Sobota, 1. července 2006Tiskové zprávy
IMV své rozhodnutí odůvodňuje skutečností, že konkrétního viníka zranění poškozené E.W. nelze zjistit. Vzhledem ke skutečnosti, že tímto způsobem doposud skončila VŠECHNA trestní oznámení podaná poškozenými z řad účastníků CzechTeku 2005, rozhodla se Liga rozšířit oznámení na velitele celého zásahu, jehož totožnost je známa. Velitel zákroku pod jednotným velením nese odpovědnost za porušení povinností, které mu v souvislosti s takovým zákrokem ukládá zákon.
Na taneční oslavě CzechTek 2005 provedla Policie ČR celkem dva velké zásahy proti jejím účastníkům. V průběhu druhého z nich, který se odehrál převážně po setmění dne 30.7. 2006, došlo k těžkému zranění paže nezletilé účastnice, která se navíc v té době pouze snažila odejít z louky, na které se oslava konala.
Důvodem pro podání trestního oznámení jsou poznatky, že velitel při vedení zásahu zásadně pochybil a svým jednáním pravděpodobně spáchal trestný čin maření úkolu veřejného činitele dle ustanovení § 159 odst. 1 trestního zákona a trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti dle ustanovení § 223 trestního zákona.
O této skutečnosti m.j. svědčí, že
- nebyla vydána náležitá výzva před použitím donucovacích prostředků podle zákona o Policii ČR;
- došlo ke špatnému načasování zásahu na dobu těsně před setměním bez ohledu např. na nevhodné vybaveni zasahujících policistů k nočnímu zásahu.
Tím velitel zásahu vytvořil podmínky pro řadu pochybení, např. pro nezákonné použití donucovacích prostředků proti osobě mladší 15 let nebo pro ohrožení zdraví nejen účastníků technoparty, ale i zasahujících policistů. Následkem těchto pochybení vznikla četná zranění na obou stranách.
Na nepřiměřenost zásahu a nekvalitní výzvy Policie ČR m.j. upozornil ve své rozsáhlé zprávě i veřejný ochránce práv.
Kontakt:
Liga lidských práv
Bratislavská 31
602 00 Brno
Tel: 545 210 446
Robert Cholenský, právník
Email: rcholensky@llp.cz
Úterý, 13. června 2006Tiskové zprávy
Zmíněná novela je jednou z největších změn právní úpravy nájemního bydlení v polistopadovém období. Pronajímatelům bytů dává nově právo bez soudního rozhodnutí dát nájemci bytu výpověď v případě, že nájemce neuhradí tři měsíční nájmy nebo do 15 dnů nenahlásí osoby, které byt spolu s ním začaly užívat. V případě, že nájemce s výpovědí nesouhlasí, má šedesát dní na to, aby se bránil u příslušného soudu.
Novela však obsahuje chybu, která může mít vážné následky. V případě vystěhování mají rodiny s nezletilými dětmi podle § 712 odst. 5 občanského zákoníku ve vymezených případech možnost žádat soud, aby rozhodl, že mají právo na náhradní ubytování, popřípadě na náhradní byt. Co do vymezení těchto případů ovšem § 712 odst. 5 odkazuje na ustanovení § 711 odst. 1 písm. c) a d), které bylo novelizací zrušeno a v textu zákona tak již chybí.
Tento fakt může rozhodování soudu o případném přiznání bytové náhrady vážně komplikovat. Pokud soud o bytové náhradě nerozhodne, bude mít i rodina s nezletilými dětmi při vyklizení nárok pouze na poskytnutí provizorního přístřeší.
Novela občanského zákoníku byla navíc „přilepena“ k zákonu č.107/2006 Sb. až v Poslanecké sněmovně a vstoupila v platnost bez jakékoliv předchozí veřejné debaty či osvěty. O nedostatečné informovanosti veřejnosti – a to jak nájemců, tak pronajímatelů bytů – svědčí informace, které dostávají pracovníci Ligy lidských práv a IQ Roma servis přímo od terénních pracovníků organizací, zabývajících se právním a sociálním poradenstvím sociálně slabým či jinak zvýšeně ohroženým rodinám.
