SOUKROMÍ A OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ

aneb co všechno o vás ví policisté, co ani vy sami nevíte

Kontakt s lidmi je nezbytnou součástí každodenní práce policistů i strážníků. Při něm se samozřejmě dozvídají různé údaje a informace o těchto osobách, někdy i údaje velmi osobní nebo soukromé. Bez nich by ovšem svou práci mohli těžko řádně vykonávat. Na druhou stranu patří právo na ochranu osobních údajů a soukromí mezi základní lidská práva. Podle Listiny základních práv a svobod má každý právo na to, aby:

  • byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst,
  • bylo chráněno jeho jméno, soukromý a rodinný život před neoprávněným zasaho-váním,
  • byl chráněn před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.

A proto při práci s osobními údaji musí policie dodržovat pravidla, která stanoví zákon. Ten určuje, jaké informace a jakým způsobem mohou policisté získávat, jak s nimi mají nakládat, kdy je musí zlikvidovat, i postup a sankce při zneužití získaných osobních údajů.

Situace, kdy policisté získávají vaše osobní údaje, jsou různé – například  při:

  • natáčení záznamů na videokameru nebo fotografování,
  • odebírání vzorků DNA,
  • osobní prohlídce,
  • zjišťování údajů z jiných evidencí, atd.

OSOBNÍ ÚDAJE

Osobní údaj označuje jakoukoli informaci, která se vás týká, pokud je z něj možno určit vaši totožnost. Nezáleží přitom, jestli vaše identita takto může být určena přímo anebo nepřímo (prostřednictvím nějaké další informace). Osobní údaje tvoří různá čísla, kódy, informace o vaší fyzické, fyziologické, psychické, ekonomické, kultruní nebo sociální charakteristice apod.

Některé osobní údaje se řadí mezi údaje citlivé. Citlivé údaje jsou chráněny ještě silněji než ostatní osobní údaje. Mezi citlivé údaje patří: informace o vašem národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě, vaše genetické údaje a dále také biometické údaje, pokud jasně směřují k vaší osobě.

Při nakládání s vašimi osobními údaji je nutné dodržovat pravidla, která stanovuje zákon. Především je na začátku vždy potřeba určit účel, pro který mají být vaše osobní údaje získávány a zpracovány, a prostředky a způsob zpracování. Potom není možné nakládat s jinými osobními údaji než těmi, které vyhovoují danému účelu, prostředkům a způsobu, a tyto osobní údaje navíc nemohou být použity ani k jiným účelům, než bylo původně zamýšleno.

Pravidlem je také povinnost vyžádat si váš souhlas, než dojde ke zpracování vašich osobních údajů. Výjimky z tohoto pravidla jsou stanoveny zákonem – pro citlivé údaje jsou tyto výjimky ještě přísnější – a není možné použít jiné výjimky než právě ty, které uvádí zákon. Před udělením souhlasu ke zpracování svých osobních údajů musíte být informováni nejen o účelu jejich zpracování, a o které údaje se vlastně bude jednat, ale také o tom, kdo je bude spravovat a jak dlouho. Mezi správce osobních údajů samozřejmě patří i Policie ČR a obce (coby zřizovatelé obecních policií). Pro Policii ČR přitom platí zvláští výjimka ohledně zpracovávání citlivých údajů, protože ona tak může činit i bez souhlasu dané osoby za podmínky, že je to nezbytné pro plnění jejích úkolů.

Během zpracovávání vašich osobních údajů musí být tyto samozřejmě pečlivě zabezpečeny, aby nemohly být zneužity. Pokud odpadne účel jejich zpracování anebo pokud o to oprávněně požádáte, musí být zpracovávané osobní údaje zlikvidovány.

Na ochranu osobních údajů obecně dohlíží Úřad pro ochranu osobních údajů. Na něj se můžete obracet s různými dotazy i stížnostmi nebo podněty, pokud máte dojem, že dochází k porušování pravidel pro ochranu osobních údajů.

ZÍSKÁVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Součástí práce Policie ČR i obecní policie je také zpracovávání osobních údajů. K těmto údajům se ale tyto sbory nejdříve musí nějak dostat. Osobní údaje mohou získávát jenom v případech a způsoby, které stanoví zákon.

