Liga se zapojila do diskuse o reformě štrasburského soudu

Liga reagovala na výzvu ministerstva spravedlnosti a společně s brněnským Centrem pro lidská práva a demokratizaci a Ekologickým právním servisem přispěla do diskuse o tom, jak zefektivnit práci Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Reformní snahy vyvrcholí konferencí ve švýcarském Interlakenu konanou v únoru 2010, kde se sejdou členské země Rady Evropy s cílem přijmout opatření, jež by měla vyvést ESLP ze současné krize.

Rok 2009 Soud skončil s přibližně 150 tisíci nevyřízenými případy. Do této situace se Soud dostal kombinací dvou faktorů: rapidním nárůstem počtu stížností pramenícím z rozšiřování Rady Evropy v 90. letech. Tento nárůst zároveň nebyl doprovázený odpovídajícím nárůstem kapacity se s těmito stížnostmi vyrovnat. Důsledkem je pak skutečnost, že také stěžovatelé z České republiky jsou na rozhodnutí ve své věci nuceni čekat často i pět a více let.

Naše připomínky se opírají o východisko, že reforma má posílit možnost obyvatel smluvních států domoci se ochrany svých lidská práva a ne ji oslabit. Proto nepovažujeme za vhodné schválit například zpoplatnění podání stížnosti k Soudu, zavedení povinného zastoupení advokátem nebo povinného užívání úředního jazyka ve stížnosti. Státy by se naopak měly zaměřit na rozsáhlou informační kampaň o pravomocích soudu a jeho funkcích, navýšit rozpočet soudu, který je daleko menší než rozpočet lucemburského Evropského soudního dvora, a měly by vést diskusi o tom, jak sankcionovat stát, které rozsudky Soudu nerespektuje. Soud by měl administrativně zjednodušit vyřizování stížností, které jsou na základě stávající judikatury zjevně opodstatněné, a přeorientovat své zdroje na stížnosti projednávané senáty.

Celý text doporučení najdete zde.

V Kanicích mají férovou školu

Článek byl publikován dne 7. 1. 2010 v časopise Moderní obec.
Těší se vaše dítě do školy? Cítí se tam dobře? Zažívá pocit radosti z úspěchu? Pokud ano, je to ta nejlepší zpráva pro rodiče, ale i učitele dané školy. Spokojený bude jistě také zřizovatel školy.

Naše škola v obci Kanice, v krásném prostředí na okraji Moravského krasu, je úplná základní škola, kterou navštěvuje 120 žáků (z nich 67 na 1. stupni) z Kanic a okolních sídel, ba i z nedalekého Brna. Se speciálními vzdělávacími potřebami máme 41 dětí včetně 8 žáků integrovaných.

Věříme, že naše škola poskytuje dětem příjemné, podnětné, tvůrčí a bezpečné prostředí. Náš školní vzdělávací program jsme nazvali Otevřená škola, protože chceme být otevřeni všemu novému a všem bez rozdílu. Upřednostňujeme individuální péči o žáky a provádíme individuální reedukaci, nabízíme pomoc v dyslektických kroužcích a pořádáme řadu školních i mimoškolních aktivit, do nichž zapojujeme všechny děti bez ohledu na jejich specifika. Osvědčilo se připravovat žáky, ale i učitelský kolektiv na příchod nového žáka. Spolupracujeme s pedagogickými centry, pedagogicko–psychologickými poradnami a dalšími odborníky. Velmi dobré vztahy máme s rodiči žáků i s naším zřizovatelem – obcí Kanice. Nejenže nás plně podporuje, ale některé aktivity pro žáky dokonce pořádá se školou.

Loni v říjnu byla naše práce oceněna udělením certifikátu Férová škola. Ten je postaven na třech základních principech: * dodržování lidských práv; * zabránění diskriminaci žáků a rodičů; * podpora integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na školách.

