Středa, 19. října 2011Tiskové zprávy
Veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský vydal minulý týden průlomovou zprávu z oblasti sociálních služeb: Osoby zbavené či omezené ve způsobilosti k právním úkonům již nemohou být umísťovány do ústavů pouze na základě souhlasu opatrovníka. Od teď je potřeba rozhodnutí soudu.
Ombudsman tak rozhodl na základě případu Jaroslava Červenky z Prahy. Toho nechal jeho opatrovník v únoru tohoto roku převézt do uzavřeného domova se zvláštním režimem pod záminkou rehabilitace a následně uzavřel smlouvu o jeho pobytu s ředitelem ústavu. Červenka o jednání nevěděl a nezúčastnil se ho, přestože je schopen plně chápat smysl smlouvy. Jedinými důvody Červenkova nuceného pobytu v ústavu byla domněnka opatrovníka, že muž není schopen žít sám ve svém bytě, a skutečnost, že ho soud zbavil způsobilosti k právním úkonům.
S umístěním do ústavu Červenka nesouhlasil a informoval proto policii i opatrovnický soud. Všechna jeho podání ale příslušné orgány ignorovaly.
„Byl jsem zbaven způsobilosti a to mě provází dodnes. O tom, že mám jít do ústavu, se rozhodlo za mými zády. Hledal jsem pomoc všude, ale všichni mě ignorovali. Lidé si myslí, že člověk bez způsobilosti je neschopný a nemá právo se rozhodnout o tom, jestli chce nebo nechce žít v ústavu,“ uvedl Červenka.
Kvůli ignoraci úřadů i ústavu se muž nemohl úspěšně bránit
„Umístění do pobytového zařízení sociálních služeb, kde jsou uplatňována režimová opatření, představuje zásah do práva svobody pobytu a pohybu garantovaného Listinou základních práv a svobod,“ komentoval ombudsman Pavel Varvařovský. „Ještě předtím, než dojde k uzavření smlouvy mezi zařízením a opatrovníkem, musí proto takové umístění schválit soud. Považuji přitom za samozřejmé, že se soud seznámí s důvody, proč je umístění do zařízení navrhováno, a zjistí i názor opatrovance,“ vysvětlil ombudsman správný postup.
Nakonec se Červenka se svým problémem obrátil na kancelář Veřejného ochránce práv a na Ligu lidských práv, která začala jeho problém aktivně řešit.
„Režim, kterému byl pan Červenka v ústavu podroben, bez možnosti vycházek, se téměř podobal vězení. Vzhledem k jeho statutu osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům měl prakticky odejmut přístup ke spravedlnosti,“ popsala situaci právnička Ligy lidských práv
a Centra advokacie duševně postižených (MDAC) Barbora Rittichová a uvedla, že orgány, které byly povinny se tímto případem zabývat, tak nečinily, díky čemuž neměl Červenka možnost proti svému nucenému pobytu v ústavu úspěšně bojovat. „Docházelo tak k zamezení přístupu ke spravedlnosti a tedy i práva svobodně žít,“ dodala Rittichová.
Po přešetření celé věci vydal ombudsman průlomové stanovisko, ve kterém uvedl, že osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům může být umístěna do domova se zvláštním režimem pouze po předchozím schválení soudem. Pokud však někdy po svém přijetí nebude člověk se svým pobytem souhlasit a nebude možné jej ze zařízení propustit, je třeba iniciovat řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče.
Ombudsman se přiklonil ke stanovisku, které již funguje v zahraničí
Tímto rozhodnutím se tak výrazně mění praxe v oblasti umisťování lidí do ústavů poskytujících sociální služby. V České republice totiž dosud nebyly speciálním řízením upraveny situace, kdy může být osoba omezená nebo zbavená způsobilosti k právním úkonům držena v takovém ústavu proti své vůli.
Na Slovensku však řešení, které přijal také český ombudsman, funguje už několik let. Tamní Ústavní soud již v roce 2000 rozhodl, že takové omezení lidských práv vyžaduje soudní přezkum, neboť není možné, aby důvodem omezení svobody člověka byl nedostatečný právní mechanismus. Soud při tom doporučil použít institut takzvaného detenčního řízení, který je jak ve slovenském, tak v českém právním řádu již dlouhou dobu zakotven.
Problematika osob zbavených a omezených ve způsobilosti k právním úkonům je v současné době velmi aktuální, a to nejen vzhledem k současným právním trendům ve světě, ale i vzhledem k návrhu nového občanského zákoníku.
Bližší informace poskytne:
Barbora Rittichová, právnička Ligy lidských práv a MDAC, mail: brittichova@mdac.info,
tel.: 773 621 228
Maroš Matiaško, právník Ligy lidských práv a MDAC, mail: mmatiasko@llp.cz,
tel.: 777 701 621
Úterý, 18. října 2011Tiskové zprávy
Žáci českých a amerických škol se budou nyní moci veřejně a kreativně vyjádřit k tématu tolerance a diskriminace mezi spolužáky. Vytvořením vlastního krátkého videa o tom, jak to v jejich školním kolektivu vypadá s přístupem k těm, kteří se nějakým způsobem liší, se mohou zapojit do soutěže Zaostřeno na toleranci, říct světu, jak to vidí oni, a zároveň vyhrát atraktivní ceny.
