Liga lidských práv (LLP) je nezisková organizace se sídlem v Brně a její náplní jsou tři hlavní témata: práva dětí, práva pacientů a lidí s postižením a soudnictví a policie. „Liga je specifická tím, že používá metodu strategické litigace a snaží se prostřednictvím práva změnit systémové problémy ve společnosti, a chránit tak lidská práva,“ říká právnička LLP Zuzana Candigliota, která zde pracuje již od roku 2008.
Rozhovor vydal deník Metro (Jižní Morava) dne 3. 12. 2014.
* Vaším motem je citát Nobody’s free until everybody’s free (Nikdo není svobodný, dokud nejsou svobodní všichni). Vždy vám bylo blízké právě lidské právo? A jak jste se k práci v Lize vlastně dostala?
Studovala jsem v Brně na právnické fakultě a vzhledem k tomu, že už v té době jsem měla několikaletého syna, studovala jsem dálkově. Na přednáškách jsme měli současnou ústavní soudkyni Kateřinu Šimáčkovou. Nadchla mě svou velkou vášní pro právo a citem pro spravedlnost a zároveň i tím, jakým způsobem se dá k právu přistupovat, že to není jenom o penězích. Při studiích jsem pak absolvovala Školu lidských práv, v rámci které byla povinná stáž a já si vybrala právě Ligu.
* Vy konkrétně se v Lize zabýváte hlavně zdravotnictvím a policejním násilím, proč jste se rozhodla právě pro tyto oblasti?
Byla jsem u zrodu projektu Férová nemocnice a zaujaly mě zejména případy takzvaných alternativních rodičů, kteří paradoxně žádnou alternativu nechtějí, nýbrž jen zdravou péči pro svoje děti. Přišel mi zajímavý boj informovaného jednotlivce, který chce jinou péči než většinová veřejnost, systém však po něm naprosto bezdůvodně šlape jenom proto, že nechce podlehnout určitému zastrašování, jako je tomu třeba u očkování. A policejní násilí jsem přebrala po kolegovi, který z Ligy odcházel. Dá se říci, že násilí ve zdravotnictví a policejní násilí funguje na stejném principu. Jde vlastně o dvě instituce, které zneužívají svou moc. Já v tom nevidím až tak veliký rozdíl.
* Na čem v současnosti pracujete?
Na porodnictví a očkování. V Lize se inspirujeme tím, jak to funguje v zahraničí. Tam stát volí politiku bezpečného porodnictví a v případě očkování má za úlohu rodiče informovat, ne je manipulovat. České porodnictví porušuje práva žen i novorozenců. Zdravá žena nemá možnost vybrat si péči porodní asistentky, přestože zahraniční praxe i studie ukazují, že to je ta nejbezpečnější a nejšetrnější péče. Ženy, které znají doporučení Světové zdravotnické organizace, si často přejí péči porodní asistentky, chtějí mít jednu poskytovatelku péče od těhotenství přes porod až po šestinedělí. Za současných podmínek ženy nemají možnost volby, například je složité vzít si do porodnice svou soukromou porodní asistentku. Dalším problémem je povinné očkování, které může mít i velká rizika, ale stát za ně nenese odpovědnost. V současné době máme dvě kauzy, které bude řešit plénum Ústavního soudu.
* Co považujete za nejzásadnější vítězství Ligy?
Vyhráli jsme u Evropského soudu pro lidská práva několik případů. Já jsem se například podílela na zastupování pana Kummera, který se stal obětí nemístného policejního násilí. Zastal se ho až tento soud, který konstatoval, že dřívější policejní inspekce jeho případ řádně nevyšetřila. Jenže situace je dnes ještě složitější, protože došlo ke zřízení Generální inspekce bezpečnostních sborů, která odmítá prošetřovat případy policejního násilí. Změna záleží jen na nadřízeném a tím je premiér Sobotka, který se od toho distancuje. Evidentně se mu hodí, aby kontrola policie nebyla funkční.
* Řešíte v současné době nějakou kauzu v Brně?
Máme tu kauzu porodního případu. Ženě, která se na nás obrátila, dělali proti její vůli rizikový zákrok tlačení na břicho, což je třeba na západě zakázaná metoda. Ta žena z toho následně začala masivně krvácet, dostala se do ohrožení života a potřebovala okamžitou transfuzi. Když podala trestní oznámení, policie zareagovala arogantní otázkou, zda jde o specifický způsob poděkování za záchranu dítěte, přitom ani nenechala znalecky posoudit postup personálu. Prostě odmítla záležitost seriózně šetřit.