Když jsme se roce 2008 zúčastnili semináře, který pro učitele výchovy k občanství pořádala brněnská Liga lidských práv, uvědomili jsme si, že na certifikát by mohla dosáhnout i naše škola, a požádali jsme o zařazení do programu.

Předpokladem úspěchu je odborně vzdělaný pedagogický sbor a jeho lidský přístup ke všem dětem, tedy i k těm se zdravotním postižením nebo speciálními vzdělávacími potřebami. Ačkoliv se často hovoří o významu celoživotního vzdělávání učitelů, peněz na ně se nedostává. Přesto se snažíme toto vzdělávání co nejvíce podporovat.

Důležité je vytvořit pozitivní vnitřní prostředí pro přijetí každého dítěte a umožnit mu plnohodnotné zapojení do školního i mimoškolního života. Nezbytnou součástí kvalitní práce školy je bezpečné prostředí i odpovídající materiální a technické podmínky. Kéž by každý zřizovatel mohl akceptovat požadavky »své« školy, která nejlépe zná potřeby žáků i prostředí, v němž se učí!

Panují-li na škole pěkné vztahy mezi žáky navzájem, mezi žáky a učiteli i ostatními zaměstnanci, snáze se potom vyřeší nemálo problémů. Férovost přece nepatří pouze ke sportu, ale především do běžného každodenního života.

Soud přiznal dvěma ženám stotisícové odškodné za sterilizaci

Článek byl zveřejněn dne 7. 1. 2010 na www.ceskenoviny.cz a naleznete jej zde, v obdobné podobě také na www.lidovky.cz, www.ct24.cz, denik.cz, www.novinky.cz, www.tn.cz, www.tyden.cz a v deníku Metro, Právo a Hospodářské noviny.
Praha – Dvě z žen, které po zákrocích provedených lékaři bez jejich svolení již nemohou mít děti, budou mít na základě rozhodnutí vrchního soudu v Praze nárok na odškodnění v řádu stovek tisíc korun.
ČTK to dnes oznámil David Záhumenský z Ligy lidských práv, která pacienty stěžující si na porušení práv zastupuje. Podle některých aktivistů prodělaly sterilizaci bez souhlasu v ČR desítky žen, zejména Romek; přesné statistiky se však nevedou.

Ženě ze severních Čech podle Záhumenského soud přiznal nárok na odškodnění ve výši 200.000 korun; podle předchozího rozhodnutí příslušného krajského soudu přitom měla mít nárok pouze na čtvrtinu této částky.

Na odškodnění ve výši 150.000 korun má právo další žena, které lékaři bez jejího souhlasu odebrali vaječníky; vrchní soud tak zdvojnásobil částku určenou soudem nižší instance.

Podle Ligy lidských práv lékaři zřejmě ženám nechtěli ublížit. Jednu se snažili uchránit před rizikem spojeným s porodem dalšího dítěte, u druhé snížit riziko rakoviny. Nenabídli však pacientkám možná řešení a autoritativně rozhodli za ně.

„Takový přístup nemá v moderní medicíně co dělat,“ uvedl Záhumenský. „Lékaři se musí naučit respektovat svobodnou volbu pacientů a jejich další práva,“ míní. Podle něj pacienti již vědí, že nemocnice mohou žalovat a vysoudit si za jejich pochybení vysoké částky.

Liga lidských práv pacienty o jejich právech informuje prostřednictvím internetových stránek speciálního projektu Férová nemocnice. Lidé mohou využít bezplatné poradenské služby; projekt usiluje o mimosoudní řešení sporů ve zdravotnictví.

V minulosti některé ženy se stížnostmi na nezákonně provedené sterilizace přitom neuspěly. Loni v říjnu Ústavní soud odmítl stížnost Heleny Ferenčíkové, která od vítkovické nemocnice vysoudila omluvu, nikoliv však požadované milionové odškodnění. Důvodem bylo promlčení nároku. Předtím již v únoru soud odmítl i stížnost Ivety Červeňákové.