Soutěž na téma Tolerance a rozmanitost v naší škole/třídě vyhlásila právnička Iva Pikalová ve spolupráci s Ligou lidských práv a Bridges for a Just Community. Smyslem soutěže je propagovat toleranci na školách v České republice a Spojených státech amerických. Projekt také podporuje tvůrčí myšlení žáků a vybízí je, aby se kreativním způsobem vyjádřili k aktuálním otázkám ve společnosti.
„Chceme tímto dát šanci dětem, které jsou hlavními aktéry vzdělávacího procesu, vyjádřit se k toleranci na jejich škole. Zejména s ohledem na události poslední doby a napjatou sociální situaci se ukazuje, že diskuse na toto téma je velmi potřebná,“ vysvětlila Pikalová.
Týmy žáků budou mít za úkol natočit maximálně pětiminutové video o tom, jak vnímají rozdílnost ve svém kolektivu a jak si představují toleranci ke spolužákům, kteří jsou odlišní ať už v barvě pleti, názorech, víře, vzhledu, nadanosti, rozměru postavy nebo kvůli handicapu. Videa pak budou postupně umisťována na bilingvní web vytvořený speciálně pro soutěž.
Tolerance očima kamery
Nejlepší tři videa vybere odborná komise, ve které zasednou bývalá mluvčí a poradkyně ministra pro lidská práva Lejla Abbasová, herec Jiří Mádl a americký filmový a divadelní producent Chuck Beatty.
„Tolerance je pro mě především snaha o porozumění svému okolí a tím pádem i sebe sama. Je to proces, který často bolí, a to všechny zainteresované strany. Proto je někdy tak úlevné tento nelehký úkol vzdát,“ uvedla Abbasová. „Myslím si, že tolerance musí být hýčkána, podporována a šlechtěna. Jinak zvítězí agresivita a nenávist. A to já si osobně opravdu nepřeju,“ dodala porotkyně důvod, proč se rozhodla soutěž podpořit.
Pro vítěze soutěže je připravena odměna v podobě flip kamery. Jedno z videí také získá cenu veřejnosti. Vyhlášení vítězů proběhne v březnu 2012 v Americkém centru v Praze.
Bližší informace poskytne:
Iva Pikalová, právnička Ligy lidských práv, email: ipikalova@llp.cz, tel.: 607 670 463
Další informace o soutěži najdete zde.
Partneři:
Pondělí, 17. října 2011Zprávy z médií
Praha – Liga lidských práv ocenila osm základních škol, které podporují inkluzivní vzdělávání, tedy otevřený přístup k žákům, kteří během výuky vyžadují zvláštní přístup. Takzvaných férových škol je po dnešku v Česku osmnáct. Férová škola nemá žádnou výběrovou ani speciální třídu, kde by byly zdravotně postižení nebo žáci jednoho etnika, všichni se učí dohromady. Zda si škola ocenění zaslouží, či nikoli posuzuje odborná komise.
„Zajímá nás, jak škola pracuje s individuálními vzdělávacími plány jednotlivých dětí nebo do jaké míry je komunitní, jak pracuje se svým okolím a tak dále,“ přiblížila hodnotící kritéria pedagožka Ligy lidských práv Monika Tannenbergerová. Cenu získala třeba základní škola v Praze-Karlíně, kde se účastní výuky vedle ostatních i žáci se zdravotním postižením, sociálním znevýhodněním, romské děti nebo děti cizinců.
Široká škála specifických potřeb u dětí je ovšem pro školu velice náročná. „Máme jen 3 asistenty, potřebujeme jich mnohem víc, v podstatě do každé třídy,“ postěžovala si speciální pedagožka Klára Fischerová. Inkluzivní vzdělávání podporuje díky nedávné změně legislativy také stát, školy nyní mohou odmítnout přijetí žáka pouze v případě nedostatečné kapacity.
Ředitelé těchto škol ale přesto varují, že pokud bude ministerstvo školství rozdělovat peníze jen na základě výsledků, budou mít problém. „Rozhodně nedopadneme exkluzivně jako vyhlášená gymnázia nebo školy. My totiž za to, že děláme něco nad rámec svých povinností, dostaneme méně peněz, protože jsme v testování nedopadli úplně top,“ říká třeba ředitel ZŠ v Praze 8 Jan Korda. V otázce financování dávají někteří ředitelé za příklad zahraničí, kde stát nejvíce podporuje právě ta zařízení, která ve srovnávání a následném hodnocení skončí nejhůř.
Článek byl publikován dne 17.10.2011 na www.ceskatelevize.cz a najdete jej zde.
Pondělí, 17. října 2011Zprávy z médií
Liga lidských práv dnes předá některým školám certifikáty Férová škola. Slavnostní předávání se odehraje na Základní škole Lyčkovo náměstí v pražském Karlíně. Oceněny budou školy s otevřeným přístupem k inkluzivnímu vzdělávání.