Zkušenosti Ligy lidských práv a Roma IQ Servis potvrzují, že nájemci neznají svá práva a s výpovědí si velmi často neví rady. Informace z portálů městských či obecních úřadů jsou evidentně nedostatečné, neboť zejména starší či sociálně slabí lidé přístup k internetu nemají nebo jej neumí využívat.
Z tohoto důvodu Liga lidských práv a IQ Roma Servis doporučují příslušným státním orgánům následující
- 1. urychleně odstranit zmíněnou chybu obsaženou v ustanovení § 712 odst. 5 občanského zákoníku,
- 2. adekvátním způsobem zahájit oficiální informační kampaň pro veřejnost.
IQ Roma servis (www.iqrs.cz) působí v Brně od roku 1997. Na základě mapování a analýzy potřeb a zdrojů se činnost sdružení zaměřuje na vytváření podmínek ke zlepšení sociálních, ekonomických, kulturních, vzdělávacích a pracovních možností a úspěchů jednotlivců a rodin ohrožených sociálním vyloučením.
Úterý, 9. května 2006Tiskové zprávy
Ke stížnostem na nelidské nebo ponižující zacházení, které porušilo jejich základní práva chráněná ústavními závazky (popisy jednotlivých případů v příloze), poškození připojují návrh zrušení současného systému vyšetřování policistů, neboť odporuje závazkům České republiky vyplývajícím z Úmluvy o ochraně základních práv a svobod.
Šetření činnosti policistů v České republice provádí orgány spojené s ministerstvem vnitra, konkrétně Inspekce ministra vnitra a vnitřní kontrolní orgány Policie ČR. Alespoň jeden z těchto policejních orgánů tvoří vždy obligatorní součást šetření ve všech případech porušení zákona ze strany policistů.
Evropský soud pro lidská práva však na základě čl. 3 Úmluvy o ochraně základních práv a svobod požaduje, aby vyšetřování případů nelidského nebo ponižujícího zacházení prováděl od samého počátku nestranný a nezávislý orgán. Podle judikatury soudu pro zajištění nezávislosti a nestrannosti šetření nestačí například pouhý dohled státního zástupce.
Podle Evropského soudu pro lidská práva by dále oběti nelidského nebo ponižujícího zacházení měly mít na základě tzv. „kritéria veřejnosti“ transparentní přístup ke stížnostní proceduře, aby mohly účinně bránit svoje zájmy. Ani tato možnost však není obětem policejního násilí v České republice umožněna.
Stěžovatelé proto navrhují, aby Ústavní soud v ČR využil možnosti dané zákonem o Ústavním soudu a zrušil všechna taková ustanovení zákonů o vyšetřování policistů, která jsou se zněním Úmluvy v rozporu.
V případě odmítnutí svých stížností budou stěžovatelé nuceni obrátit se na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Středa, 3. května 2006Tiskové zprávy
Incident, který se odehrál v odpoledních hodinách v centru Prahy, způsobil okamžitý rozruch nejen v médiích, ale i na nejvyšších vládních místech. Premiér ČR Jiří Paroubek čin odsoudil, ministr vnitra František Bublan se za jednání zasahujícího policisty osobně omluvil a řediteli Inspekce MVČR nařídil případ „co nejrychleji“ vyšetřit.
Celý incident vzbuzuje řadu otázek: Není bezprecedentní rychlost jednání premiéra a ministra vnitra způsobena jen tím, že paní Kateřina Jacques je ředitelkou sekce lidských práv a rovných příležitostí Úřadu vlády ČR a osobou politicky činnou? A funguje vůbec systém vyšetřování trestné činnosti policie?
Autoři tohoto prohlášení jsou toho názoru, že jednání obou představitelů vlády je prvoplánové a současný systém prověřování policejních deliktů nefunkční. Veškerá podezření z trestné činnosti policie totiž vyšetřuje opět policejní orgán, konkrétně Inspekce MVČR.
Případy, které v současné době Liga lidských práv a ostatní organizace registrují, jasně napovídají, že tento systém je absolutně neprůchodný. Nejmarkantněji o této praxi vypovídají dosavadní výsledky vyšetřování zásahu Policie ČR na akci CzechTek 2005 u Mlýnce na Tachovsku, kde přes rozsáhlé selhání zasahujících složek zmíněná Inspekce MVČR dosud nebyla schopna předložit státní zástupkyni JUDr. Antonii Zelené jediný případ k zahájení trestního stíhání policisty.
