Podali jsme ústavní stížnost proti špatně nastavenému systému zacházení s podezřelými dětmi mladšími 15 let

Počátkem března 2015 jsme ve spolupráci s AK Matiaško podali ústavní stížnost ve věci třináctiletého chlapce, který byl policií vyslýchán kvůli podezření z protiprávní činnosti. V ústavní stížnosti se snažíme poukázat na komplexní problém současného nastavení systému zacházení s dětmi pod dolní věkovou hranicí trestní odpovědnosti.

Ačkoli tyto děti s ohledem na svůj věk nemohou být trestně odpovědné, neznamená to, že nejsou odpovědné vůbec. Právní řád i v jejich případě konstruuje určitý druh odpovědnosti, kterou je možné s nepříliš velkým zjednodušením označit za „kvazitrestní“. Na rozdíl od mladistvých, tj. dětí starších 15 let, jim však v průběhu policejního prověřování nejsou poskytnuty žádné procesní záruky, především právo na obligatorní právní pomoc, ani není možné vyřešit jejich případ jinak, než řízením před soudem pro mládež, a to bez ohledu na závažnost činu a především osobnost a postoj podezřelého dítěte. Děti jsou tak vystaveny poměrně náročnému řízení před soudem i kvůli zcela zanedbatelným věcem.

Ústavní stížnost tedy na podkladě jednoho případu poukazuje na systémové problémy, které se týkají všech dětí mladších 15 let, vůči nimž vznikne podezření ze spáchání protiprávního činu. Z tohoto důvodu je ústavní stížnost spojena s návrhem na zrušení příslušné části zákona. V souladu s tímto návrhem by Ústavní soud měl vyzvat příslušné orgány k přípravě a přijetí reformy řešení protiprávní činnosti dětí pod dolní věkovou hranicí trestní odpovědnosti.

Konkrétní problémy současného systému soudnictví ve věcech dětí mladších 15 let i návrhy jejich řešení jsou podrobně zpracované v Systémovém doporučení Ligy lidských práv č. 10, které vypracovali právníci Ligy a AK Matiaško.

Věnujme více pozornosti třem tisícům dětí odebraných v České republice

V posledních týdnech se rozhořel zájem českých médií o problematiku odebíraných dětí. Jejich zájem se téměř výhradně soustředí na případ dvou dětí odebraných české rodině žijící v Norsku. Avšak v celospolečenské diskusi se vytrácí fakt, že Česká republika si v otázce odebírání dětí nepočíná lépe. Stále máme vysoký počet odebíraných dětí – podle vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí okolo 3000 dětí za rok. To je jistě alarmující, ale neznamená to, že tři tisíce rodin selhalo v péči natolik, že bylo nutno sáhnout k nejkrajnějšímu prostředku. Svědčí to především o tom, že těmto rodinám nikdo v dostatečné míře nenabídl jinou, vhodnější pomoc.

Hlavní nedostatky českého systému péče o ohrožené děti spočívají přímo v činnosti soudů a orgánu sociálně-právní ochrany dětí

Pokud už v konkrétním případě nelze dítě před nepřiměřeným ohrožením ochránit jinak, než jeho odebráním z rodiny, mělo by být umístěno primárně do pěstounské péče. Jedině v případě, že není pěstounská péče vhodná, je možné umístit dítě do péče zařízení. Je však taky nutné říct, že taková péče by měla vypadat jinak než současné ústavy.

Existence pěstounské péče není důvodem pro odebírání dětí

I když norský případ se jako argument proti podpoře pěstounských rodin používá. Vždy jde především o to, jak jsou v zákoně nastaveny a v praxi aplikovány důvody, pro něž k odebrání dítěte dochází. Velmi problematickým faktem je to, že k odebrání dochází i zjevně nezákonně, tedy např. v rozhodnutí o odebrání dítěte nejsou ani obsaženy důvody, proč bylo přistoupeno k tak drastickému zásahu. Zároveň dochází nezřídka k tomu, že i malé děti, včetně novorozenců, jsou umístěny do ústavní péče, i když by pro ně byla vhodnější pěstounská péče.

Na zprávách z médií je pro každého rodiče snad nejtíživější skutečnost, že se proti odebrání dětí nedá bránit. Neměli snad právo se odvolat? Jak to ale vypadá v praxi u nás? Například jedna z našich klientek čekala na finální rozhodnutí soudu ve věci odnětí své dcery osmnáct měsíců. Nyní opět čeká, tentokrát na to, jak rozhodne soud odvolací. Ten její první odvolání odmítl s tím, že předběžné opatření, proti kterému se odvolávala již pozbylo platnosti. Předběžná opatření na základě kterých je dítě umístěno z rodiny platí pouze měsíc. Odvolací soud rozhodoval déle než tuto dobu a mezitím bylo prvním soudem vydáno nové předběžné opatření, obsahově sice identické s tím předchozím (stále žádné odůvodnění), ovšem s jiným číslem.