Podle zákona o Policii ČR získává policie osobní údaje:

  • při podání vysvětlení od osob,
  • při pořizování fotografií a nahrávek osob,
  • při prokázání totožnosti osoby,
  • pro účely budoucí identifikace osoby – to činí sejmutím otisků prstů, zjištěním tělesných znaků, pořízením fotografií, odběrem DNA a dalšími způsoby,
  • z různých evidencí – například z evidence občanských průkazů, registru řidičů atd.,
  • při vyšetřování přestupků – při tom mohou policisté mimo jiné odebírat krev, moč, sliny nebo pot,
  • při pátrání po osobách – v této souvislosti může policie požadovat určité údaje i od bank, zdravotních pojišťoven nebo provozovatelů telefonních či internetových sítí,
  • při získávání poznatků o trestné činnosti.

Obecní policie může získávat osobní údaje v méně případech:

  • při podání vysvětlení od osob,
  • při pořizování zvukových, obrazových a jiných záznamů,
  • při prokázání totožnosti osoby,
  • „nepřímo“ z určitých informačních systémů, ale jen v rozsahu nezbytném k plnění svých úkolů – jedná se o některé informační systémy policie, obecních úřadů s rozšířenou působností a obecních úřadů. Obecní policie nemá přímý přístup k těmto informačním systémům, ale uvedené subjekty jí sdělují potřebné informace na požádání.

ZPRACOVÁVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Zpracováním osobních údajů se rozumí nejrůznější systematické operace s nimi: jejich shromažďování, ukládání na nosiče informací, zpřístupňování, úprava nebo pozměňování, vyhledávání, používání, předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání, výměna, třídění nebo kombinování, blokování i likvidace.

Policie ČR i obecní policie mohou zpracovávat vaše osobní údaje, zejména pokud jim k tomu dáte souhlas. Bez vašeho souhlasu tak mohou činit – a tím pádem zasahovat do vašeho soukromí – pouze:

  • na základě oprávnění v zákoně – především podle zákona o ochraně osobních údajů a zákona o Policii ČR nebo zákona o obecní policii, ale také podle trestního řádu, zákona o přestupcích, zákona o pobytu cizinců na území ČR a dalších předpisů; a
  • v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů.

Zpracování osobních údajů ze strany Policie ČR slouží především k:

  • předcházení, prověřování a vyšetřování trestné činnosti, tipování pachatelů a provádění kriminalistických analýz,
  • provádění trestního a přestupkového řízení,
  • pátrání po hledaných a pohřešovaných osobách,
  • provádění identifikace osob,
  • dokumentování a koordinaci činnosti policie.

Vzhledem k úkolům Policie ČR a obecní policie se na tyto sbory nevztahují všechny obecné povinnosti správců osobních údajů podle zákona o ochraně osobních údajů – některé se na ně nevztahují vůbec, některé jen částečně. Policie ČR tak kupříkladu může zpracovavát vaše osobní údaje i bez vašeho souhlasu v širším spektru případů, než je běžné pro jiné subjekty. Zvláštní režim pro ni platí i co do doby uchovávání osobních údajů, jejich anonymizace atd.

ZNEUŽITÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Zneužitím osobních údajů se myslí v podstatě jakékoli neoprávněné nakládání s nimi. Osobní údaje musí být chráněny před zneužitím, ať už je zpracovává kdokoli, Policii ČR či obecní policii (obec) nevyjímaje. Oba sbory proto musí zpracovávané informace zabezpečit a musí přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení, ztrátě nebo odcizení, k neoprávněným přenosům ani k jinému jejich neoprávněnému zpracování a zneužití. Tato opatření se projevují i při předávání osobních údajů jiným subjektům, kdy musí být možné určit a ověřit, komu byly údaje předány.

Zneužití osobních údajů ovšem nemusí hrozit jen zvenčí, ale i zevnitř. Proto platí některé specifické povinnosti i pro policisty nebo občanské zaměstnance Policie ČR a zaměstnance zařazené v obecní policii, kteří reálně přicházejí do styku s osobními údaji. Tito mohou zpracovávat osobní údaje jenom za podmínek a v rozsahu, jak stanoví jejich zaměstnavatel. Krom toho je váže povinnost mlčenlivosti. Ta dopadá jak na samotné osobní údaje, tak na bezpečnostní opatření přijatá k jejich ochraně. Přitom povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo služebního poměru.

