Sobota, 20. února 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 20. 2. 2010 v deníku Právo.
Po rozsudku, jímž Nejvyšší správní soud (NSS) rozpustil Dělnickou stranu (DS), jsem potkal v tramvaji známého, který pochází z Německa a v ČR už dvacet let veřejně a důsledně vystupuje proti anticiganismu, antisemitismu a proti xenofobii.
Přišli jsme tím rozsudkem o svobodu?“ ptal se mě s obavou v hlase. Odpověděl jsem, že rozsudek vítám. Naši svobodu naopak rozšířil, protože uplatnil právo, které ji vymezuje. On mi řekl, že je v zásadě proti jakémukoli zákazu politických stran, ale že ti neonacisti jsou opravdu hnusní, a tak vlastně neví.
Lidskoprávní aktivista František Kostlán z Židovské liberální unie napsal po vynesení rozsudku NSS, že „svobodou není to, že kdosi pokřikuje, že ho strčí do plynové komory, jen co se dostane k moci“.
Jak to ale, že po dvaceti letech svobody se vůbec musí zdůrazňovat základní myšlenka právního státu, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého? A že stát je povinen použít sankce i vůči tomu, kdo štve proti nějaké skupině lidí?
Představa, že pouhé slovo ani moc neškodí a nemá být trestáno, s níž mají USA trvalé a vážné potíže v mezinárodních mechanismech chránících lidská práva, je v této zemi nepochopitelná. Zotročování slovem, které ohlupovalo anebo hrozilo, je tu stále v paměti lidí. Represe už nebyla plošná, ve vězeních bylo od konce 50. let již méně lidí, ale to „slovo“ zažili všichni ve školách, v práci, na vojně, na schůzích, v novinách a v televizi, a dokonce i v církvích.
Lidé se tu málo řídí zásadou, kterou OSN přijala po porážce nacismu, že „je nutné, aby lidská práva byla chráněna zákonem, nemá-li být člověk donucen uchylovat se, když vše ostatní selhalo, k odboji proti tyranii a útlaku“. Zpochybňují to, že tyto zákony z roku 1990 vůbec máme, a pak to, že je správní a soudní orgány používají.
Hned po rozpuštění DS rozháněla policie v Brně její sympatizanty bez zákonného důvodu. Možná, že si myslela, že DS je nyní postavena mimo zákon, jak se tu často říká, a že zásah proti nim je proto možný? Nikdo z přítomných to nerozpoznal, redaktorka veřejnoprávní ČT označila shromáždění za nepovolené, jako by se v demokracii ke shromáždění potřebovalo nějaké povolení. Zákon naopak uvádí, že ne. A nesplnění oznamovací povinnosti není důvodem k rozpuštění shromáždění. Ozvala se pak jen Liga lidských práv. I člen DS má právo na zákonnou ochranu.
Lidé také neoceňují, že senát NSS, složený ze soudců vycházejících z různě silných liberálních zásad, považuje problémy, jichž zneužila DS, za skutečné a že tuto stranu nemá za nepřítele, ale za součást společnosti.
Diskutujme ale hlavně o tom, jak dobré či špatné máme zákony. A také, zda a jak se jimi státní orgány včetně soudů řídí. O tom, zda někdo škodí, se sice diskutovat může, spíše bychom ale měli státní orgány nutit, aby znaly a dodržovaly zákon.
Pátek, 19. února 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 19. 2. 2010 na www.ceskenoviny.cz a naleznete jej zde.
Brno – Jihomoravská policie hájí zákrok, při němž v úterý před Nejvyšším správním soudem v Brně rozehnala příznivce Dělnické strany. Krátce předtím soud tuto stranu rozpustil. Policejní zásah proti asi 30 lidem kritizovala Liga lidských práv, podle níž byl protiprávní. Policie ale trvá na tom, že postupovala striktně dle zákona, řekl dnes ČTK mluvčí jihomoravské policie Pavel Šváb.
