Článek byl publikován dne 2. 9. 2010 na blog.aktualne.cz a naleznete jej zde.
V úterý poslal Krajský soud v Brně na dva a půl roku nepodmíněně za mříže policistu Josefa Srnského za brutální útok na Vietnamce. Soudkyně uvěřila výpovědi korunní svědkyně případu, která popsala zásah policistů u ní v bytě. Vypověděla, že Srnský muže tloukl a škrtil obuškem a několikrát jej kopl do žeber. Další dva brněnští policisté tomuto násilí nečinně přihlíželi.
Ponechme stranou úvahy o tom, zda jsou dva a půl roku nepodmíněně pro násilníka a pětiletá podmínka pro jeho kolegy hodně nebo málo. Tento případ totiž ukazuje velmi důležitou věc, a sice že pokud se podaří dostat policejní násilí k soudu, je možné, aby byli pachatelé potrestáni. I zde se ovšem soudkyně při vyhlášení rozsudku vyjádřila značně kriticky k práci policejní inspekce a státního zastupitelství s tím, že by si při vyšetřování „dokázala představit lepší práci“. Na odsuzující verdikt to ale tentokrát stačilo. Uvidíme, co na to odvolací soud.

Já na bráchu, brácha na mě

Naše zkušenosti s monitoringem a zastupováním obětí policejního násilí bohužel ukazují, že většina případů, kde mohlo dojít k bití, ponižování či jinému surovému zacházení ze strany policie, se k soudu vůbec nedostane. „Stopku“ totiž vystaví Inspekce policie, která má u nás na starosti vyšetřování ve věcech, kde je podezření, že došlo ke spáchání trestného činu policistou. Česká inspekce spadá stejně jako policie pod ministerstvo vnitra a policisty tak vyšetřují jejich bývalí kolegové, kteří policií prošli a nadále si udrželi svoje policejní hodnosti. Nikdo jiný v policejní inspekci pracovat nemůže.

A jaké jsou výsledky práce inspekce? Ty ilustruje případ Pavla Kuchaře a Ondřeje Holouse, které na CzechTeku 2005 strážci zákona počastovali nejen kopanci a ránami obuškem, ale kterým také dýmovnicí zapálili auto. Pavlovi se podařilo jednoho z policistů vyfotit. Přestože na fotografii bylo možné rozeznat pět ze šesti číslic jeho identifikačního čísla, inspekce případ uzavřela s tím, že totožnost policisty není možné určit. Po opakovaných stížnostech Ligy lidských práv to sice inspektoři vzali zpět, pak ale zase prohlásili, že je to „tvrzení proti tvrzení“.

Pavel s Ondřejem vytrvali a podali s pomocí Ligou zajištěného advokáta v červenci 2007 proti Ministerstvu vnitra žalobu na ochranu osobnosti. Letos v červnu se tak mohli radovat, když jim pražský vrchní soud přiznal celkové odškodnění ve výši sto tisíc korun. Navázal tak na rozsudek Městského soudu v Brně z roku 2008, podle kterého mělo ministerstvo povinnost se technařům omluvit a vyplatit jim celkem třicet tisíc.

Kudy z toho ven?

Liga lidských práv dlouhodobě volá po zřízení nezávislého orgánu, který by šetřil porušení zákona ze strany policistů a strážníků (viz Systémové doporučení č. 1). Na základě analýzy řady zahraničních systémů jsme dospěli k závěru, že je zapotřebí, aby inspekce nebyla podřazena Ministerstvu vnitra a stala se samostatným orgánem, jehož ředitel a jeho zástupce budou jmenováni Senátem či Poslaneckou sněmovnou. Zároveň se domníváme, že je užitečné, aby i nadále v inspekci pracovali bývalí policisté, ti by ale měli být doplněni o osoby, které nikdy u policie nepůsobily. Kde takové osoby vzít? Mohlo by se jednat například o mladé právníky, kteří by byli postupně vyškoleni a připraveni na tuto zodpovědnou a náročnou profesní úlohu. Do školení adeptů do nového orgánu pak doporučujeme zapojit odborníky z nezávislých vyšetřovacích orgánů ze zahraničí.

Naše doporučení byla alespoň částečně vyslyšena v návrhu zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů, který Poslanecké sněmovně v dubnu 2009 předložila vláda Mirka Topolánka. Tento zákon ale nakonec poslanci vůbec neprojednali. Podle jeho textu mělo dojít k oddělení inspekce od Ministerstva vnitra s tím, že by ředitele inspekce jmenovala přímo Poslanecká sněmovna. Zákon tedy měl potenciál opravdu přinést větší nezávislost při vyšetřování trestných činů spáchaných policisty, přesto ale obsahoval několik nedostatků. Neřešena zůstala možnost většího zapojení nepolicistů, pravděpodobně by tedy záviselo především na tom, jakou koncepci by zvolil nový ředitel inspekce. Dále pak inspekce sice měla řešit i pochybení celníků anebo příslušníků Vězeňské služby, bohužel se už ale neměla zabývat prací strážníků městské policie. Například návrhy pražského radního Janečka v rámci „boje proti bezdomovcům“ přitom ukazují, že nezávislá kontrola by slušela i strážníkům, kteří jsou zaměstnanci obce.

A co bude dál? Také vládní programové prohlášení ze srpna 2010 obsahuje závazek, že „vláda předloží návrh zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů, který zavede jejich nezávislou kontrolu.“ Právníci Ligy jsou připraveni se do diskuzí o podobě nového zákona zapojit. Nechme se tedy překvapit, co se z toho vyklube.

Více informací k tématu najdete také v ligových novinách EXTRA.
 

inspekce, policejní násilí, policie, trestné činy policistů