Liga lidských práv se dlouhodobě snaží o snížení počtu dětí v ústavní péči

Zároveň ale pracuje i na tom, aby došlo ke zlepšení celého systému. Český systém péče o ohrožené děti totiž v praxi stále staví na vysokém počtu dětí odebraných z rodiny, jakož i počtu dětí umístěných do velkokapacitních ústavů. Dne 31. 1. 2015 podala Liga lidských práv a spolu s dalšími 8 neziskovými organizacemi rozsáhlou alternativní zprávu (kompletní zpráva v angličtině zde).k implementaci článků 16 a 17 Evropské sociální charty ze strany České republiky. Součástí této zprávy bylo upozornění na nedostatky v procesu transformace systému péče o ohrožené děti. Tyto nedostatky předně spatřujeme ve stávající roztříštěnosti celého systému, kdy daná problematika spadá do věcné kompetence tří ministerstev, což významným způsobem proces transformace ztěžuje a zpomaluje.

Opatrovník už nebude moct zavřít někoho do ústavu

Dne 17.2. 2015 se konala tisková konference MPSV o nově připravovaném balíčku legislativních změn, které mají vyjasnit podmínky, za kterých mohou být lidé zavřeni do ústavu. Opatrovník už například nebude moct rozhodnout sám o zavření svého opatrovance do ústavu. Soud, který bude rozhodovat v detenční řízení tak získá jasná kritéria, podle kterých určí zda člověk musí zůstat v ústavu, nebo ho pustí na svobodu.

Naši lektoři v LLP Vision se dlouhodobě zabývají otázkou nedobrovolného držení osob v sociálních službách a měli možnost ovlivňovat politiku státu při tvorbě daných ustanovení. Víme, jak funguje stávající řízení a kde jsou jeho mezery. Poradíme Vám v tom, abyste se ujistili, jaké jsou povinnosti Vaší organizace a jaká je role dalších subjektů v této věci. Předneseme Vám poslední návrhy změn, abyste byli včas připraveni na novou právní úpravu.

Proto Vám nabízíme náš seminář o detenčním řízení s názvem „Stříbrná klec a zlatá svoboda“ aneb jak vyvažovat ochranu klienta a jeho osobní svobodu

Tiskovou konferenci Ministerstva práce a sociálních věcí naleznete zde: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/215411058260217

 

Otevřený dopis předsedovi vlády Sobotkovi

Liga lidských práv se přidala do koalice neziskových organizací, která odeslala otevřený dopis předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi. Požadujeme v něm vynechání definice lehkého mentálního postižení z návrhu novely školského zákona. Návrh je problematický, protože jde proti smyslu reformy vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a opět se vrací k zaměřování se na diagnostiku, a to pouze jediné lékařské diagnózy, na místo kladení důrazu na individuální potřeby dítěte. Panují také obavy, že by tato rozvolněná definice nadále umožňovala nadměrné umisťování do speciálních (praktických) škol romských dětí, za což je Česká republika opakovaně kritizována.

Získali jsme cenu Floccus od Nadace České spořitelny

Získali jsme cenu Floccus v kategorii speciální cena poroty, kterou uděluje Nadace Česká spořitelna. Porota ocenila především naši dlouhodobou pomoc ohroženým skupinám (děti, senioři, lidé s mentálním a kombinovaným postižením) a přínos v oblasti lidských práv. Cenu převzala naše právnička Barbora Rittichová (na fotografii druhá zprava v zadní řadě). Děkujeme!

floccus

 

V Lize se právům osob s postižením věnujeme dlouhodobě. Prosazujeme například právo na inkluzivní vzdělávání, na život nikoliv v ústavu, ale v běžné komunitě, na svobodné rozhodování osob s mentálním postižením (otázky svéprávnosti, opatrovnictví). Dosáhli jsme několika průlomových rozhodnutí před Evropským soudem pro lidská práva nebo Ústavním soudem, díky nimž došlo ke změně legislativy či praxe.

Mezi jednotlivci získali cenu Floccus Petr Jeřábek z Psychiatrické nemocnice Marianny Oranžské, Jan Lorman, zakladatel spolku Život 90 a Martina Richterová Těminová ze Sananimu. Vítěznými organizacemi se staly Sdružení Neratov, Hospicová péče sv. Zdislavy, spolek Fokus Praha, občanská společnost Modré dveře a brněnská Liga lidských práv. Do internetového hlasování se zapojilo přes 6 000 lidí.

Ligový návrh novely školského zákona

Poslanecká sněmovna aktuálně projednává návrh novely zákona č. 561/2004, Sb., školský zákon, která se týká nové úpravy vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Vládní návrh zákona upravuje návrh nového znění § 16 a § 16a školského zákona.

Podle našeho názoru jde o problematický návrh, který postrádá principiální ukotvení v zásadách, které by plně zohledňovaly závazky České republiky vyplývající z mezinárodních úmluv o lidských právech. Z tohoto důvodu předkládáme k diskusi připomínky, které jsou vybudovány na základním předpokladu, a to že každé dítě má právo na inkluzivní vzdělávání. Inkluzivní vzdělávání je jednak princip, který by měl být výslovně v zákoně zakotven, a jednak jde o právo, které je potřeba respektovat, chránit a naplňovat.

Návrh novely školského zákona, který vypracovala Liga lidských práv ve spolupráci s MDAC, najdete zde.