Čtvrtek, 29. července 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 30. 7. 2010 na www.zdn.cz a naleznete jej zde.
Děti Gabriely a Viléma Čechových z Kroměřížska nemohou chodit do školky. Nechtějí je tam pustit hygienici, protože nejsou očkované. Kvůli stejnému problému museli Čechovi zaplatit na pokutách osm tisíc korun. Soud ale nyní rozhodl, že jejich trestání nebylo oprávněné.
„Řada rodičů běžně komentuje očkování tím, že děcka mají pár dní horečku. My jsme nechtěli malé tělíčko našich narozených dětí vystavovat takové zátěži,“ vysvětluje matka čtyř dětí.
Pro odmítnutí povinné vakcíny se Čechovi rozhodli před několika lety. Hygienická stanice za to v roce 2008 každému z rodičů dala pokutu tři tisíce, tisícovku navíc musel každý zaplatit jako náhradu řízení. Po dvou letech se jim ale podařilo vysoudit peníze zpět.
Nejvyšší správní soud (NSS) totiž minulý týden rozhodl, že stát nesmí dle současné právní úpravy za porušení povinnosti očkování trestat. Stanovuje ji totiž vyhláška ministerstva zdravotnictví a to podle soudců nestačí. Aby mohl stát za odmítnutí vakcíny potrestat, musí pravidla podrobně stanovit přímo zákonem. Čechovým se tak podařilo dosáhnout po dlouholeté diskusi o očkování prvního vážnějšího zvratu.
O tom, zda má stát vakcinaci nařizovat, nebo ji nechat na dobrovolném posouzení rodičů, se přou lékaři, rodiče i různá občanská sdružení. Odmítnutí očkování často hrálo roli i ve chvílích, kdy stát odebíral matkám jejich děti. Jako jeden z argumentů to sociálním úředníkům posloužilo před několika lety při odebrání holčičky, které chtěla matka dát jméno Půlnoční bouře.
Samotný spor o tom, zda očkování nařizovat, nebo ne, rozsudek NSS neřeší. Měl by ale do budoucna zabránit, aby stát trestal rodiče neprávem, a přinutit ministerstvo, aby pravidla nastavilo správně. Co teď úřad udělá, zatím neví. Budou to řešit jeho právníci.
„Vidíme problém hlavně v tom, že nebyli pokutováni jen rodiče, kteří své děti zanedbávají. Ale zbytečně i ti, kteří chtěli očkování ze zdravotních důvodů dítěte třeba jen odložit,“ říká David Zahumenský z Ligy lidských práv, která Čechovým bezplatně pomáhala připravit argumentaci, se kterou by u soudů uspěli. „Rozhodnutí NSS by mělo vést k celospolečenské diskusi o tom, jak vyvážit zájem na zajištění ochrany veřejného zdraví a zájem na respektování svobodné volby rodičů,“ říká Zahumenský.
Ročně se kvůli pochybnostem o očkování obrátí na Ligu desítky rodičů. Případ Čechových se nyní vrací Městskému soudu v Praze, který loni zamítl jejich žalobu proti ministerstvu. Pro další rozhodování je ale teď vázán názorem NSS.
Další rodiče, kteří už dříve zaplatili kvůli odmítnutí vakcíny pokutu, ale své peníze zpět asi nevysoudí. Uplynula totiž většina lhůt. Nějakou šanci by dle právníků mohli mít snad jen ti, jejichž případ je starý nejvíce rok nebo už leží u soudu.
Pravidla očkování by se však mohla už brzy alespoň trochu uvolnit. Exministryně zdravotnictví Dana Jurásková chtěla před svým odchodem z úřadu vyhovět námitkám pediatrů proti očkování na tuberkulózu. Dětem se totiž vpichuje jen pár dní po narození a může přinést vážné potíže.
Ministerstvo proto pracuje na tom, aby se proti tuberkulóze očkovalo jen dobrovolně.
Čtvrtek, 22. července 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 22. 7. 2010 v Hospodářských novinách.
Ústavní soud se zastal muže, který nesměl volit kvůli psychické poruše Soudy musí nově řešit i to, jak se nesvéprávný orientuje v politice.
Jiří Soldán z Brna trpí psychickým onemocněním, kvůli kterému má v občance od roku 2006 tuto poznámku: zbaven způsobilosti k právním úkonům.
Muž nesmí uzavírat žádné smlouvy ani disponovat penězi – vše za něj musí vyřizovat soudem určený opatrovník. Soldánovi se však nelíbilo, že jej poznámka v občance automaticky vyřazuje i z možnosti jít volit. Obrátil se proto na Ústavní soud, který se ho včera zastal.
Soldán chtěl jít v roce 2008 k senátním volbám, úřady mu to však neumožnily s odkazem na jeho nesvéprávnost. Podle ústavního soudce Miloslava Výborného to byla chyba – to, že někdo nesmí zacházet s penězi ještě neznamená, že není schopen i zodpovědně odvolit.
