Úterý, 15. června 2010Aktuality
Komisař Rady Evropy pro lidská práva tři roky po rozhodnutí štrasburského soudu ve věci D.H. v. Česká republika upozorňuje na přetrvávající segregační přístup k romským dětem v českém školství. Soud se v tomto rozsudku vyjádřil k porušování rovného přístupu k právu na vzdělání, když zjistil, že romské dítě mělo 27krát větší pravděpodobnost, že bude vzděláváno ve zvláštní škole než dítě neromské.
Tato situace, i přes legislativní změny, které Česká republika od tohoto rozhodnutí přijala, stále zůstává neuspokojivá. V současnosti 30% romských dětí stále navštěvuje tzv. praktické školy (bývalé zvláštní školy), zatímco u neromských dětí jsou to pouze 2%.
Komisař Thomas Hammarberg označuje tento stav nejen za nepřijatelný, ale také za ilegální. Romským dětem musí být nabízeno kvalitativně stejné vzdělání jako ostatním. Česká republika a další evropské státy (Řecko a Chorvatsko), které byly odsouzeny za diskriminaci romských dětí by měly dle Rady Evropy vyčlenit dostatečné zdroje na financování systémových změn. Mezi něž patří dostatek asistentů pedagoga a zajištění jazykové výuky dětí, které doma nemluví česky. Zároveň by měly být aktivně podporovány etnicky různorodé třídy. Doporučení obsahuje také výzvu ke sběru statistických dat, které by umožnily sledovat proces naplňování rozhodnutí štrasburského soudu.
Zdroj:
The Council of Europe Commissioner´s
Podrobnější informace k tématu lze nalézt zde.
Pátek, 4. června 2010Aktuality
Slovensko minulý týden ratifikovalo nejvýznamnější mezinárodní instrument chránící práva lidí s postižením. Stalo se tak osmdesátou sedmou zemí ve světě, které projevili svůj zájem být Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením vázány. Úmluva se věnuje skupině lidí, jejímž byla po dlouhou dobu odepírána základní lidská práva. Lidé s postižením žijí v mnoha zemích v nedůstojných podmínkách ústavů, nemají přístup ke vzdělání, zaměstnání, nemůžou volit nebo být rodiči.
To všechno si klade za cíl nová úmluva změnit. Podle ní by na všechny lidi mělo být nahlíženo jako na rovné bez ohledu na jejich postižení. Státy se zavazují, že odstraní všechny společenské bariéry, které brání lidem s postižením v plnohodnotném životě. Pro mnoho vlád, včetně Slovenska to znamená rozsáhlou změnu legislativy, od oblasti sociálních služeb, přes školství až ke způsobilosti k právním úkonům.
Slovensko ratifikovalo nejen samotnou úmluvu, ale i její Opční protokol, který umožňuje jednotlivcům podávat stížnosti k Výboru pro práva osob se zdravotním postižením. Výbor je dalším orgánem, který chrání lidi před neoprávněnými zásahy případně nečinností státu. Tady je nutno zmínit, že Česká republika sice ratifikovala samotnou úmluvu, s ratifikací Opčního protokolu ale bohužel pořád váhá. A to přestože mnoho evropských států, včetně například Srbska, či Ukrajiny, již jurisdikci Výboru přijalo a tím poskytlo svým občanům s postižením možnost hájit svá práva na mezinárodní úrovni.
Pondělí, 24. května 2010Aktuality
Během letošního Světového týdnu respektu k porodu, který právě skončil, stihli právničky a předseda Ligy lidských práv seznámit rodiče s jejich právy hned ve třech městech: v Brně, Praze a Českých Budějovicích. Na příběhu fiktivní rodičky paní Růženy ukázali, s jakými problémy se může těhotná žena, respektive rodičovský pár při poskytování péče setkat. Do průběhu besedy se pokaždé velmi aktivně zapojovali samotní rodiče. Předmětem diskuze byly zejména na tyto praktické problémy:
Povinná vyšetření v těhotenství a v porodnici
Rodičkám je ze strany zdravotníků někdy sdělováno, že některá vyšetření či zákroky podstoupit „musí“. Ze zákona ale naopak vyplývá, že žena má možnost svobodné a informované volby u veškerých navrhovaných postupů, na tom nic nemůže změnit ani vnitřní předpis porodnice.