Podle policie účastníci shromáždění porušili zákon, když rozvinuli vlajky zrušené Dělnické strany a předseda Tomáš Vandas začal do megafonu přednášet projev. „S přihlédnutím k místnímu a věcnému kontextu, kdy se jednalo o politické projevy členů a příznivců strany, která usiluje o narušení ústavního pořádku, bylo shromáždění rozpuštěno,“ uvedl Šváb.
Zdůraznil, že lidé na místě předtím neuposlechli policejní výzvy, aby se rozešli. Dodal, že při policejním zákroku nebyl nikdo zraněn ani nebyl poškozen žádný majetek.
Liga ve středu uvedla, že postup policie je třeba chápat jako ohrožování výkonu základních lidských práv a svobod všech občanů, nejen extremistů. „Avšak i extremista nebo přívrženec již zrušené Dělnické strany má právo veřejně vyjádřit nesouhlas s rozsudkem a právo se k tomuto účelu svobodně shromažďovat, pokud nenastane zákonný důvod k zákazu,“ uvedla právnička ligy Zuzana Candigliotaová.
Podle Švába se však na místě zcela zjevně sešlo shromáždění, jak o něm mluví zákon o právu shromažďovacím, které nebylo řádně oznámeno.
Čtvrtek, 18. února 2010Tiskové zprávy
Rozehnání několika desítek příznivců Dělnické strany policií, které se včera odpoledne odehrálo před Nejvyšším správním soudem v Brně, proběhlo bez zákonného důvodu, tedy protiprávně. Nejedná se však o ojedinělý případ, policie stejným způsobem v minulosti porušila zákon i v případech účastníků shromáždění ideově zcela odlišných skupin.
Podle informací uveřejněných ve většině médií se v případě příznivců Dělnické strany jednalo o shromáždění „nepovolené“, což se oficiálně uvádí jako důvod pro jeho rozpuštění. Termín „nepovolené shromáždění“ se však v našem právním řádu vůbec nevyskytuje. Existuje pouze shromáždění neoznámené. Nicméně ani skutečnost, že někdo shromáždění svolal a předem jej neoznámil, není důvodem pro jeho rozpuštění. Svolavateli je pouze možné udělit pokutu. Pokud akce vznikne spontánně, pak zpravidla ani žádný organizátor neexistuje.
Aby mohlo být shromáždění legálně rozpuštěno, musí nastat některý z důvodů uvedených v zákoně, například pokud dochází k násilnostem, rozněcování nenávisti vůči některé skupině obyvatel, nebo se akce koná na místě, kde je ohroženo zdraví účastníků. Julie Zelená z Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje ale Lize potvrdila, že žádný z těchto důvodů nenastal a žádné projevy nesnášenlivosti nebyly zaznamenány. Důvodem pro rozpuštění shromáždění bylo tedy jen to, že nebylo oznámeno.
„Takový postup policie je třeba chápat jako ohrožování výkonu základních lidských práv a svobod všech občanů, nejen extrémistů. Avšak i extrémista nebo přívrženec již zrušené Dělnické strany má právo veřejně vyjádřit nesouhlas s rozsudkem a právo se k tomuto účelu svobodně shromažďovat, pokud nenastane zákonný důvod k zákazu.“ Uvádí k zásahu policie právnička Ligy Zuzana Candigliota. Stejný nezákonný a nepřiměřený postup vůči neoznámenému shromáždění policie uplatnila i v případě protestu anarchistů proti pochodu neonacistů 28. října 2009 v Otrokovicích nebo v případě příznivců squattingu 12. září 2009 v Praze.
Jaké může mít nezákonný postup policie právní důsledky? Kterýkoli účastník rozpuštěného shromáždění může do 15 dnů podat u soudu námitky. Soud pak rozhodne, zda shromáždění bylo nebo nebylo rozpuštěno v souladu se zákonem.
