Těhotenství sice prožila bezproblémové, z porodnice si ale odnesla postižené dítě. Miminko se narodilo s poruchami nervové soustavy a nikdy se duševně nevyvinulo. Když se měli k chybám nemocnice vyjádřit soudní znalci, výsledek byl rozpačitý: Sešly se dokonce tři naprosto protichůdné posudky.Podobných případů, jako je tento severomoravský z roku 2004, by se v Česku daly napočítat desítky. Liga lidských práv sesbírala asi padesát soudních znaleckých posudků z oblasti zdravotnictví, které se u soudů objevily, a nechala je prověřit nezávislými experty. Výsledek: Celá řada chyb. Nikdo se jimi ale nezabýval.
Zprávu vydal server aktuálně.cz.
Česká lékařská komora proto nyní přichází s návrhem: Na odbornost znalců chce dohlédnout sama. A nejen to. Za každý špatně vypracovaný posudek by měl být podle ní znalec i odpovědný. A to jak finančně, tak trestně. Dnes se jednotliví znalci často „ukryjí“ za znalecký ústav, pod kterým působí, a trestu uniknou.
Posudek často píše sekundář
„Trváme na tom, aby se tady začala dodržovat elementární pravidla, která dnes nikdo nehlídá,“ říká šéf lékařské komory Milan Kubek. Znalci by se podle něj měli vyjadřovat jen k tomu oboru, ve kterém sami léta působí. Měli by se současně celoživotně vzdělávat a měli by mít nejméně takovou kvalifikaci, jaká se požaduje u vedoucích lékařů či primářů.
Jak toho dosáhnout?
„Dodržování pravidel by měly pohlídat licence,“ plánuje Kubek. Každý lékař, který chce současně působit jako soudní znalec v oboru, by se jí nejprve musel prokázat. Licenci by udělovala právě lékařská komora, a to na deset let. Poté by si doktor musel požádat o prodloužení. „To by ale dostal jen v případě, že by prokázal celoživotní aktivitu a vzdělávání,“ doplňuje Kubek. Možností je i další přezkoušení.
Dnes totiž soudům posudky dodávají i lékaři, kteří už v oboru patnáct let nepůsobí a ztratili s ním jakýkoliv kontakt. Například důchodci.
„Dalším problémovým místem jsou znalecké ústavy. Teoreticky sice působí jako úctyhodné instituce, ale realita je často taková, že posudek ve skutečnosti vypracovává jen nějaký bezejmenný sekundář bez dostatečné kvalifikace a praxe,“ popisuje Kubek. Odpovědnost za posudek potom nese ústav. Vymoci trest pro konkrétního autora studie je téměř nemožné. To by se mělo změnit.
Postižitelnost? Dnes téměř nulová
Komora chce mít třeba právo licence odebírat – právě při opakovaných pochybeních znalců. V zákoně pak chce mnohem lépe popsat, jak by vůbec měla práce znalce vypadat – aby se dala lépe vymáhat i odpovědnost finanční a trestní. To, že dnes vymahatelnost vázne, podle Kubka dokazují případy protichůdných posudků.
Ministerstvo spravedlnosti, které má činnost znalců na starosti, s ním souhlasí. Připravilo už dokonce novelu znaleckého zákona. „Věcný záměr nového zákona schválila vláda,“ potvrdila mluvčí úřadu Kateřina Hrochová.
Současný zákon je totiž podle odborníků opravdu vágní. Problematická je například ta část zákona, podle které spadají do seznamu soudních znalců také znalecké ústavy. Jednotlivec, který posudek vypracoval, se pak může za jméno ústavu „skrýt“ a odpovědnosti za chybu uniknout.
Opačně: Ať vystoupí lékaři z komory
Naopak šéf Komory soudních znalců ČR Vladimír Vácha se k návrhu staví opatrně. Novela zákona je sice podle něj potřeba, jakékoliv zasahování profesních organizací do činnosti znalců ale odmítá. „Návrh lékařské komory nesdílíme, neboť znalci jsou zodpovědní a odvolatelní již nyní,“ oponuje Vácha.
Nelíbí se mu ani udělování „kontrolních“ licencí. „Znalce ve všech oborech jmenuje dle platného zákona soud nebo ministerstvo spravedlnosti, a to po splnění celé řady kritérií včetně doporučení zkušební komise poradních sborů složených z erudovaných znalců daného oboru. Zasahování jakékoli stávající profesní organizace do procesu jmenování znalců by omezilo jejich budoucí nestrannost,“ domnívá se Vácha.
Místo toho navrhuje pravý opak: Aby lékaři na dobu, po kterou chtějí pracovat jako soudní znalci, pozastavili své členství v lékařské komoře. „Pravda je totiž taková, že znalec nezřídka svou činností rozhoduje o odpovědnosti svých kolegů z profesní organizace,“ vysvětluje.
Podle právníka Ondřeje Dostála by pak ale lékaři nemohli vykonávat svou hlavní činnost – péči o pacienta. „Členství v lékařské komoře je jednou z podmínek, za jakých lze v Česku toto povolání vykonávat,“ vysvětluje.
Znalecké posudky v oblasti zdravotnictví v současnosti v Česku vypracovává 1247 soudních znalců.