Soud: Revizor může zadržet pasažéra

Článek byl publikován dne 10. 11. 2010 v Hospodářských novinách.

Nejvyšší správní soud vyjasnil vztah mezi cestujícím a revizorem. Revizor může pasažéra fyzicky donutit, aby s ním počkal na policii.

Loni v únoru chytila dvojice revizorů v plzeňském trolejbuse černého pasažéra. Neměl platnou jízdenku a pokoušel se před revizory utéct. Situace se zvrhla v potyčku, kdy měl jeden z revizorů natlačit pasažéra na plot a pohmoždit mu páteř. Revizor za to dostal od přestupové komise pokutu. To se mu ale nelíbilo a šel se soudit.

Věc dospěla až k Nejvyššímu správnímu soudu, který včera vydal zásadní rozhodnutí. Stanovil jasná pravidla, kam až může revizor při kontrole zajít: revizor má podle soudu právo zadržet člověka, který cestoval hromadnou dopravou bez jízdenky, a může ho fyzicky donutit počkat na policisty, pokud pasažér odmítne ukázat své doklady. Podle verdiktu se revizor také smí ptát na totožnost člověka bez jízdenky, ale nesmí ho nutit doklady ukázat.

Počkáte i proti své vůli

Až dosud se revizoři většinou řídili závěrem vyplývajícím z drážního zákona, tedy že vše záleží na dobrovolnosti cestujícího. To by ale podle verdiktu Nejvyššího soudu udělalo z drážního zákona nevynutitelnou normu. „Sankce vůči černým pasažérům by šly použít jen vůči cestujícím, kteří by se jim podrobili dobrovolně,“ píše v odůvodnění soudce Zdeněk Kühn, který případ rozhodoval. Kühn patří k nejuznávanějším českým soudcům a je například úzce spjatý s proslulými právnickými fakultami v USA.

„Až dosud platilo, že když pasažér začal od revizorů prostě odcházet pryč, nezbylo jim nic jiného než ho pustit nebo před ním začít kličkovat,“ říká mluvčí pražského dopravního podniku Ilona Vysoudilová. „Teď nově bude moci takového pasažéra chytit třeba za rukáv nebo ho nějakým jiným přiměřeným způsobem přimět, aby počkal na policisty,“ dodává Vysoudilová. Dopravní podnik bude prý nyní revizory proškolovat v tom, co to znamená „přiměřeným způsobem“.

Za rukáv ano, víc ale ne

Právě adekvátnost zákroku, který donutí pasažéra vyčkat, leží na srdci i lidskoprávním organizacím. „Jak to bude fungovat v praxi? Za přestupek může člověka zadržet policista, ten na to ale má průpravu. Není zaručeno, že revizor situaci vždy zvládne,“ myslí si právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.

Soudce Kühn říká, že revizor „nesmí volit takové prostředky, které povedou k újmě na zdraví černého pasažéra nebo jakékoliv jiné osoby. Revizor se ani nesmí bez dalšího vrhnout na cestujícího, ale musí mu dát šanci svou povinnost dle zákona splnit dobrovolně“. „Může mu třeba položit ruku na rameno, ale nesmí mu například stahovat z rukou hodinky,“ doplňuje Kühn. Včerejší verdikt se týká všech případů, kdy někdo chrání svůj majetek. Třeba i když hospodský brání hostu odejít bez placení.

Brněnský Bronx: letní hlídky v ulicích

Článek byl publikován 29. 5. 2010 v Brněnském deníku.
Zabránit drobné kriminalitě, která roste především v létě, chtějí radní z městské části Brno-sever. Platí si proto soukromou agenturu, jejíž hlídky chodí každé odpoledne problémovými ulicemi takzvaného brněnského Bronxu.
Podle starosty Leo Venclíka mají hlídky fungovat jen v létě. „Jedná se o sezonní záležitost. Pomůže nám v období, kdy je kriminalita nejvyšší,“ uvedl Venclík s tím, že hlídky z ulic zmizí v listopadu.

S agenturou letos radní nespolupracují poprvé, hlídky zřídili už předloni a vyplatilo se jim to. Škody na majetku klesly. „Agentura se soustředí na mladé lidi, kteří se schází v parcích, kouří, popíjejí alkohol a potom ničí zastávky,“ vysvětlila mluvčí radnice Lucie Šustková.

Spolupráci si chválí i mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková. „Jsou to důležití svědkové. Kromě toho jejich přítomnost působí jako prevence,“ uvedla.

Některým lidem se ale tento model nelíbí. „Proč platíme za něco, co má dělat policie? Znamená to snad, že nefunguje dobře?,“ řekl jednapadesátiletý muž, který si nepřál zveřejnit své jméno, ale redakce jej zná.

Náměstek brněnského primátora Daniel Rychnovský s tím nesouhlasí. „Je dobře, že se radní snaží zajistit bezpečnost obyvatel. Pokud se tato služba osvědčila a mají pocit, že zabránila zvyšování kriminality, nevidím jediný důvod, proč nemá fungovat i nadále,“ řekl Rychnovský.

Brno-sever je jedinou městskou částí, která má hlídací službu. Podobné problémy s vandaly však řeší i jinde. „Zřídili jsme vlastní neziskovou organizaci, jejíž lidé vytipovali nejnebezpečnější místa. Tam jsme požádali o zvýšený policejní dohled,“ uvedl starosta Brna-středu Libor Šťástka. Civilisté, kteří pracují jako hlídky, nemají podle něj potřebné pravomoci, aby účinně zasáhli při řádění vandalů.

Pracovníci agentury výtržníky zadrží a zavolají strážníky nebo policii. „Nemají totiž pravomoci na to, aby pachatele někam odvezli nebo ho násilně donutili k poslušnosti,“ vysvětlila Šustková.

Právnička Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv, se domnívá, že taková hlídka může mezi lidmi vzbudit i nevoli. „Určitě se najdou tací, kteří budou nadšení. U některých však může zvýšená ostraha způsobit pocit úzkosti. Je to jakýsi druh kontroly,“ myslí si Candigliota.

Starosta Venclík však tvrdí, že se s takovými reakcemi zatím nikdy nesetkal. „Informovali jsme o agentuře všechny obyvatele a nikdo si zatím na nic nestěžoval,“ řekl Venclík.

S postupem radních souhlasí i Jana Kotková, která v Husovicích bydlí. „Myslím, že je to rozhodně správná věc. Člověk se večer častokrát bojí vyjít na ulici. Snad se to díky těm hlídkám zlepší,“ doufá Kotková.