OMEZENÍ OSOBNÍ SVOBODY

aneb kdy vás policista může zadržet

Osobní svoboda představuje jedno ze základních lidských práv, a proto je její
ochrana zaručena na ústavní úrovni, v případě České republiky čl. 8 Listiny základních
práv a svobod. Osobní svoboda je chráněna i mnohými v ČR právně závaznými mezinárodními
dokumenty, zejména čl. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod,
podle které rozhoduje Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Pokud tedy dojde k omezení vaší osobní svobody, představuje to podstatný zásah
do vašich lidských práv. Proto je nutné, aby při něm byla dodržena všechna ústavní i zákonná
ustanovení. Jednak zde vůbec musí být podmínky pro jeho provedení, jednak
při něm samozřejmě jako vždy v policejní činnosti musí být dodržena zásada přiměřenosti.

Do vašich práv by pak podle situace mělo být zasaženo s co nejmenší intenzitou a co nejhumánněji. Bohužel v praxi se můžeme setkat s případy, kdy ze strany policejních
orgánů není respektováno to, co jsme právě zmínili.

ZPŮSOBY OMEZENÍ OSOBNÍ SVOBODY

Policisté mohou vaši osobní svobodu omezit několika způsoby:

Předvedením na policejní stanici

Předvedení se obecně používá nejčastěji v případech, kdy vás nějaký státní orgán vyzve, abyste se v určitý čas dostavili na určité místo (za určitým účelem), a vy bezdůvodně a bez omluvy neuposlechnete. Tehdy vás tento státní orgán může nechat předvést, aby zajistil vaši přítomnost, která je k jeho práci nezbytná. Vaše předvedení často zajišťuje Policie ČR, případně obecní policie. Takto policisté mohou předvést třeba svědka, který se vyhýbá svědecké výpovědi, k soudu.

Toto platí i pro Policii ČR jako státní orgán a pro obecní policii jako orgán obce. Pokud tak například policie nebo obecní policie projednává přestupek a vyzve vás, abyste se dostavili k jednání, ale vy se bezdůvodně nedostavíte, může vás napříště k jednání předvést. Kromě toho však podle zákona o Policii ČR můžete být na policejní stanici předvedeni, také když:

se na výzvu policie nedostavíte k podání vysvětlení, aniž byste pro to měli dostatečný důvod,
policista nemůže zjistit vaši totožnost na místě, kde se zrovna nacházíte, (vy ji nechcete nebo nemůžete prokázat) a tak vás předvede k provedení úkonů potřebných ke zjištění vaší totožnosti,
policista potřebuje získat některé vaše osobní údaje pro budoucí identifikaci (například otisky prstů) a není možné je získat na místě.

Předvedení vždycky musí trvat co nejkratší dobu. Pokud jste předvedeni, aby policisté zjistili vaši totožnost, můžete na policii strávit maximálně 24 hodin.

O předvedení se sepisuje úřední záznam.

Uvedená pravidla platí i pro obecní policii. Jen důvody pro vaše předvedení se podle zákona o obecní policii trochu odlišují. Strážník vás může předvést, když:

nevyhovíte jeho žádosti, abyste mu podali vysvětlení, a to bez dostatečného důvodu,
nechcete nebo nemůžete prokázat svou totožnost,
patříte mezi osoby pohřešované nebo hledané Policií ČR,
narušujete veřejný pořádek, ohrožujete život nebo zdraví svoje nebo jiných osob či ohrožujete majetek – a navíc tohoto nezanecháte ani po výzvě strážníka, který pak už nemá jinou možnost, jak vám v takovém jednání zabránit, než vás předvést,
o to obecní policii požádá příslušný orgán obce, pokud se bez omluvy jako svědek nebo účastník řízení nedostavíte k jednání před tímto orgánem.

Strážník vás předvede buď na služebnu Policie ČR (pokud je třeba zjistit vaši totožnost, pokud patříte mezi hledané nebo pohřešované osoby, pokud narušujete veřejný pořádek), nebo na své pracoviště (k podání vysvětlení), případně i jinam, například k přestupkové komisi na obecním úřadě.

Připoutáním

Policista vás může připoutat, pokud:

fyzicky napadáte jeho nebo jinou osobu (tedy ne jen verbálně),
ohrožujete sami sebe,
poškozujete majetek, nebo
se pokusíte o útěk.