Jaké znáte politiky?
Soudům tak přibude nový úkol. Pokud budou řešit, zda někoho úplně zbavit právní způsobilosti, musí k tomu zadat ještě speciální posudek. Ten řekne, jestli je zkoumaná osoba schopna dohlédnout důležitost voleb a jestli se orientuje v politice.
Tyto posudky by vypracovávali psychologové a psychiatři. Pokud dojdou k závěru, že posuzovaný člověk k volbám jít může, v občance pak bude mít napsáno, že je jeho způsobilost k právním úkonům pouze omezená – nikoliv zcela zrušená. Volební komise pak těmto lidem nesmí klást žádné překážky.
„Problém je, že v této věci neexistuje žádná metodologie – ani právní, ani psychologická, ani psychiatrická. Soudy tak v rukou nemají žádný nástroj, jak schopnost lidí jít volit posuzovat. V praxi to bude hodně záležet na znalcích, kteří budou rozhodovat čistě subjektivně,“ říká Maroš Matiaško, právník ze sdružení Liga lidských práv, které Soldána zastupovalo. Podle Matiaška v Česku žije asi 25 tisíc lidí zbavených právní způsobilosti. Ti všichni teď na základě nálezu Ústavního soudu mohou teoreticky žádat o přezkum toho, jestli jsou i přes svou nesvéprávnost schopni jít k volbám. Na Západě už to nemají Podle právníka Ladislava Proška však soudy mají posuzovat schopnost jít volit už teď. Jenže to nedělají. „Zbavení způsobilosti k právním úkonům se posuzuje hlavně na základě materiálních hledisek, jako jestli je dotyčný schopen zacházet s penězi a podobně. Právo jít k volbám do toho soudci obvykle nezahrnují,“ řekl Prošek. „Nález Ústavního soudu beru spíše jako připomenutí obecným soudům, aby se tím začaly zabývat,“ řekl Prošek. Verdikt Ústavního soudu chápe jako „rozhodnutí důležité pro demokratický stát“.
V mnoha západoevropských zemích se už lidé právní způsobilosti nezbavují – pokud je to nutné, je jim v některých věcech pouze omezena. Takoví občané třeba nesmějí podepisovat smlouvy, ale mohou disponovat určitou peněžní částkou – třeba na běžné nákupy, aby je za ně nemusel vyřizovat opatrovník. „Od úplného zbavení právní způsobilosti v 90. letech ustoupili v Německu, Rakousku a ve Švédsku, v posledních letech v Británii a ve Francii. Ten trend je naprosto jasný,“ řekl Matiaško z Ligy lidských práv.
S tím, že už nebude možné lidi činit zcela nesvéprávnými, počítala i novela občanského zákoníku připravená vládou Mirka Topolánka. Poté, co jeho kabinet v březnu 2009 uprostřed předsednictví EU padl, se však už zákon projednat nestihl.
Kdo může být prohlášen za nezpůsobilého k právním úkonům
Posuzuje to vždy soud
Způsobilost k právním úkonům vzniká v den 18. narozenin. Soudy ji člověku mohou omezit nebo úplně zrušit. Nejčastějšími důvody jsou psychická onemocnění, mentální retardace nebo různé závislosti.
Úplné versus částečné
Pokud je někdo zcela zbaven právní způsobilosti, nesmí podepisovat smlouvy ani nakládat s penězi. Vše mu musí zařizovat opatrovník.
Plně nesvéprávný dosud nesměl automaticky ani volit. Opatrovníka dostávají i lidé s částečně omezenou právní způsobilostí. Mohou však disponovat určitou peněžní částkou nebo jít k volbám.
Co budou soudy řešit
Soudy budou nově posuzovat i to, jestli je nesvéprávný schopen dohlédnout důležitost voleb a jestli se orientuje v politice. Ústavní soud totiž řekl, že když někdo nesmí nakládat s penězi, neznamená to ještě, že není schopen jít zodpovědně odvolit.
Středa, 21. července 2010Tiskové zprávy
Brno – 21. července – Lidé s duševním postižením nesmí být bez individuálního posouzení zbaveni možnosti volit. Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu, který přikazuje obecným soudům posuzovat v řízení o způsobilosti k právním úkonům schopnost volit. Člověk s duševním postižením, který je schopen volit, nesmí být zbaven způsobilosti k právním úkonům. Ústavní soud tak reagoval na stížnost Jiřího Soldána, kterého v roce 2006 zbavil způsobilosti k právním úkonům okresní soud.