„Všechny ty školy byly oceněné, protože splnily nějakým způsobem dané podmínky, které ještě kontrolovaly naše komisařky,“ vysvětluje pedagožka projektu Férové školy Katarína Krahulová.
Inkluzivním vzděláváním férová škola projevuje snahu vzdělávat všechny děti společně. Tedy i děti sociálně a zdravotně znevýhodněné, děti jiného etnika, děti cizinců a podobně.
Článek byl publikován dne 17.10.2011 na www.rozhlas.cz a najdete jej zde.
Autorkami článku jsou Tereza Kubíčková a Lucie Maňourová, www.rozhlas.cz.
Pondělí, 17. října 2011Tiskové zprávy
Při dnešní slavnostní certifikaci v Praze ocenili pedagogové Ligy lidských práv dalších osm základních škol z celé České republiky za jejich otevřený přístup ke vzdělávání žáků, kteří mají speciální potřeby. Počet oceněných škol, které podporují inkluzivní vzdělávání, tak vzrostl na osmnáct.
To, zda si daná škola certifikát zaslouží, posuzovala tříčlenná odborná komise, která v letošním roce vybírala z dvanácti zájemců. Pokud se škola z vlastní vůle rozhodne ucházet o certifikát, navštěvují ji speciální koordinátoři a pedagogové, kteří zjišťují informace potřebné k hodnocení školy, kontrolují dodržování podmínek certifikace v běžné praxi školy a poskytují konzultace. Certifikátem byly nakonec oceněny ZŠ a MŠ Červený vrch, ZŠ a MŠ Dub, ZŠ a MŠ Chotýšany, ZŠ a MŠ Klobuky, ZŠ a MŠ Praha 8 – Karlín, ZŠ Most, ZŠ Vítkov a ZŠ Žďár nad Sázavou.
Školy učí žáky toleranci a ohleduplnosti
Školy, které mají nebo mohou získat označení „férové“, musejí splňovat určité podmínky vztahující se k problematice inkluze. Taková je například základní a mateřská škola Lyčkovo náměstí v Praze-Karlíně, kde se slavnostní certifikace konala. Zde je podle komise heterogenita třídních kolektivů obrovská. Společně se tu učí žáci se zdravotním postižením, se sociálním znevýhodněním, romské děti a děti cizinců.
Z odborného hodnocení komise také vyplývá, že „škola je velmi aktivní v komunikaci rodič – žák – učitel a má velice dobře zpracovaný postup konzultací, vycházející z pozitivních výsledků žáka a jeho vlastního hodnocení, a plánů osobního rozvoje žáka“. Pedagogové například poskytují odbornou podporu a pomoc dětem, které si své domácí úkoly zpracovávají v družině. Odlišnost školáků je v karlínské škole vnímána jako příležitost k rozvíjení respektu k sobě i ostatním, rozvíjení schopnosti empatie, tolerance, ohleduplnosti a zodpovědnosti.
Stejnou filozofií se řídí také malá základní škola ve středočeských Chotýšanech, jejíž vedení si zakládá na komunitním a otevřeném přístupu nejen k dětem, ale i k dospělým. Učitelé tu připravují během roku několik akcí pro rodiče i širší veřejnost a informují o aktivitách i dění ve škole prostřednictvím místních novin, plakátů a webových stránek školy. Chotýšanští pedagogové přizpůsobují metody výuky dětem a respektují rozdílné typy učení a předpoklady dětí.
Inkluzivní vzdělávání podporuje i stát, zatím však nedostatečně
Kromě projektu Férová škola Ligy lidských práv se o otevřenější přístup škol k znevýhodněným žákům starají také orgány státní správy. Současný legislativní stav v oblasti školství je uspokojivější například díky novelizaci vyhlášek 72 a 73/2005 Sb., které vešly v platnost na začátku září. Díky této změně školy mohou mimo jiné odmítnout přijmout žáka pouze kvůli nedostatečné kapacitě školy.
Bohužel však stále přetrvávají ustanovení, která umožňují školám provádět kroky opačným směrem a segregovat děti z běžného školství. „Přesto se však najde mnoho škol, a certifikace Férové školy je toho důkazem, které prosazují rovný přístup ke všem žákům i za stávajícího stavu školské legislativy,“ komentovala situaci právnička Ligy a koordinátorka Férové školy Iva Pikalová.
Bližší informace poskytnou:
Iva Pikalová, právnička Ligy lidských práv, email: ipikalova@llp.cz, tel.: 607 670 463
Katarína Krahulová, pedagožka Ligy lidských práv, email: kkrahulova@llp.cz, tel.: 731 455 789
Monika Tannenbergerová, pedagožka Ligy lidských práv, email: mtannenbergerova@llp.cz, tel.: 608 362 594
Více informací o inkluzivním vzdělávání a o projektu Férová škola najdete zde:
http://www.ferovaskola.cz/
Více informací o novelizaci školských vyhlášek najdete zde:
http://www.llp.cz/cz/tiskove-zpravy/skoly-jiz-nemohou-odmitnout-zaka-kvuli-nedostatecnym-podminkam-z578
