Termínem strategické žaloby proti veřejné účasti (angl. Strategic Lawsuit Against Public Participation, skr. SLAPPs) můžeme obecně označit soubor právních nástrojů, které se šikanózním způsobem využívají proti aktivitám občansky angažované veřejnosti.
Jedná se o nekalé zneužívání právních prostředků namířených proti osobám působícím ve veřejném zájmu. Nejčastěji bývají terčem novináři, nevládní organizace či aktivisté – typicky v oblastech základních práv, ochrany životního prostředí či přístupu k informacím. Evropský soud pro lidská práva v této souvislosti používá označení „hlídací psi“,1 neboť tyto subjekty dohlížejí na zákonný a transparentní chod věcí veřejných. Ačkoli se SLAPPs nejčastěji objevují ve formě civilních žalob, mohou mít i podobu jiných právních prostředků, jako jsou předběžná opatření, soudní příkazy či trestní oznámení apod., přičemž žalobci často neváhají využít více nástrojů současně nebo je uplatňovat opakovaně. Přesto, že SLAPPs můžou mít vícero podob, lze mezi nimi identifikovat několik společných charakteristik:
- Represivní cíle: Žalobci podávající strategické žaloby nechodí k soudu, aby se domáhali spravedlnosti. Žalobci podávající strategické žaloby neusilují primárně o dosažení spravedlnosti, jejich skutečným záměrem je zastrašit oponenty a umlčet kritiku a v konečném důsledku a zabránit oponentům v jejich dalším angažovaní ve věcech veřejných. (tzv. chilling effect).2 Toho dosahují zejména prostřednictvím odčerpávání finančních prostředků (náklady na obhajobu), či personálních a časových kapacit protistrany (i neopodstatněná žaloba se může táhnout roky).
- Chybějící právní titul: Argumentace žalobců obvykle postrádá pevné právní základy, a proto je jejich úspěšnost před soudem nízká.
- Mocenská a ekonomická asymetrie: Žalobcem je obvykle vlivný soukromý subjekt (např. obchodní společnost, politici apod.), zatímco žalovanými jsou často nevládní organizace, nezávislá média, nebo jednotlivý novinář, aktivista či občan.
- Celospolečenský dopad: Pod tlakem strategických žalob žalovaní ve svých aktivitách často ustoupí, nebo se dokonce veřejně omluví či opraví prohlášení. Dopad strategických žalob proto přesahuje sféru jednotlivců, jelikož SLAPPs omezují právo na svobodu projevu, zdravou společenskou debatu a celkový dohled veřejnosti nad věcmi veřejnými.
Poskytne Česká republika obětem SLAPPs účinnější právní ochranu?
Počet případů šikanózních žalob cílených na novináře nebo nevládní organizace narůstá i v České republice. Jako příklad můžeme zmínit Deník Referendum, který čelil dvěma dlouhým soudním sporům kvůli kritickým článkům: Podnikatel Ladislav Varmuža se bránil označení za „pochybného podnikatele“ v souvislosti s podezřelým nákupem budovy ve Zlíně, a firma Marbes napadla text o svém softwaru Proxio, který je financován z veřejných prostředků. V prvním případě se podnikatel Ladislav Varmuža bránil proti označení za „pochybného podnikatele“ v souvislosti s podezřelým nákupem budovy ve Zlíně. Ve druhém pak firma Marbes napadla text o svém softwaru Proxio, jehož rozvoj je hrazen z veřejných prostředků. V obou případech soudy uznaly, že redakce popsala situace pravdivě a přiměřeně. Žalobci nakonec nejen prohráli, ale museli také uhradit náklady na právní zastoupení Deníku Referendum.3
Obdobnou zkušenost má i spolek OBRAZ – Obránci zvířat. Ten vedl kampaň „Albertova krutost“ upozorňující na podmínky chovu kuřat, kvůli níž supermarket Albert podal žalobu a požadoval omluvu, stažení kampaně i odebrání domény albertovakrutost.cz.4 Soud sice uznal právo spolku dále užívat doménu a kritické záběry z chovů, zároveň však nařídil omluvu za některé výroky.5 Nicméně, Albert pod tlakem občanské společnosti žalobu stáhl dříve, než rozsudek nabyl právní moci a než se spolek stihl omluvit.6
Nevyhráli? Nevadí. Šlo jim o něco jiného
Ačkoli soudy ve většině případů šikanózním žalobám nevyhoví, žalobci často stejně dosáhnou svého hlavního cíle – personálně i finančně zatížit své názorové oponenty. Právní možnosti ochrany „hlídacích psů demokracie“ jsou však nadále velmi limitované. Evropská unie v loňském roce přijala právní úpravu proti šikanózním žalobám (tzv. Anti-SLAPP směrnici),7 Česká republika má nyní povinnost sladit svůj právní řád s touto směrnicí nejpozději do 7. května 2026. Směrnice se však vztahuje jen na šikanózní žaloby, které mají přeshraniční charakter – tedy spory, kdy obě strany nemají bydliště nebo sídlo ve stejném členském státě, jako je soud, který spor projednává. Podmínka přeshraničního řízení pro uplatnění unijní legislativy je tak značně omezující, neboť většina šikanózních žalob v Česku se týká pouze účastníků z jedné země – tedy z České republiky.