V dnešním rozhodnutí Ústavní soud poukázal na nadměrné zbavování způsobilosti lidí s postižením, na něž dlouhodobě upozorňuje i Liga lidských práv a které je, jak uvedl soudce Miloslav Výborný, pozůstatkem předlistopadového režimu. Ústavní soud ostře napadl praxi obecných soudů, které automaticky zbavují způsobilosti k právním úkonům, aniž by každý případ posuzovaly individuálně, přistupovaly častěji pouze k omezení způsobilosti a ponechávaly volební právo lidem, kteří jsou takové volby schopni.
Ústavní soud v odůvodnění rozhodnutí důrazně přikázal obecným soudům, aby „v zájmu odstranění tohoto protiústavního stavu při rozhodování o zbavení či omezení způsobilosti fyzické osoby k právním úkonům zvlášť posuzovaly i to, zda je konkrétní osoba schopna porozumět smyslu, účelu a důsledkům voleb; své rozhodnutí v této věci pak musejí řádně odůvodnit.“
Rozhodnutí Ústavního soudu však není pro lidi s postižením úplnou výhrou. Na jednu stranu sice zavazuje obecné soudy k tomu, aby nezbavovaly způsobilosti k právním úkonům ty osoby, které jsou schopné projevit politické preference, na straně druhé však ponechává v platnosti překážku výkonu volebního práva. Za tu je zákonem považováno i zbavení způsobilosti, což je z mezinárodněprávního hlediska problematické.
Liga a MDAC považují nález Ústavního soudu v některých ohledech za problematický. „Pro okresní soudy bude velice těžké schopnost volit posoudit. Neexistuje totiž žádná právní ani psychologická metodologie, jak takovou schopnost zkoumat. Tuto skutečnost Ústavní soud vůbec nezohlednil. Jsme přesvědčeni, že je lepší nezbavovat volebního práva vůbec, což dokazují i zkušenosti ze zahraničí,“ upozorňuje právník Ligy a MDAC Maroš Matiaško.
Současný postoj mezinárodního společenství k otázce volebního práva lidí s postižením je jasný, státy by nejenom měly umožnit dospělým lidem s postižením volit, ale musí také vytvořit mechanizmus podpory a asistence při výkonu volebního práva. To vyplývá z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.
Návrh na zrušení překážky výkonu volebního práva, který pan Soldán podal spolu s Ligou a MDAC v zastoupení advokátem Davidem Strupkem, se opíral o novou Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, kterou Česká republika loni ratifikovala, poukazoval na zahraniční praxi a odkazoval i na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Stížnost pana Soldána podpořily české i mezinárodní neziskové organizace, včetně akademických institucí z celého světa.
Bližší informace poskytne:
Maroš Matiaško, právník Ligy a MDAC, tel. 773 621 228
Podrobné informace k tématu volebního práva lidí s postižením:
http://www.llp.cz/cz/tiskove-zpravy/evropsky-soud-pro-lidska-prava-prolomil-tabu-lide-s-postizenim-maji-pravo-volit–z415
http://www.llp.cz/cz/tiskove-zpravy/ceska-republika-prijala-novou-lidskopravni-umluvu-ted-musi-radikalne-zmenit-zakony-z394
Středa, 21. července 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 21. 7. 2010 na www.denik.cz, obdobně také na www.tyden.cz, www.aktualne.cz, www.lidovky.cz, www.rozhlas.cz, ihned.cz, idnes.cz, ct24.cz
Brno – Lidé bez způsobilosti k právním úkonům nesmí být paušálně zbavení volebního práva. Soudy musejí přezkoumávat okolnosti jednotlivých případů a zjistit, zda konkrétní lidé porozumí významu, účelu a účinkům voleb.
Pokud soudy zjistí, že postižení a nemocní volbám rozumí, nesmí je zbavit způsobilosti úplně, ale jen částečně, a tak jim umožnit výkon volebního práva. Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu. Soud nyní čte odůvodnění.
Případ Jiřího Soldána z Brna
Nyní jsou lidé bez způsobilosti automaticky zbaveni volebního práva, což je podle řady nevládních organizací chyba. Problém se v Česku podle údajů Ligy lidských práv týká asi 25.000 lidí.
Ústavní soud se konkrétně zabýval případem Jiřího Soldána z Brna, jenž se nemohl zúčastnit voleb do Senátu v roce 2008. Způsobilosti k právním úkonům jej už dříve pravomocně zbavil soud, což je podle stávající úpravy překážkou výkonu volebního práva. Soldánovu stížnost i návrh na zrušení části zákona sice ústavní soudci zamítli, avšak v nálezu naznačili, jak mají soudy v podobných případech postupovat.
Společný dopis
Podle Soldánovy stížnosti je právo volit jedním ze základních práv v demokratické společnosti. Soudy dosud většinou detailně nezkoumaly, zda je konkrétní člověk bez způsobilosti k právním úkonům schopen vybrat poslance nebo senátora.