Sankce za zneužití osobních údajů

K předcházení zneužití osobních údajů má napomáhat i zavedený systém sankcí. Pokud dojde ke zneužití vašich osobních údajů, respektive k protiprávnímu nakládání s nimi, může to založit:

  • kázeňský přestupek policisty nebo strážníka,
  • přestupek fyzické osoby,
  • správní delikt právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby,
  • trestný čin.

Krom toho zneužití vašich osobních údajů představuje i zásah do vašich osobnostních práv, proti kterému se můžete bránit i před soudem žalobou na ochranu osobnosti.

Obrana proti zneužití osobních údajů

Se stanovením systému sankcí za zneužití osobních údajů souvisí i různé možnosti obrany proti takovému jednání.

Pokud se domníváte, že může docházet k neoprávněnému nakládání s vašimi osobními údaji, můžete požádat odpovědný orgán (Policii ČR nebo obecní policii) o vysvětlení a případně i o odstranění závadného stavu. V rámci odstranění závadného stavu může dojít k likvidaci, opravě nebo doplnění zpracovávaných osobních údajů, případně k jejich znepřístupnění (blokaci). Pokud je vaše žádost oprávněná a odpovědný orgán jí neprodleně nevyhoví, můžete se pak obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů. Ten z vašeho podnětu může zahájit i kontrolní šetření u daného orgánu. U Úřadu pro ochranu osobních údajů si ale můžete stěžovat i rovnou, tedy bez předchozí žádosti o nápravu vůči odpovědnému orgánu.

Dále můžete využít všech prostředků pro případy nezákonného jednání policistů a strážníků: stížnosti na policistu nebo strážníka či oznámení jejich přestupku, trestního oznámení, soudní žaloby i žádosti o poskytnutí náhrady škody nebo přiměřeného zadostiučinění.

ŽÁDOST O INFORMACE

Na Policii ČR můžete směřovat dva různé typy žádostí:

  • žádost o informování o osobních údajích, které o vás policie zpracovává,
  • obecnou žádost o informaci (podle zákona o svobodném přístupu k informacím).

Žádost o informování o osobních údajích

Pokud chcete zjistit, jaké osobní údaje o vás policie zpracovává, můžete o to písemně požádat policejní prezidium. To vám musí odpovědět bezplatně do 60 dnů od doručení vaší žádosti. Ve své odpovědi vám policie buď zcela vyhoví a sdělí, co všechno o vás zpracovává, anebo vám nevyhoví vůbec nebo jen částečně a zároveň vás informuje o důvodech, proč vám nemohla plně vyhovět. Policie vaší žádosti plně nevyhoví jenom v případě, že by při sdělení požadovaných údajů došlo k ohrožení:

  • plnění úkolů při předcházení, vyhledávání a stíhání trestné činnosti a zajišťování bezpečnosti a veřejného pořádku,
  • utajovaných informací, nebo
  • oprávněných zájmů třetí osoby.

Kromě uvedených možností existuje ještě jedna výjimka, kdy vás policie může vlastně tak trochu „obalamutit“. Pokud by pravdivá odpověď na vaši stížnost – ať už kladná, nebo záporná – ohrozila plnění úkolů policie při předcházení, vyhledávání a stíhání trestné činnosti a zajišťování bezpečnosti a veřejného pořádku, tak vám policie může písemně odpověděť na vaši žádost s tím, že nezpracovává žádné vaše osobní údaje (tedy i přesto, že je fakticky zpracovává).

V každém případě vás policie musí ve své odpovědi vždycky poučit o tom, že se můžete obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů.

Kromě samotného informování o vašich osobních údajích můžete na policii požadovat také opravu, likvidaci, blokování nebo doplnění nepravidvých nebo nepřesných osobních údajů o vaší osobě.

Vzor žádosti o informování o vašich osobních údajích naleznete v sekci Ke stažení.