Máme jasné doporučení EU. Co na to budoucí vláda?
Končící vláda si neurčila zvýšení právní ochrany proti SLAPPs za svou prioritu. Nacházející vláda to už bude mít za povinnost, a to relativně v krátkém časovém období. V této souvislosti vyzýváme budoucí vládu, aby v souladu s usnesením Rady vlády pro lidská práva8 zahrnula do připravovaného legislativního rámce také rozšíření ochrany na vnitrostátní případy, v souladu s doporučením Evropské komise9 a Rady Evropy.10 Tento krok by posílil nejen právní jistotu a skutečnou ochranu členů občanské společnosti, ale také přispěl k rozvoji zdravé a otevřené veřejné debaty v České republice.
Viktória Alžběta Sutórisová, právnička Ligy lidských práv
[1] AXEL SPRINGER AG proti Německu, č. 39954/08, rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 7. února 2012, para 79; MAGYAR HELSINKI BIZOTTSÁG proti Maďarsku, č. 18030/11, rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 8. listopadu 2016, paras. 159 a 166.
[2] 2 OOO MEMO proti Rusku, č. 2840/10, rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 15. března 2022, para 45; DYULDIN A KISLOV proti Rusku, č. 25968/02, rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 31. července 2007, para 43.
[3] 3 Redakce DR. (2015, prosinec 23). Deník Referendum vyhrál dva dlouho se vlekoucí soudní spory. Deník Referendum. Dostupné online: https://denikreferendum.cz/clanek/21959-denik-referendum-vyhral-dva-dlouho-se-vlekouci-soudni-spory.
[4] 4 Cibulka, J. (2024, červenec 30). Albert neuspěl ve sporu o adresu albertovakrutost.cz. iROZHLAS. Dostupné online: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/domena-sport-albert-obraz-chov-kurat-krutost_2407300600_cib.
[5] iDNES.cz, & ČTK. (2025, srpen 18). Ukázali podmínky chovu kuřat. Ochránci zvířat se musí omluvit Albertu, řekl soud. iDNES.cz. https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ukazali-podminky-chovu-kurat-ochranci-zvirat-se-musi-omluvit-albertu-rekl-soud.A250818_102546_domaci_hejj.
[6] iDNES.cz, & ČTK. (2025, 8. září). Albert stáhl žalobu na ochránce zvířat, spolek se ani nestihl omluvit. iDNES.cz. Dostupné online: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/obraz-zvirat-kurata-albert-soud-omluva.A250908_143234_domaci_lysa.
[7] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1069 ze dne 11. dubna 2024 o ochraně osob zapojených do účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými žalobními návrhy nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategická soudní řízení proti účasti veřejnosti“).
[8] Rada vlády pro lidská práva. (2025, březen 18). Usnesení Rady vlády pro lidská práva k ochraně před šikanózními žalobami. Úřad vlády ČR. https://vlada.gov.cz/assets/ppov/rlp/cinnost-rady/zasedani-rady/Usneseni—sikanozni-zaloby.pdf.
[9] Doporučení Komise (EU) 2022/758 ze dne 27. dubna 2022 o ochraně novinářů a obránců lidských práv, kteří se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategické žaloby proti účasti veřejnosti“). Dostupné online: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32022H0758.
[10] Recommendation CM/Rec(2024)2 of the Committee of Ministers to member States on countering the use of strategic lawsuits against public participation (SLAPPs) (Adopted by the Committee of Ministers on 5 April 2024 at the 1494th meeting of the Ministers‘ Deputies). Dostupné online v anglickém jazyce: https://rm.coe.int/0900001680af2805.