Předání těhotné do péče porodnice
Gynekologové někdy trvají na tom, že poslední měsíc těhotenství musí žena přejít do péče porodnice a odmítají jí nadále poskytovat péči. Takový postup není oprávněný, rodička má na výběr, zda chce až do konce těhotenství docházet ke svému gynekologovi, nebo přejít do péče porodnice.
Odmítnutí přijmout rodičku do porodnice
Praxe je stále taková, že porodnice někdy odmítají rodičky z kapacitních důvodů nebo z důvodu, že není registrována. Zákon ale výslovně stanoví, že rodící ženu musí porodnice přijmout vždy, i kdyby měla rodit v nepohodlných podmínkách. Rodičce může porodnice nabídnout převoz jinam, ale nemůže jí to nařídit.
Opuštění porodnice ihned po porodu
I dnes stále ještě dochází k tomu, že rodiče jsou ze strany personálu porodnice nesprávně informováni o možnosti odejít dříve se zdravým novorozencem a je jim v tom bráněno. Přitom rodiče mají právo i se svým zdravým dítětem kdykoliv odejít a nemusí splňovat podmínky typu potvrzení od pediatra, že dítě přebírá do péče.
Péče o dítě v porodnici
Rodiče se setkávají s tím, že jim je dítě odebíráno a je jim bráněno v nepřetržitému kontaktu s ním, což bývá odůvodněno praxí v dané porodnici, přeplněným oddělením šestinedělí, tím, že je maminka po císařském řezu, nebo i zdravotním stavem novorozence, který potřebuje speciální péči. Z právního hlediska není možné oddělovat děti od rodičů proti jejich vůli, kromě zvlášť závažných důvodů (např. operace dítěte).
Odpovědnost lékaře či porodní asistentky za výsledek porodu
Rodiče mohou nabýt dojmu, že když dojde během porodu ke komplikaci a k poškození zdraví rodičky nebo dítěte, že za to automaticky nese odpovědnost porodnice. Tak tomu ale není, mohou nastat situace, kdy nikdo nepochybí, ale přesto dojde k újmě na zdraví. Porodnice totiž odpovídá za to, že se rodičce a dítěti dostane svědomité a odborné péče, nikoliv za to, že rodička i s dítětem odejdou z porodnice zdraví.
Pondělí, 10. května 2010Aktuality
Týden respektu k porodu – informační festival o těhotenství, porodu a rodičovství proběhne v týdnu od 17. do 21. května. Od pondělí do pátku můžete v několika brněnských mateřských centrech navštívit přednášky, projekce, diskuze a poradny porodních asistentek.
Liga lidských práv se do programu zapojí seminářem o právech rodičů a nastávajících maminek, který proběhne v pátek 21.5. v Centru pro rodinu a sociální péči na Josefské 1. Naši právníci vám zábavnou a srozumitelnou formou vysvětlí, jaká jsou vaše práva během těhotenství, ale také jaká práva a povinnosti máte coby rodiče. Dozvíte se vše o problematice ambulantního porodu, porodních plánů, povinného očkování nebo co dělat, pokud nebudete souhlasit s některým zákrokem během porodu, a mnoho dalšího.
Během týdnu respektu k porodu budete mít také příležitost získat cenné rady od zkušených porodních asistentek, zúčastnit se besedy a shlédnout film o porodním plánu či porodu v domácím prostředí. Dozvíte se, jak se duly dívají na homeopatii či přítomnost muže u porodu. Dalšími tématy pak budou přirozený porod, voda a její role u porodu, emoční potřeby ženy u porodu nebo přednáška o tom, jak být dobrou maminkou.
Podrobný program.