„V tomto případě se jednalo o nesprávný úřední postup, který zasáhl do práv účastníků. Ti se pak mohou po státu domáhat omluvy, případně i přiměřeného finančního zadostiučinění. Státu by se tedy nepochybně více vyplatilo, kdyby policisté dodržovali zákon, respektovali práva občanů a nezasahovali zbytečně tam, kde to není nutné.“ Dodává právnička.
Liga je přesvědčena o tom, že je nutné, aby policie zakročila vždy, pokud na demonstraci probíhají výzvy k násilí vůči menšinám nebo jiné projevy rasismu a xenofobie. Není ale možné, aby policie nerespektovala základní práva a svobody, které jsou zaručeny všem.
Bližší informace:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, mobil: +420 604 118 050
David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv, mobil: +420 608 719 535
Čtvrtek, 4. února 2010Aktuality
Rostoucí důraz na lokální řešení místních problémů a na schopnost policie navazovat užitečné vazby s představiteli samosprávy, s občany a dalšími partnery na místní úrovni vyvolal zásadní změnu policejní legislativy v loňském roce.
Centrum Pro Police právě vydalo publikaci, která v kontextu „community policing“ (zajišťování bezpečnosti a prosazování práva na místní úrovni) nový policejní zákon zhodnocuje. Na analýze se významnou měrou autorsky podílela také Liga.
Primárně se jedná o text opřený o platné zákony; není však výhradně určen jen právním teoretikům, ale komukoli, kdo se na místní úrovni zabývá otázkami bezpečnosti a veřejného pořádku. Věříme, že může být užitečnou pomůckou jak pro policisty, strážníky a představitele samospráv, tak i pro ostatní občany, kterým leží na srdci bezpečnost místa, ve kterém žijí.
Text volně navazuje na starší analýzu “možností vzájemného ‚pozitivního‘ kontaktu mezi Policií České republiky a ostatními subjekty, zejména obcemi a fyzickými osobami“, kterou pro potřeby Otevřené společnosti, o.p.s. zpracovala Liga lidských práv na přelomu let 2003 a 2004.
Text analýzy ke stažení najdete zde.
Čtvrtek, 21. ledna 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 21. 1. 2010 na www.parlamentilisty.cz a naleznete jej zde.
Novým rokem vstoupil v platnost nový trestní zákon, který kromě České pirátské strany kritizovala i Liga lidských práv.
Bohužel se stejně jako už mnohokrát v minulosti stalo, že odborníky dobře připravená právní norma byla poslanci upravena do podoby, která občanům ČR může spíše škodit. A občany v tomto případě nemyslíme zločince.
Z trestního zákona mělo být původně vypuštěno stíhání za pomluvu (§184). Pomluva by se tak bývala stala ryze občanskoprávním sporem. Pavel Šámal z Nejvyššího soudu, autor novely, jí tam však vrátil na nátlak současných politiků. Nařčení z pomluvy je velmi často používáno proti investigativním novinářům, ale i běžným lidem, kteří kritizují praktiky některých státních úředníků. Jako záminku si poslanci zvolili nedůstojné napadání v průběhu předvolební kampaně, kterých nás letos čeká hned několik.
Zároveň došlo i k rozšíření možnosti stíhat občany za křivé obvinění (§345). Dříve bylo nutné prokázat, že ke křivému obvinění došlo s úmyslem způsobit obviněnému záměrně újmu. V tomto roce však již bude trestnímu stíhání se sazbou odnětí svobody až na dva roky čelit každý, kdo někoho nepravdivě obviní jakoukoli formou. Tedy například článkem v tisku nebo ve veřejné debatě. Výklad zákona je sporný a může a pravděpodobně i bude docházet ke zneužívání příslušných paragrafů proti svobodě slova.
„Nemohu se ubránit dojmu, že tyto paragrafy budou sloužit pouze jako ochrana korupcí prolezlého státního aparátu, který je v režii dominantních parlamentních stran a které si tak budují bariéru nedotknutelnosti. Svoboda slova tak opět dostává na frak,“ komentoval práci našich zvolených politiků Jaroslav Kučera, jihomoravský krajský předseda.
