
Bližší informace poskytnou:
Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv, tel. 773 692 282, e-mail: zuzana.durajova@llp.cz
Jan Skalík, stěžovatel, tel. 607 185 686, e-mail: jan.skalik@gmail.com
Čtvrtek, 26. května 2016Tiskové zprávy
K podpoře novely zákona o veřejném ochránci práv vyzývá poslance 33 významných neziskových organizací, které se v Česku zabývají ochranou lidských práv a ochranou proti diskriminaci. Zaslaly také otevřený dopis premiérovi Bohuslavu Sobotkovi.
Organizace apelují na poslance, aby novelu zákona, která je zařazena ve třetím čtení na schůzi Poslanecké sněmovny a bude projednána v pátek 27. 5., přijali bez pozměňovacích návrhů podle původního návrhu vlády ČR, který veřejnému ochránci práv dává právo podat antidiskriminační žalobu ve veřejném zájmu či možnost podat návrh na zrušení zákona porušujícího základní lidská práva a svobody.
Při projednávání novely představili nejen opoziční, ale i koaliční poslanci, řadu pozměňovacích návrhů, které novelu oslabují. Vláda se přitom ve svém programovém prohlášení zavázala posílit možnosti obrany proti diskriminaci, a to i posilováním možnosti podávat návrh na zrušení protiústavního zákona Ústavnímu soudu. „Problematické pozměňovací návrhy se týkají především úplného zamítnutí rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv nebo schválení minimalistické varianty, která pravomoc podat žalobu odsouvá až po vyčerpání všech dostupných prostředků. To však pro oběti diskriminačního jednání znamená, že se při obvyklých procesních průtazích nemusí ochrany vůbec dočkat,“ vysvětluje Kateřina Kňapová z Alternativy 50+. „Objevil se i absurdní pozměňovací návrh zakotvení možnosti odvolání ochránce pro závažné pochybení Poslaneckou sněmovnou. Tento návrh vychází z osobních antipatií některých poslanců vůči ombudsmance a jde zcela mimo smysl této novely a závazku vlády posilovat ochranu proti diskriminaci.“
Antidiskriminační žaloba ve veřejném zájmu není v evropském kontextu ničím výjimečným, existuje v 16 evropských zemích.
„V Česku mohou neziskové organizace podávat žalobu ve veřejném zájmu například na ochranu spotřebitele. Není proto důvod, aby ochrana spotřebitele měla větší váhu, než ochrana základních lidských práv a ochrana proti diskriminaci,“ uvedl Štěpán Vidím Drahokoupil z Nadace Open Society Fund Praha.
Podle průzkumu agentury FOCUS se v České republice setkává s diskriminací přibližně 11% lidí.
Oběti často diskriminaci chápou jako něco nevyhnutelného, proti čemu nemá smysl bojovat. Právě v tom by antidiskriminační žaloba ve veřejném zájmu mohla výrazně pomoci, ovšem jako první, nikoliv jako poslední možná volba.
Výzvu poslancům a premiérovi na podporu kvalitnější ochrany práv zvlášť zranitelných skupin občanů České republiky podepsalo 33 organizací, které působí v oblastech práv seniorů, zdravotně postižených, ženských práv, romské menšiny, LGBT práv, HIV pozitivních, obětí trestných činů, uprchlíků, inkluzivního vzdělávání a dalších skupin lidských práv.
Za níže uvedené organizace:
Klára Laurenčíková (Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání)
Jan Kozubík (Platforma PROUD)
Štěpán Vidím Drahokoupil (Nadace Open Society Fund Praha)
Šárka Dušková (Liga lidských práv)
Kateřina Kňapová (Alternativa 50+)
Kontakty:
Šárka Dušková, sarka.duskova@llp.cz, 734 158 282
Kateřina Kňapová, knapova.katerina@gmail.com, 776 046 060
Seznam organizací:
Alternativa 50+ (senioři)
Amnesty International Česká republika (lidská práva)
Asistence (lidé se zdravotním postižením)
Awen Amenca (romská menšina)
Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (inkluzivní vzdělávání)
Česká společnost AIDS pomoc (AIDS)
Česká ženská lobby (gender, ženská práva)
Český helsinský výbor (lidská práva)
Český svaz žen (ženská práva)
Evropské centrum pro práva Romů (romská menšina)
Fórum 50 % (ženská práva)
Fórum pro lidská práva (lidská práva)
In IUSTITIA (oběti trestných činů)
IQ Roma servis (romská menšina)
Liga lidských práv (lidská práva)
Multikulturní centrum Praha (multikulturalismus)
Nadace Open Society Fund Praha (lidská práva)
Organizace pro pomoc uprchlíkům (uprchlíci)
Otevřená společnost (lidská práva, tolerance)
Poradna pro občanství, občanská a lidská práva (občanská a lidská práva)
Prague Pride (LGBT)
Profem (ženská práva)
PROUD (LGBT práva)
Rodiče za inkluzi (inkluzivní vzdělávání)
Romea (romská menšina)
Rozkoš bez rizika (prevence pohlavních chorob)
Sdružení mladých sklerotiků (pacienti s roztroušenou sklerózou)
SLOVO 21 (romská menšina)
Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice (lidé s mentálním postižením)
Step by step (vzdělávání)
Trans*parent (práva trans* osob)
Vteřina poté ( děti vyrůstající v dětských domovech)
Život 90 (senioři)
Středa, 11. května 2016Tiskové zprávy
Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci dnes dal za pravdu žalobcům Václavu M. a Alexandru L. a prohlásil zásah Policie ČR vůči nim za nezákonný. Oba žalobci přišli dne 31. 10. 2015 vyjádřit svůj nesouhlas na shromáždění Dělnické mládeže v Olomouci a policie je a ostatní účastníky této protidemonstrace obklíčila, znemožňovala jim odchod z místa po více než hodinu a vynutila si prokázání jejich totožnosti.
(Pokračování textu…)