Liga lidských práv a ostatní subjekty proto požadují:
- okamžité legislativní zakotvení nezávislého přezkumu deliktního jednání policistů,
- přehledné vyhodnocování trestných činů policistů v každoroční zprávě o činnosti Nejvyššího státního zastupitelství.
Liga lidských práv
Otevřená společnost o.p.s
Poradna pro občanství, občanská a lidská práva
Romea
Open Society Fund Praha
Čtvrtek, 27. dubna 2006Tiskové zprávy
Podle našich informací jde o první případ, kdy soud zdravotnickému zařízení nařídil, aby pacientovi vydalo kopii zdravotnické dokumentace. Rozsudek odsuzuje rozšířenou praxi nemocnic a léčeben, podle kterých je zdravotnická dokumentace něčím, co je pro laika nesrozumitelné a co tudíž pacient nemá právo vidět.
§ 67b odst. 12 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu říká, že pacient má právo na poskytnutí veškerých informací shromážděných ve zdravotnické dokumentaci vedené o jeho osobě. Zdravotnická zařízení toto právo často vykládají tak, že pacient má pouze právo být zdravotnickým pracovníkem poučen o obsahu dokumentace. Právo na kopii dokumentace je přitom důležité, neboť bez relevantních údajů z dokumentace je v podstatě nemožné si ověřit, zda léčba probíhala v souladu se zákonem a lékařskou etikou. Okresní soud potvrdil, že tato rozšířená praxe je nezákonná a v rozporu s mezinárodními úmluvami na ochranu lidských práv. Rozsudek výslovně říká, že je na pacientovi, jakou formou bude své právo na poskytnutí veškerých informací z dokumentace realizovat – zda bude požadovat informaci ústní nebo písemnou ve formě kopie zdravotnické dokumentace.
Soud se zabýval i obavou léčebny, že poskytnutí kopie zdravotnické dokumentace člověku s psychiatrickou diagnózou může vést ke zhoršení jeho/jejího zdravotního stavu. To podle rozhodnutí nemůže být překážkou vydání dokumentace, neboť zákon takový důvod odepření přístupu k informacím nezná.
Praxi nemocnic a léčeben, které odmítají pacientům zdravotnickou dokumentaci zpřístupnit, již od roku 2002 opakovaně kritizuje i veřejný ochránce práv ve svých zprávách pro Poslaneckou sněmovnu. Ombudsman zároveň navrhl právo pacienta obdržet kopii zdravotnické dokumentace výslovně do zákona včlenit. Senát Parlamentu ČR však tuto novelu na svém zasedání dne 12. dubna 2006 nepřijal a poslal ji zpět do Poslanecké sněmovny.
MDAC a Liga lidských práv Ministerstvo zdravotnictví vyzývají, aby přijalo vedoucí roli při změně přístupu k právu pacienta na informace a zajistilo, že všechna zdravotnická zařízení budou do budoucna postupovat v souladu s rozhodnutím soudu a mezinárodními úmluvami na ochranu lidských práv, podle kterých má pacient právo obdržet kopii své zdravotnické dokumentace.
— poznámky pro editory —
Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC) je mezinárodní nevládní organizace sídlící v Budapešti. Chrání práva lidí označených za duševně nemocné a občanů s mentálním postižením ve střední a východní Evropě a ve střední Asii prostřednictvím zastupování ve sporech, prosazování reforem, výzkumu a mezinárodní advokacie. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy a spolupracuje s Mezinárodní helsinskou federací lidských práv.
Pro více informací kontaktujte:
Jan Fiala, právník MDAC (Budapešť): +361 413 2730
Mental Disability Advocacy Center
Erzsebet krt. 52, III.em 18, H-1273 Budapest, Hungary
web: www.mdac.info, e-mail: info@mdac.info
tel: +361 413 2730, fax: +361 413 2739
Liga lidských práv
Bratislavská 31, 602 00 Brno, Česká republika
web: www.llp.cz, e-mail: brno@llp.cz
tel: +420 545 210 446, fax: +420 545 240 012