Program mimobrněnských akcí.
Čtvrtek, 8. dubna 2010Aktuality
Ústavní soud minulý týden rozhodl, že na žádost o informace musí soudy poskytnout nejen rozsudky v pravomocně uzavřených případech, jako tomu bylo dosud, ale i rozsudky, které dosud nenabyly právní moci. Ústavní soud tak podstatně rozšířil právo na informace o rozhodovací činnosti soudů, když zrušil část zákona, která toto právo omezovala.
Názor, že je třeba žadatelům poskytovat i nepravomocné rozsudky, zastávalo už dříve Ministerstvo spravedlnosti, podle kterého by odepření práva na tyto informace bylo v rozporu s Listinou základních práv a svobod. S tímto názorem se Liga lidských práv ztotožnila a informovala o něm v tiskové zprávě v červnu minulého roku.
Svůj nález Ústavní soud odůvodnil tak, že aby mohlo být omezeno základní právo jednotlivce na informace, musí to být stanoveno zákonem, odůvodněno legitimním cílem a omezení musí být nezbytné. Cílem měla v tomto případě být ochrana nezávislosti a nestrannosti soudní moci, ale podle soudu by jí naopak více prospělo zpřístupnění všech rozsudků a veřejná diskuze o nich. Nebyla by tak narušena kontrola ze strany veřejnosti a její důvěra v soudní rozhodování. Poslední požadavek – nezbytnost omezení práva na informace – nebyl podle soudu naplněn vůbec.
Ústavní soud zdůraznil, že v případě střetu dvou ústavních hodnot, jako je právo na informace s jiným veřejným zájmem, není možné automaticky jednu z těchto hodnot předem vyloučit. Naopak je třeba podle okolností každého konkrétního případu přihlédnout k tomu, která z hodnot převažuje. Právní úprava neumožňovala zkoumat v daném případě nezbytnost omezení práva na informace a automaticky bránila tomu, aby byl zpřístupněn jakýkoli nepravomocný rozsudek.
Nález Ústavního soudu naleznete zde.
Znění podané ústavní stížnosti naleznete je dostupná zde na stránkách Otevrete.cz – webu pro otevřenost veřejné správy.
Úterý, 6. dubna 2010Aktuality
Veřejný ochránce práv shledal nedostatky při posuzování nároku na příspěvky na péči u lidí s duševním postižením. V tiskové zprávě to zdůraznila zástupkyně Veřejného ochránce práv, RNDr. Jitka Seitlová. Podle ochránce právě u lidí s duševní nemocí či mentálním postižením dochází poměrně často k chybám v posouzení jejich stavu.
Při vyhodnocování jejich soběstačnosti a schopnosti vykonávat úkony péče o vlastní osobu velmi často sociální pracovníci i posudkoví lékaři podceňují nutnost pomoci nebo alespoň dohledu další osoby. Duševně nemocní či mentálně postižení jsou v mnoha případech schopni posuzovaný úkon fyzicky zvládnout, ale nejsou sami schopni rozpoznat potřebu takového úkonu.
Podle zástupkyně ochránce je nutné, aby se sociální pracovníci či posudkoví lékaři nespoléhali např. pouze na tvrzení posuzované osoby, že úkon zvládne, ale aby si takovou samostatnost ověřovali např. svědeckou výpovědí poskytovatele sociální služby. Zdravotní stav těchto osob by pro účely přiznání příspěvku na péči měl vždy posuzovat lékař s atestací z psychiatrie a psychiatr by také měl být členem posudkové komise MPSV, alespoň pokud se takový žadatel o příspěvek proti rozhodnutí odvolá.
Právě v případě dětí a duševně nemocných, či mentálně postižených, se stávající bodový systém jeví jako neodpovídající k postižení problematiky jejich stavu v širších souvislostech. V důsledku toho jim není příspěvek na péči přiznáván nebo je přiznán v nižším stupni, ačkoli obvykle vyžadují neustálý dohled a pomoc jiné osoby.