V souvislosti s kauzou se na Ústavní soud obrátilo 25 mezinárodních nevládních organizací, akademických pracovišť a odborníků, kteří se zabývají právy postižených lidí. Ve společném dopise vyjádřili pisatelé přesvědčení, že právní úprava je nevhodná. „Česká republika je vázána Úmluvou OSN o právech osob s postižením a má povinnost zrušit zákony, které odpírají výkon volebního práva osobám se zdravotním postižením,“ stojí v dokumentu.
Pondělí, 19. července 2010Tiskové zprávy
Brno – 19. července – Česká republika stále není schopna odškodňovat ty, kterým státní instituce svým protiprávním jednáním způsobily značnou újmu. Tuto dlouhodobou zkušenost Ligy lidských práv před několika dny znovu potvrdil Obvodní soud pro Prahu 2, který za 8 let nezákonného zbavení způsobilosti k právním úkonům přiznal poškozené ženě směšných 10 tisíc korun. Liga spolu s Centrem advokacie duševně postižených (MDAC) dnes podaly proti tomuto rozhodnutí odvolání.
Paní Martu zbavil v roce 2000 způsobilosti pražský obvodní soud kvůli nedoplatku na nájemném. Žádost o zbavení způsobilosti tehdy podal úřad příslušné městské části, který byl vlastníkem bytu, a soud jej posléze ustanovil také opatrovníkem. Paní Marta nebyla k soudu vůbec přizvána a během celého řízení ji dokonce zastupovala paní z úřadu, který žádost o zbavení způsobilosti podával. Rozsudek paní Martě vůbec neposlali. O pět let později podala sama návrh na navrácení způsobilosti. Soud tomuto návrhu nevyhověl, i když z důkazů bylo zřejmé, že ve způsobilosti může být nanejvýš omezena. Práva paní Martě vrátil až Ústavní soud, na který se s pomocí Ligy lidských práv a MDAC v roce 2007 obrátila.
Podle Ústavního soudu nebyly pro úplné odebrání způsobilosti nikdy dostatečné důvody. Jak soud dále zdůraznil ve svém rozhodnutí, „závěry znaleckého posudku z tehdejšího řízení, o které se rozhodnutí soudu výlučně opíralo, nevyznívaly v tom smyslu, že stěžovatelka není způsobilá k žádným právním úkonům. Závěr soudu o úplné nezpůsobilosti stěžovatelky ke všem právním úkonům se tak dostal do extrémního rozporu s provedenými důkazy.“
Koncem roku 2008 byla paní Martě způsobilost částečně vrácena a právníci Ligy a MDAC požádali stát o odškodnění. Paní Marta po dlouhých osm let nemohla volit, vdát se, musela se vždy podřídit rozhodnutí opatrovnice, nemohla sama uzavřít žádnou smlouvu, čímž také nebyla rovnocenným partnerem pro jakékoli jednání s druhými. Zbavení způsobilosti mimo jiné vážně poškodilo ženinu důstojnost a její sebehodnocení. Právníci újmu vyčíslili na 490 000,- Kč. Přestože Ústavní soud konstatoval porušení několika základních práv, Ministerstvo spravedlnosti paní Martě žádné odškodnění nepřiznalo. Liga a MDAC proto podali žalobu na Českou republiku. U Obvodního soudu pro Prahu 2 paní Marta částečně uspěla, soud jí nicméně jako odškodnění za imateriální újmu přiznal pouhých 10. 000,- Kč.
„Je zřejmé, že Ústavní soud považoval již rozsudek o zbavení způsobilosti k právním úkonům z roku 2000 za nezákonný. Naše klientka tak byla nezákonně zbavena způsobilosti po dobu více než 8 let. Deset tisíc korun je za takovou újmu skutečně nepřiměřeně málo, proto jsme dnes podali proti tomuto rozhodnutí odvolání. Pokud neuspějeme, obrátíme se pravděpodobně na Evropský soud pro lidská práva.“ Uvádí právník Ligy a MDAC Maroš Matiaško.
Liga lidských práv a Centrum advokacie duševně postižených opakovaně upozorňují na to, že systém odškodňování za zásahy státních institucí do lidských práv je nedokonalý. Buď lidé na odškodnění vůbec nedosáhnou, nebo jim soud přizná symbolickou částku. „Proto podáváme odvolání. Stát by měl nést adekvátní odpovědnost za pochybení svých orgánů a lidé by měli být odškodněni tak, aby znovu nabyli důvěru v instituce, které jejich práva porušily“, doplňuje Matiaško.
Bližší informace poskytne:
Maroš Matiaško, právník Ligy a MDAC, tel. 773 621 228, email: mmatiasko@mdac.info
Podrobné informace k případu:
TZ o rozhodnutí Ústavního soudu
Původní rozsudek i nález Ústavního soudu viz případ Paní R