Vláda premiéra Jana Fischera loni v listopadu vyjádřila politování nad sterilizacemi převážně romských žen. Podle ministra pro lidská práva a menšiny Michaela Kocába by podobným případům měla zabránit chystaná opatření. Zdravotnická zařízení by se při provádění sterilizací měla ujistit, že ženy se zákrokem vyslovily informovaný souhlas. Ministerstvo zdravotnictví by tuto otázku mělo zařadit do programu odborného fóra pro tvorbu standardů péče.

Šance pacientů na spravedlivé odškodnění se zvyšují

Začátek nového roku přinesl dvě významná soudní vítězství. Klientky Ligy byly za zásahy do svého těla provedené bez informovaného souhlasu odškodněny částkami 150 a 200 tisíc. Přiznané částky jsou snad prvním náznakem, že soudy začínají brát práva pacientů o něco více vážně.
Česká vláda se koncem listopadu loňského roku konečně omluvila ženám, které byly sterilizovány, aniž by si to přály. Dnes nabylo právní moci také rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který ženě ze severních Čech za nezákonnou sterilizaci přiznal odškodnění ve výši dvě stě tisíc korun. Napravil tak ostudný verdikt krajského soudu, který původně klientce za protiprávní sterilizaci přisoudil jen padesát tisíc.

Od 4. ledna je pravomocné také odškodnění pro ženu, které lékaři bez jejího souhlasu odebrali vaječníky. Vyvolali tak u ní veškeré negativní následky, které jsou spojené s předčasným nástupem menopauzy. Za tento zákrok jí vrchní soud nakonec přiznal sto padesát tisíc, čímž zvýšil původně přiznanou částku na téměř dvojnásobek.

Ústavní soud opakovaně upozorňuje na to, že nepřiznávání dostatečné satisfakce za zásah do lidského těla se rovná odepření spravedlnosti. Přesto se české soudy učí poskytovat finanční kompenzace, které mohou alespoň zmírnit újmu způsobenou zásahem do lidské důstojnosti, jen velmi pomalu.

V obou případech zdravotníci pravděpodobně nejednali s úmyslem ženám ublížit. Chtěli je uchránit před rizikem spojeným s porodem dalšího dítěte, respektive snížit riziko rakoviny. Ale namísto, aby ženám nabídli možná řešení a nechali je svobodně si z nich zvolit, autoritativně rozhodli za ně. „Takový přístup nemá v moderní medicíně co dělat. Lékaři se musí naučit respektovat svobodnou volbu pacientů a jejich další práva. V opačném případě musí počítat s tím, že se pacienti obrátí na soudy. A ty se pomalu učí přiznávat odškodnění, která nejsou zanedbatelná ani pro velké nemocnice.“ Komentuje rozsudky předseda Ligy David Zahumenský.

Už v roce 2007 Liga dosáhla toho, že Krajský soud v Ostravě v případu paní Ivety Červeňákové přiznal za protiprávní sterilizaci půl milionové odškodnění. Přestože vrchní soud následně prohlásil nárok na odškodnění za promlčený, Liga se domnívá, že v takto závažných případech nezákonných zásahů do těla člověka by se spravedlivá výše finanční satisfakce měla 500 tisícům alespoň přiblížit.

Bližší informace poskytne:

David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv, mobil: +420 608 719 535

Rozsudek odvolacího soudu v případě paní K. je dostupný online zde.

Tisková zprávy Ligy vydaná po rozsudku soudu I. stupně je dostupná zde.

Férová nemocnice je projekt Ligy lidských práv, který by měl zlepšit informovanost o právech i povinnostech pacientů a lékařů u nás, a poskytovat srozumitelné informace o zdravotnickém právu. Na www.ferovanemocnice.cz mohou lidé bezplatně využít poradnu pro pacienty. Usilujeme také o rozvoj mimosoudního řešení sporů ve zdravotnictví.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.