Připoutáni můžete být jen tak dlouho, než se „uklidníte“ a upustíte od svého původního jednání, nejdéle ale dvě hodiny. Policista vás většinou za pomocí pout přichytí k nějakému vhodnému předmětu, například ke vhodné „trubce“ v místnosti. Může se tak stát na policejní stanici, ale i jinde.

Za podobných podmínek vás může připoutat i strážník. Ten vás dříve než za dvě hodiny musí pustit i tehdy, když vás předá Policii ČR.

Zajištěním

Zajistit vás může jenom policista, nikoliv strážník. Zajištění se používá jako prostředek ke krátkodobému omezení vaší osobní svobody, k tomu, aby vás policisté na nějakou dobu zastavili a vy jste jim neutekli, když se nejedná o trestní řízení. Policista vás může zajistit, když:

bezprostředně ohrožujete svůj život, život nebo zdraví jiných osob anebo majetek,
v budově policie úmyslně znečišťujete nebo poškozujete majetek anebo slovně urážíte policistu nebo někoho jiného,
máte být předvedeni podle jiného právního předpisu,
jste při předvedení kladli odpor nebo se pokusili o útěk,
jste byli přistiženi při jednání, které má znaky správního deliktu nebo znaky trestného činu, ale vy nejste trestně odpovědní (například jste mladší 15 let), a policista má důvod se obávat, že budete v takovém protiprávním jednání pokračovat anebo znemožňovat objasnění věci,
jste utekli z výkonu trestu odnětí svobody, z výkonu ochranného léčení, ústavní výchovy, předběžného opatřební nebo ochranné výchovy anebo ze zabezpečovací detence, nebo
jste nezletilí a je to nezbytné pro to, aby vás navrátili do péče rodičů nebo jiných zákonných zástupců.

Policista vás musí propustit hned, jakmile pominou důvody k vašemu zajištění, maximálně po 24 hodinách. Během zajištění vás mohou umístit i do policejní cely.

Zadržením

Zadržení patří mezi úkony trestního řízení a může ho provést jenom policista. Navazuje na něj rozhodnutí o tom, jestli budete jako obvinění z trestného činu vzati do vazby nebo ne.

Policista vás může zadržet, jenom pokud:

jste obvinění ze spáchání konkrétního trestného činu, tedy už proti vám bylo zahájeno trestní stíhání, nebo
jste podezřelí ze spáchání trestného činu, i když jste ještě nebyli oficiálně obvinění, a vaše zadržení je naléhavé (například pokud jste byli přistiženi při spáchání trestného činu).

V obou případech můžete být zadrženi jen za podmínky, že existují důvody, pro které byste mohli být vzati do vazby. To znamená, že musí hrozit, že:

uprchnete nebo se budete skrývat, abyste se vyhnuli trestnímu stíhání,
budete působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo jiné obviněné nebo jinak mařit objasňování podstatných skutečností, nebo
budete opakovat trestnou činnost, ze které jste podezřelí nebo obvinění, případně že dokončíte trestný čin, o který jste se pokusili nebo který jste připravovali.

Vaše zadržení musí policisté oznámit státnímu zástupci. Vás jako zadrženého vyslechnou a potom sepíší protokol o vašem zadržení, který pak i s dalšími podklady předají státnímu zástupci. Na základě těchto materiálů státní zástupce připraví návrh na vaše vzetí do vazby, který předá soudu. Pokud jste ještě nebyli formálně obviněni z trestného činu, policisté tak učiní a usnesení o zahájení trestního stíhání (tedy o vašem obvinění) předají státnímu zástupci spolu s již zmíněnými materiály.

Vaše zadržení může trvat maximálně 48 hodin. Počítá se od okamžiku, kdy byla vaše osobní svoboda omezena fakticky (například při zásahu policie, ne až od následného sepsání protokolu o zadržení na policejní stanici). Po uplynutí uvedené lhůty vás policie nebo státní zástupce musí buď propustit na svobodu, nebo předat soudu.

Soudce, který rozhoduje o návrhu na vzetí vazby, vás poté musí vyslechnout a o návrhu státního zástupce musí rozhodnout do 24 hodin od toho, kdy mu byl návrh doručen. Soudce rozhodne, že vás propouští na svobodu, nebo že půjdete do vazby. Abyste mohli být vzati do vazby, musí být splněny všechny podmínky, které zákon pro takové dlouhodobé omezení osobní svobody stanovuje. Soudce vás až na výjimky nemůže vzít do vazby, pokud jste obviněni ze spáchání „jen“ drobnějšího trestného činu (nedbalostního trestného činu, za který hrozí maximálně trest 3 roky odnětí svobody, nebo úmyslného trestného činu, za který hrozí maximální trest 2 roky odnětí svobody).