Žádost o informace (obecná)

Policii ČR i obecní policii (obec) můžete také požádat o jakékoli informace, které se vztahují k jejich působnosti. Může se jednat například o informace související s majetkem, se kterým policie nebo obecní policie hospodaří, s personálním složením různých útvarů, s rozhodovací činností policie atd. Můžete žádat i o poskytnutí různých statistik, analýz a zpráv, které policie nebo obecní policie (obec) vytváří nebo si nechává zpracovávat (za veřejné peníze).

Některé z těchto informací zveřejňuje policie, případně obecní policie (obec) sama, a to i na svých internetových stránkách. Pokud tomu tak je, může vás v odpovědi na vaši žádost odkázat na již zveřejněnou informaci, když vám sdělí, kde a jak se k ní můžete dostat. Pokud tomu tak není, odpoví vám jednotlivě, a to většinou do 15 dnů ode dne přijetí vaší žádosti.

Policie ČR, a stejně tak obecní policie, vám ovšem nemůže poskytnout informaci:

  • týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí nebo osobních údajů fyzické osoby (ledaže byste k tomu byli oprávněni),
  • která je obchodním tajemstvím,
  • vztahující se výlučně k jejím vnitřním pokynům a personálním předpisům,
  • o probíhajícím trestním řízení,
  • o činnosti orgánů činných v trestním řízení, pokud by se tím ohrozila práva třetích osob nebo plnění úkolů při přecházení a stíhání trestné činnosti a zajišťování bezpečnosti ČR,
  • o plnění úkolů zpravodajských služeb a o činnosti Ministerstva financí podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
  • o utajovaných skutečnostech a chráněné informace v rámci NATO nebo EU, a
  • v dalších případech, které stanoví zákon.
Mohu žádat informace o postihu protiprávního jednání konkrétního policisty?

Přijde na to, kdy o to žádáte a o jaký postih se jedná.

Co se týče trestního řízení, tak podle zákona o svobodném přístupu k informacím určitě nelze poskytnout informaci o probíhajícím trestním řízení. O informování veřejnosti ale hovoří i trestní řád, který počítá se sdělováním některých údajů prostřednictvím sdělovacích prostředků. V žádném případě tím však nesmí být ohroženo objasnění skutečností, které jsou důležité pro trestní řízení, o osobách zúčastněných na trestním řízení nesmí být zveřejněny údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a zejména tak nesmí dojít k porušení základního principu presumpce neviny. V přípravném řízení, tedy než je podána obžaloba a věc se dostává před soud, nesmí být zveřejněny informace, které by umožnily zjistit totožnost obviněného (podezřelého), poškozeného, zúčastněné osoby nebo svědka. Takové údaje by mohly být veřejnosti odhaleny jenom v případě (a v nezbytném rozsahu), že by to bylo nutné pro účely pátrání po osobách nebo pro dosažení účelu trestního řízení. Nicméně po skončení trestního řízení již můžete žádat informaci o postihu policisty – můžete si totiž vyžádat rozsudek soudu v konkrétní věci.

Jinak je tomu v případě kázeňského (disciplinárního) řízení s policistou nebo strážníkem. Pro tyto případy není speciální úprava, jako je v trestním řádu. Proto je třeba zvažovat dva obecné aspekty takové situace: jednak povinnost poskytovat informace a jednat povinnost chránit osobní údaje dotčené osoby. Proto můžete žádat o obecnou informaci o potrestání konkrétního policisty či strážníka, ovšem bez jeho souhlasu už vám nemohou být sděleny jeho osobní údaje, informace o snížení příjmu apod.

POŘIZOVÁNÍ FOTOGRAFIÍ A VIDEOZÁZNAMŮ POLICISTŮ A STÁŽNÍKŮ

Policisté a strážníci při výkonu svého povolání vykonávají působnost veřejné správy. Pokud je tedy policista nebo strážník ve službě, nevystupuje jako soukromá fyzická osoba. Z tohoto důvodu se na něj nevztahuje ustanovení občanského zákoníku, které zakazuje pořizování fotografií a obrazových a zvukových záznamů bez svolení dotčené osoby. V případě, že pořídíte fotografii nebo video či audio nahrávku zasahujícího policisty či strážníka na veřejném prostranství, nezasahujete tím do jeho osobnostních práv.

Jestliže se domníváte, že policista nebo strážník nejednal v souladu se zákonem, může taková nahrávka nebo fotografie sloužit jako důkazní prostředek.