Ponižující zacházení na policejní stanici

Žena byla zatčena kvůli konfliktu s barmanem, k němuž došlo když byla pod vlivem alkoholu. Na policejní stanici pak čelila vulgárním a sexistickým narážkám policistů a hrubému zacházení, které na jejím těle zanechalo několik viditelných zranění. Příslušné policejní orgány však věc odmítli prošetřit. Případ se dostal až k Evropskému soudu pro lidská práva.

V únoru roku 2013 se Lenka S. v pražském baru dostala pod vlivem alkoholu do sporu s barmanem, který na ni zavolal policii. Přivolaní policisté se k ní již od začátku chovali hrubě a toto zacházení pokračovalo i po jejím převozu na policejní stanici, kde byla vystavena jednak fyzickým útokům (stěžovatelka tvrdí, že byla přidušena, v důsledku čehož nemohla tři dny mluvit, bylo ji způsobeno několik modřin a pohmožděnin) i vulgárním sexistickým a rasistickým urážkám pro její domnělý romský původ.

Následně byla stěžovatelka převezena na záchytnou stanici. Na druhý den ráno, když pro ni opět přijeli policisté, traumatizovaná a vyděšená stěžovatelka marně žádala lékaře o pomoc a odmítala s policisty odjet. I přes její prosby jí policisté opět surovým způsobe nasadili pouta, přesto, že její zápěstí byla velice citlivá po použití pout z předešlého dne. Při převozu jí bylo ze strany policistů opětovně vyhrožováno, a jelikož již předtím stěžovatelka trpěla na silné deprese a úzkosti, kvůli kterým má přiznaný invalidní důchod, dostala záchvat panické úzkosti provázené problematickým dýcháním a proto poprosila, zda si může vzít léky, na což policisté reagovali opět výhružkami a nerelevantními otázkami ponižujícího charakteru.

V důsledku tohoto traumatického zážitku byla stěžovatelka ve velmi špatném psychickém stavu, trpěla úzkostnými stavy, bála se vyjít z domu, v noci se budila s nočními můrami. Proto se rozhodla podat na policisty trestní oznámení ke Generální inspekci bezpečnostních sborů. GIBS se však odmítla tímto případem zabývat, trestní oznámení bylo vyhodnoceno pouze jako stížnost proti nevhodnému jednání policistů a vyšetřování bylo předáno nadřízeným policistů, který se údajného špatného zacházení měli dopustit. Tito však žádné pochybení neshledali, přitom vůbec nevyslechli samotnou stěžovatelku, nevzali do úvahy předloženou lékařskou zprávu a nezajistili videozáznam ze služebny, který byl dostupný nicméně byl po 14 dnech automaticky přemazán.

Stěžovatelka shledala v postupu policie několik pochybení, proto se obrátila na Ligu lidských práv.

Podniknuté kroky:

  • únor 2013 – podáno trestní oznámení pro podezření na zneužití pravomoci veřejného činitele, které bylo vyhodnoceno jako stížnost na nevhodné jednání, ta však nebyla Obvodním oddělením policie Praha I. ani Krajským ředitelstvím policie hl. města Prahy shledána důvodnou
  • duben 2013 – opět podáno trestní oznámení adresováno přímo GIBS, která však podání vyhodnotila jako stížnost a žádné vyšetřování nebylo provedeno
  • říjen 2013 – podána žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu státnímu zástupci, který však neshledal v postupu GIBS žádné pochybení
  • únor 2014 – podána ústavní stížnost
  • září 2014 – usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 453/14, kterým byla ústavní stížnost odmítnuta
  • leden 2015 – podaná stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva