Jak se můžete bránit

 

když policista porušuje vaše práva

 

Jak můžete zjistit, jaká jsou vaše práva a povinnosti a co naopak mohou, musí nebo nesmí policisté? Kdy policista jedná v rozporu se zákonem? A jak se můžete bránit, pokud policista poruší vaše práva? Všechno, co je na této stránce uvedené, platí nejen pro policisty, ale i pro strážníky.

PRVNÍ KROK

Nejdříve je třeba zjistit:

Skutečně policista porušil zákon? Kde můžete najít, co policisté mohou nebo nemohou dělat?

Skutečně policista porušil zákon?
  • Zkuste přímo podívat do informací k jednotlivým tématům na tomto webu. Pro představu, v čem policisté často chybují, se můžete podívat případů v mapě.
  • Pokud byste chtěli zkusit najít odpověď na svou otázku přímo v právních předpisech (zákonech), připravili jsme pro vás odkaz na základní zákony ke stažení zde.
  • Stáhněte si náš manuál a zkuste najít odpověď v něm.
  • Pokud jste odpověď na svou otázku nenašli ani na tomto webu, ani v našem manuálu, zkuste se obrátit na advokáta. Můžete požádat i o bezplatnou právní pomoc. Potřebné informace naleznete na stránkách České advokátní komory.

DRUHÝ KROK

Pokud si myslíte, že policisté opravdu porušili Vaše práva nebo zákon, jak se proti tomu můžete bránit?

Co dělat přímo na místě?
  • Pokud máte pocit, že policista porušuje vaše práva, zkuste nejprve problém řešit v klidu a snažit se s policistou domluvit, komunikovat s ním. Upozorněte ho na svá práva. Třeba se jedná jen o nedorozumění a policista vás ve skutečnosti nechce nijak poškodit.
  • Pokud si svými právy nejste jisti nebo je přesně neznáte, zeptejte se policisty, podle jakého paragrafu a jakého zákona vůči vám postupuje – on má povinnost vás o tom poučit, stejně jako o vaši právech a povinnostech.
  • Pokud se s policistou nemůžete v klidu domluvit na místě, zkuste ho upozornit, že si na něj budete stěžovat. Na to se taky připravte: pokud je to možné, opište nebo zapamatujte si jeho identifikační číslo (na uniformě), případně SPZ policejního vozu. Policistu si můžete také vyfotografovat, jeho jednání si natočit na video nebo třeba nahrát na diktafon. Pokud se na místě nacházejí nějací další lidé, kteří by vám mohli později dosvědčit nezákonné jednání policisty, pokuste se získat kontakt i na ně.
Co dělat následně?
  • Nejdříve je potřeba obstarat si důkazy o nezákonném jednání policisty, pokud je to možné. Pokud jste byli nějak zraněni nebo vám byla způsobena škoda na věcech, zdokumentujte to, třeba na fotografiích. V případě zranění také určitě zajděte za lékařem a nechte do lékařské zprávy podrobně zapsat i okolnosti, za jakých ke zranění došlo.
  • Základním způsobem, jak nezákonné jednání policisty řešit, je podat na něj stížnost, případně trestní oznámení. Pokud policisté porušili vaše práva, když vás omezili na svobodě – například na policejní cele, můžete napsat také podnět veřejnému ochránci práv.
  • Účinným prostředkem nápravy může být podání správní žaloby, vzhledem k tomu, že strany příslušných orgánů policie prošetřujících stížnosti nebo ze strany Generální inspekce, která se zabývá trestními oznámeními často chybí vůle vyšetřovat případy policejního násilí.
  • Konečně můžete také požadovat od státu odškodnění za to, že policisté porušili vaše práva – omluvu nebo i finanční odškodnění. Svou žádost adresujte na ministerstvo, nejčastěji Ministerstvo vnitra.

STÍŽNOST

Stížnost představuje ten nejzákladnější a nejjednodušší prostředek, jak reagovat na nesprávné jednání policisty nebo strážníka. Stížnost můžete podat, například pokud se k vám policista nebo strážník choval neslušně, zjišťoval vaši totožnost bez zákonného důvodu apod.

Stížnost nemá předepsané žádné přesné formální náležitosti, hlavně byste v ní měli uvést, co se stalo a co je na tom podle vás špatně. Stížnost adresujete většinou vedení policejního útvaru, jehož příslušníci podle vás pochybili, případně starostovi nebo tomu, kdo má na starosti obecní policii. Ten by potom měl vaši stížnost prošetřit. Proto je dobré, pokud kritizujete jednání konkrétních policistů, abyste je ve své stížnosti co nejpřesněji označili – nejlépe identifikačním číslem nebo jménem a příjmením, pokud ho znáte, případně státní poznávací značkou jejich služebního vozu.

Stížnost na policistu (policii)

Stížnost na policistu nebo policii může podat kdokoli, ne jen ten, proti komu směřovat policejní zákrok. Ve své stížnosti může upozornit na:

  • nedostatky v činnosti policejního útvaru, policisty nebo zaměstnance policie, nebo
  • skutečnost, že se policista nebo zaměstnanec policie dopustil jednání, které má znaky trestného činu, správního deliktu nebo kázeňského přestupku.

Pokud by se jednalo o podezření z trestného činu, tak by vaše podání bylo chápáno jako trestní oznámení a předáno Generální inspekci bezpečnostních sborů, aby ho prověřila.

Stížnost můžete podat písemně, elektronicky i telefonicky nebo ústně na policejní stanici. Pokud si stěžujete ústně, zkontrolujte si pečlivě záznam, který s vámi pracovník policie sepíše, než jej podepíšete – jestli tam je všechno uvedeno opravdu tak, jak jste chtěli.

Stížnost (jinou než ústní) adresujte příslušnému řediteli útvaru, k němuž patří policista, na jehož jednání si stěžujete. Pokud si tímto útvarem nejste přesně jisti, tak stížnost pošlete na odbor vnitřní kontroly příslušného krajského ředitelství policie.

Pokud chcete vědět, jak vaše stížnost dopadne, tak v ní o to musíte požádat. Napiště, že si přejete být vyrozuměni o způsobu vyřízení stížnosti. V takovém případě vás potom policie do 30 dnů ode dne, kdy vaši stížnost obdržela, musí informovat o přijatých opatřeních.

Stížnost na strážníka (obecní policii)

Pokud se domníváte, že se nějakého pochybení dopustil strážník, tak o tom informujte toho, kdo obecní policii v obci řídí. Může to být starosta anebo některý člen zastupitelstva, kterého zastupitelstvo vedením policie pověřilo. Přesnější informace, komu adresovat svou stížnost, patrně najdete na internetových stránkách konkrétní obce nebo obecní policie.

Ohledně podávání nebo vyřizování stížností na strážníky zákon nestanoví žádná přesná pravidla. Postup by ale měl být obdobný jako v případě Policie ČR. Proto pokud chcete být vyrozuměni o způsobu vyřízení své stížnosti, nezapomeňte v ní o to požádat. Vedoucí obecní policie by vás pak měl informovat do 30, případně do 60 dnů od obdržení stížnosti.

I strážník může být vyšetřován pro spáchání trestného činu nebo správního deliktu, případně kázeňského přestupku. Pokud by ale byl potrestán kázeňsky, tak se o tom nejspíše nic bližšího od obce samé nedozvíte. To jsou totiž vnitřní věci obce, respektive obecní policie, která není povinna je zveřejňovat.

Co když nedostanu žádnou odpověď na svou stížnost nebo když se mi nelíbí, jak ji vyřídili?

Pokud nejste s vyřízením své stížnosti spokojeni (včetně toho, že vás policie o jejím vyřízení vůbec neinformovala, ačkoli jste o to žádali), můžete podat opakovanou stížnost. Tu už adresujte na Úřad vnitřní kontroly Policejního prezidia ČR, když se vám nelíbí, jak s vaší původní stížností naložili (nebo nenaložili) na úrovni kraje.

TRESTNÍ OZNÁMENÍ

Někdy se policisté i strážníci mohou dopustit tak velkého excesu, že jejich jednání představuje trestný čin. V takovém případě je namístě podat trestní oznámení, neboli slovy trestního řádu „oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin“. Takové oznámení můžete učinit písemně – „papírově“ i elektronikcy – i ústně přímo na pracovišti Generální inspekce bezpečnostních sborů, na státním zastupitelství či na služebně Policie ČR. Trestní oznámení můžete podat i anonymně.

Trestné činy policistů vyhledává, odhaluje, prověřuje a vyšetřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Trestné činy strážníků vyhledává, odhaluje, prověřuje a vyšetřuje Policie České republiky.

Dozor nad činností obou sborů v trestním řízení provádí státní zastupitelství.

Co uvést v trestním oznámení

Ve svém trestním oznámení byste předně měli co nejpodrobněji popsat, co se vlastně stalo, v čem spatřujete možný trestný čin. Pojmenování konkrétního trestného činu (tak jak je stanoveno trestním zákoníkem) uvádět nemusíte, ale samozřejmě můžete. Vyličte všechny podrobnosti – kde a kdy k oznamovanému jednání došlo, kdo a jak se mohl dopustit trestného činu, co způsobil. Pokud neznáte jméno policisty nebo strážníka, který měl trestný čin spáchat, ani jeho identifikační číslo, nevadí, trestní oznámení můžete podat i na neznámého pachatele. Pokud ale některý takový identifikační údaj znáte, určitě na něj ve svém oznámení nezapomeňte. I popis podoby, hlasu nebo třeba nějakého charakteristického tělesného znaku může pomoci.

Nemáte povinnost dokazovat údaje, které uvedete ve svém trestním oznámení. Samozřejmě se předpokládá, že neuvedete nepravdivé údaje, jinak by totiž trestní postih mohl hrozit pro změnu vám. Pokud ale máte například lékařskou zprávu, která potvrzuje vaše zranění způsobené při údajném trestném činu, určitě ji přiložte, pokud můžete. Stejně tak třeba fotografie z místa činu nebo jiné nahrávky a další důkazy, které dosvědčují vaše tvrzení a které mohou Generální inspekci nebo policii usnadnit její šetření.

Pokud chcete vědět, jak s vaším trestním oznámení příslušné orgány naloží, tak to v něm výslovně uveďte. Požádejte, aby vás vyrozuměli o učiněných opatřeních. V takovém případě vás příslušné orgány musí o svém postupu a jeho výsledku informovat do jednoho měsíce. V této situaci samozřejmě nemůžete podat anonymní trestní oznámení, ale naopak v něm musíte uvést i své jméno a adresu, na kterou vám má příslušný orgán vyrozumění zaslat.

Když podáváte trestní oznámení písemně, má to tu výhodu, že si vše dopředu můžete rozmyslet a zkontrolovat si, že jste na nic nezapomněli. Pokud oznamujete trestný čin přímo u příslušného orgánu, nemáte sice tolik času na rozmyšlenou, ale státní zástupce, příslušník Generální inspekce nebo policista se vás sami mohou zeptat na potřebné podrobnosti. A samozřejmě vám nic nebrání v tom, abyste své oznámení dodatečně doplnili, respektive upravili.

Komu adresovat trestní oznámení

Trestní oznámení na policistu adresujte nejlépe Generální inspekci, případně státnímu zastupitelství. Zašlete ho pokud možno na příslušné pracoviště Generální inspekce nebo obvodní státní zastupitelství podle toho, kde k činu došlo. Ovšem i když jej pošlete na jiné pracoviště Generální inspekce nebo jiné obvodní státní zastupitelství, případně na některé krajské, vrchní nebo Nejvyšší státní zastupitelství, nic se neděje, tyto orgány vaše oznámení příslušnému orgánu postoupí. To platí i v případě, že trestní oznámení na policistu podáte přímo na Policii ČR.

Trestní oznámení na strážníka adresujte příslušnému orgánu Policie ČR nebo (obvodnímu) státnímu zastupitelství. Pokud byste nevěděli, kterému orgánu přesně máte oznámení poslat, nevadí, platí i zde to, co bylo uvedeno v předchozím odstavci. Vaše oznámení bude postoupeno příslušnému orgánu.

Trestní oznámení samozřejmě můžete poslat jak Generální inspekci nebo Policii ČR, tak státnímu zastupitelství – abyste měli jistotu, že se třeba nikde cestou „neztratí“.

Může mi něco hrozit, když podám trestní oznámení na policistu nebo strážníka?

Podle právního řádu České republiky nikoliv. Tedy samozřejmě za předpokladu, že své trestní oznámení myslíte vážně a uvádíte v něm jenom pravdivé údaje, respektive údaje, o kterých si myslíte, že jsou pravdivé.

Naopak pokud byste vědomě uvedli nepravdivé údaje, mohlo by vám hrozit i trestní stíhání za trestný čin křivého obvinění. Křivého obvinění se dopustí ten, kdo jiného lživě obviní z trestného činu, a hrozí mu za to až dva roky odnětí svobody.

Problém je v tom, že tento trestný čin bývá někdy zneužíván právě v souvislosti s vyšetřováním trestné činnosti policistů nebo strážníků, kteří se tak (zastrašováním) sami chrání před nepříjemnými obviněními, případně se za ně takto „odvděčují“. Soudy však jednoznačně zastávají názor, že při po­su­zo­vá­ní vi­ny ob­viněné­ho z tres­tné­ho či­nu křivé­ho ob­vinění se nes­ta­čí za­bý­vat otáz­kou, zda křivě ob­viněná oso­ba sku­tečně spá­cha­la trest­ný čin, případně za něj by­la stí­ha­ná ne­bo od­sou­ze­ná, ale zda lze pro­ká­zat, že ob­vině­ný úmyslně nepravdivě obvinil jinou osobu za účelem její trestního stíhání.

ŽALOBA

Další možností, jak bojovat s nesprávným postupem policistů či strážníků, je podání žaloby k soudu. Může se jednat buď o tzv. správní žalobu, nebo o tzv. civilní žalobu.

Správní žaloba

Správní žaloba je projednávána tzv. správními soudy, které se řídí soudním řádem správním. Využívá se vždy, když se chcete bránit proti postupu nějakého úřadu nebo jiné veřejné instituce či orgánu, které rozhodují o vašich právech a povinnostech.

V tzv. správním soudnictví se proti konkrétnímu postupu policie či obecní policie můžete bránit pomocí:

  • žaloby proti nezákonnému rozhodnutí policie/obecní policie – tuto žalobu ale využijete jen zřídkakdy, protože ani jeden sbor většinou nevydává formální rozhodnutí, spíše reaguje na místě podle konkrétní situace;
  • žaloby proti nezákonnému zásahu policie/obecní policie – touto žalobou se můžete bránit proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení policie/obecní policie, pokud při nich byla poškozena vaše práva.

Žalobu proti nezákonnému zásahu musíte podat nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy jste se o nezákonném zásahu dozvěděli (maximálně do dvou let ode dne, kdy k zásahu fakticky došlo). V žalobě můžete požadovat, aby:

  • soud prohlásil napadený zásah na nezákonný, případně také aby
  • soud zakázal žalovanému pokračovat v porušování vašich práv a přikázal mu obnovit stav před zásahem, pokud je to možné – tento druhý nárok ale můžete uplatnit, jenom pokud v době podání žaloby zásah nebo jeho následky stále trvají anebo hrozí jeho opakování.

Příslušným soudem je krajský soud, v jehož obvodu se nachází sídlo útvaru policie, který proti vám zasáhl, případně obec, která danou obecní policii zřídila.

Civilní žaloba

Civilní žalobou se, na rozdíl od té správní, nemůžete bránit proti postupu policie nebo obecní policie jako takové ani proti postupu policisty nebo strážníka, pokud jednají jako příslušníci daných sborů a využívají pravomoci, které jim dává zákon (i kdyby je využívali nezákonným způsobem). Před civilním soudem žalujete „soukromé“ osoby. Policista i strážník přestávají být veřejnými, tedy úředními osobami, pokud provedou tzv. exces. Excesem je jednání, které je tak zjevně protiprávní, že nemůže být považováno za součást jejich práce. O exces by mohlo jít například při policejním výslechu, kdyby se na vás policista najednou vrhl a začal vás intenzivně a silně bít, vyřizovat si s vámi „soukromé účty“. Jako soukromé osoby policisté i strážníci vystupují také v době, kdy se nacházejí zrovna mimo službu, ve svém „soukromém“ životě.

Před civilním soudem, který postupuje pro změnu podle občanského soudního řádu, se v souvislosti s policejními nezákonnostmi můžete domáhat:

  • náhrady škody/újmy – pokud vám policista nebo strážník způsobil škodu na majetku nebo újmu na zdraví,
  • ochrany osobnosti – pokud policista nebo strážník zasáhl do jiných vašich práv, do vaší důstojnosti apod. V žalobě na ochranu osobnosti můžete žádat:
    1. aby policista nebo strážník přestal zasahovat do vašich práv,
    2. aby odstranil následky svého zásahu, a
    3. přiměřené zadostiučinění – to může mít různou formu, například omluvy nebo finančního odškodnění.

Žaloba o náhradu škody se podává k okresnímu soudu, žaloba na ochranu osobnosti se podává ke krajskému soudu.

U civilních žalob je problém s tím, že často není snadné rozlišit, kdy policista nebo strážník ještě jedná z titulu své funkce, a když už ji překračuje a jedná se o exces. V zájmu vaší právní jistoty by proto bylo lepší, aby policista nebo strážník byl během výkonu své funkce vždy považován za úřední osobu, a jeho jednání by tak bylo možné napadnout správní žalobou (tedy žalovat vlastně stát).

Druhý problém civilních žalob spočívá v tom, že v nich vždy musíte označit konkrétního žalovaného. Nemůžete podat žalobu na „neznámého pachatele, respektive žalovaného“. Ovšem při policejních zásazích se vám ne vždy podaří zjistit, který konkrétní policista vás poškodil a jaké jsou jeho identifikační údaje.

ŽÁDOST O NÁHRADU ŠKODY A PŘIMĚŘENÉ ZADOSTIUČINĚNÍ

Výše zmíněné prostředky obrany proti nezákonnému jednání policistů a strážníků – stížnost, trestní oznámení a soudní žaloba – směřují všechny buď proti konkrétnímu policistovi nebo strážníkovi, anebo něco vytýkají přímo policii či obecní policii (ne konkrétnímu příslušníkovi). Až na civilní žalobu je v nich vždy primární otázkou soulad jednání policisty/strážníka či zásah policie/obecní policie se zákonem.

Kromě nich je zde ale ještě možnost vinit z nesprávného policejního postupu stát, respektive obec jako takové, protože ony mají odpovědnost za jednání svých orgánů (včetně policie či obecní policie). A můžete se domáhat odškodnění vaší újmy, ne „jen“ posouzení zákonnosti policejního jednání. V takových případech je ve hře vaše právo žádat o náhradu škody nebo o přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (neboli nehmotnou či imateriální újmu).

Náhradu škody můžete žádat, pokud vám vznikne škoda na majetku – zjednodušeně řečeno na vašich věcech. Naopak nehmotná újma zahrnuje případy, kdy vám policisté nebo strážníci sice žádnou věc nepoškodí, ale přesto vůči vám postupují protiprávně – například zasáhnou do vaší osobní svobody, když vás protiprávně zajistí, nebo do vaší svobody shromažďovací, když protiprávně rozpustí demonstraci, které se účastníte.

V obou případech pak musí být příčinou vzniku vaší újmy – škody nebo nehmotné újmy – tzv. nesprávný úřední postup policistů nebo strážníků (případně jejich nezákonné rozhodnutí, ale to je pouze teoretická možnost, protože při svých zásazích rozhodnutí nevydávají).

Ústřední otázkou, kterou pak v těchto případech stát nebo obec posuzuje, je to, jestli vám opravdu škoda nebo nemajetková újma vznikla a případně jak. Otázka, jestli došlo k protiprávnímu postupu policistů nebo strážníků je jen předběžnou otázkou, přestože na ní závisí odpověď na hlavní otázku. Vy tedy musíte prokázat:

  • že vám vznikla škoda nebo nemajetková újma,
  • že policisté nebo strážníci jednali nesprávně, a že
  • že příčinou vzniku vaší škody nebo újmy bylo právě nesprávné jednání policistů nebo strážníků.

 

Jak postupovat při uplatnění žádosti

 

Újma způsobená Policií ČR

Pokud si stěžujete na postup policie, tak svou žádost podáváte nejdříve na ministerstvo, a to:

  • Ministerstvo vnitra – většinou, protože jemu je Policie ČR podřízena,
  • Ministerstvo spravedlnosti – pokud vám újma vznikla v souvislosti s trestním řízením (nebo jiným soudním řízením), například při zadržení.

Pokud byste se ale spletli, nic není ztraceno, protože nepříslušné ministerstvo by vaši žádost postoupilo tomu příslušnému.

Důležité je dodržet zákonné lhůty pro podání žádosti. Žádost na ministerstvo musíte podat do:

  • 3 let od toho, co jste se dozvěděli o vzniku škody (majetkové), pokud žádáte její náhradu,
  • 6 měsíců od toho, co jste se dozvěděli o vzniku nemajetkové újmy, pokud žádáte o její kompenzaci.

Pokud byste tyto lhůty zmeškali, váš nárok by se promlčel, a pokud by ministerstvo promlčení namítlo, nemělo by povinnost vám poskytnout požadované odškodnění (majetkové). To platí i pro případ, že byste uvedené lhůty sice stihli, ale už by uplynulo více než 10 let od toho, kdy k vaší újmě objektivě došlo.

Ministerstvo má na posouzení vaší žádosti 6 měsíců. V této lhůtě může:

  • rozhodnout, že vám plně vyhoví,
  • rozhodnout, že vám vyhoví částečně (například se vám policie omluví, ale peněžité zadostiučinění, o které jste taky žádali nedostanete),
  • rozhodnout, že vám nevyhoví vůbec,
  • nerozhodnout nijak.

Pokud se rozhodne, že vám vyhoví, tak vám v těchto šesti měsících musí náhradu škody nebo přiměřené zadostiučinění poskytnout i fakticky. Tj. do 6 měsíců od podání žádosti vám musí proplatit peněžité odškodnění, zaslat omluvu, apod.

Pokud ministerstvo ve lhůtě 6 měsíců plně nevyhoví vaší žádosti (včetně toho, že jí vyhoví jen částečně) a neuspokojí váš nárok, můžete podat žalobu na Českou republiku – příslušné ministerstvo k soudu. Příslušným je okresní soud (respektive některý obvodní soud v Praze), do jehož obvodu spadá sídlo ministerstva. V žalobě můžete požadovat to, v čem vám ministerstvo nevyhovělo.

Pokud soud vaší žalobě nevyhoví, máte samozřejmě možnost podat odvolání, případně poté mimořádné opravné prostředky nebo ústavní stížnost.

 

Újma způsobená obecní policií

Pokud si stěžujete na postup strážníků, je všechno podobné, jako jsme popsali výše u Policie ČR. Rozdíl je v tom, že svou žádost nejdříve směřujete na obec (obecní úřad). Pokud tam neuspějete, můžete se rovněž obrátit na soud (okresní soud, v jehož obvodu se daná obec nachází). Lhůty a všechno ostatní jsou stejné jako v případě újmy způsobené Policií ČR.

Čeho přesně se můžu takto domáhat?

Záleží na tom, jestli žádáte o náhradu škody nebo o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Samozřejmě vám nic nebrání v tom, abyste v jedné žádosti nárokovali obé.

Pokud žádáte o náhradu škody, můžete požadovat tzv. skutečnou škodu a ušlý zisk. Skutečná škoda označuje to, o co se váš majetek fakticky snížil, znehodnotil (zničil, ztratil), zatímco ušlý zisk představuje to, co jste mohli nabýt, kdyby nedošlo k poškození vašeho majetku. Škoda se hradí přednostně v penězích, jen pokud by to bylo možné a účelné, hradila by se uvedení do původního stavu (tj. například opravou poškozené věci).

Pokud vám vznikla nemajetková újma, můžete požadovat předně přiznání a omluvu policie či obecní policie. Pokud by vám to ale nestačilo a pokud by vaši újmu nebylo možné nahradit jinak, můžete žádat i o přiměřené zadostiučinění v penězích. Výši této finanční kompenzace si určujete sami; je ale samozřejmě na státu (obci), jestli vám ji přizná celou, částečně nebo vůbec. Jiným způsobem, jak odškodnit nemajetkovou újmu, může být například uveřejnění omluvy policie nebo obecní policie v novinách, případně v místních médiích – to může být účelné třeba v případě, že policisté nebo strážníci svým jednáním veřejně poškodili vaši pověst.


Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /www/doc/www.llp.cz/www/wp-content/plugins/google-language-translator/google-language-translator.php on line 259

Warning: array_values() expects parameter 1 to be array, null given in /www/doc/www.llp.cz/www/wp-content/plugins/google-language-translator/google-language-translator.php on line 265

Warning: implode(): Invalid arguments passed in /www/doc/www.llp.cz/www/wp-content/plugins/google-language-translator/google-language-translator.php on line 265

Warning: Invalid argument supplied for foreach() in /www/doc/www.llp.cz/www/wp-content/plugins/google-language-translator/google-language-translator.php on line 259

Warning: array_values() expects parameter 1 to be array, null given in /www/doc/www.llp.cz/www/wp-content/plugins/google-language-translator/google-language-translator.php on line 265

Warning: implode(): Invalid arguments passed in /www/doc/www.llp.cz/www/wp-content/plugins/google-language-translator/google-language-translator.php on line 265