Při překročení uvedených lhůt musíte být propuštěni na svobodu, nemůžete být vzati do vazby.

Pokud byste byli přistiženi přímo při páchání trestného činu nebo bezprostředně poté, mohl by vaši osobní svobodu omezit kdokoli. Ale to jen za podmínky, že by to bylo nutné pro zjištění vaší totožnosti, pro zabránění vašemu útěku nebo pro zajištění důkazů. V takových případech by tedy mohl jednat i strážník. V každém případě by ale bylo nutné co nejrychleji informovat Policii ČR, aby si vás převzala.

Zatčením

Zatčení patří mezi úkony trestního řízení, podobně jako zadržení. Zatknout vás může jenom policie, a jenom pokud soud vydá příkaz k zatčení. Příkaz obsahuje mimo jiné bližší podrobnosti o vaší osobě, aby vás policie mohla najít a poznat (a nesplést si vás s někým jiným), i stručný popis činu, který jste údajně spáchali. Soud rozhoduje na návrh státního zástupce nebo ze svého vlastního podnětu (pokud už probíhá řízení před soudem). Zatčeni můžete být, pouze pokud:

jste obviněni z trestného činu, tedy již bylo zahájeno trestní stíhání,
existuje důvod, pro který můžete být vzati do vazby (blíže viz zadržení), a
nelze vás jako obviněného předvolat, předvést ani zadržet a tak zajistit, aby vás orgány činné v trestním řízení mohly vyslechnout.

Jinak se zatčení podobá zadržení. Podstatný rozdíl je v tom, že policie vás musí předat soudu nejpozději už do 24 hodin od zatčení (ne do 48 hodin jako při zadržení). Soudce vás potom vyslechne a do 24 hodin od okamžiku, kdy vás policie dopravila na místo výslechu, rozhodne o vazbě. Buď vás propustí na svobodu, nebo vás vezme do vazby.

Při překročení uvedených lhůt musíte být propuštěni na svobodu, nemůžete být vzati do vazby.

Naopak strážníci vás mohou jenom předvést na policejní stanici a připoutat; zajistit, zadržet ani zatknout vás nemohou.

Zatímco předvedení, připoutání a zajištění jsou upraveny zákonem o Policii ČR, respektive zákonem o obecní policii; zadržení i zatčení spadají do trestního řízení, a tak jsou upraveny v trestním řádu.

Omezení vaší osobní svobody, ať už k němu dochází jakkoli, vždycky představuje významný zásah do vaší osobnosti a do vašich základních práv a svobod. Proto při něm policisté i strážníci musí striktně dodržovat pravidla, která jim stanovují jak ústavní předpisy, tak zákony. Tato pravidla se často týkají:

důvodů, pro které je možné vaši osobní svobodu omezit,

doby, po kterou je možné ji omezit,

dalších podmínek pro průběh omezení vaší osobní svobody.

Za všech okolností je zakázáno, abyste byli mučeni nebo vystaveni krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení.

zpět na začátek

PRÁVA OSOBY OMEZENÉ NA SVOBODĚ

Ať už je vaše osobní svoboda omezena jakýmkoli způsobem – připoutáním, předvedením, zajištěním, zadržením nebo zatčením – pořád zůstáváte lidskou bytostí a takto s vámi musí policisté taky zacházet. Navíc pokud jste podezřelí nebo dokonce už obvinění ze spáchání nějakého trestného činu (nebo i přestupku), tak platí presumpce vaší neviny a vy musíte mít možnost bránit se takovému nařčení a postupu policie. Proto vám právní řád přiznává některá specifická práva v případě, kdy je omezena vaše osobní svoboda. Samozřejmě ale i v takové situaci stále platí všechna základní práva, která jinak vůči policistům máte, respektive základní povinnosti, které oni musí dodržovat.

Právo informovat blízkou osobu

Pokud jste byli omezeni na osobní svobodě (policisté si vás odvezli na stanici), tak předně máte právo informovat o této skutečnosti své blízké. Můžete si vybrat alespoň jednu osobu, kterou policie na vaši žádost zkontaktuje a oznámí jí situaci. Nemáte ovšem právo mluvit s touto osobou sami, přímo. Policisté vám to sice mohou dovolit, ale podle zákona stačí, když tuto osobu informují oni sami.

Navíc pokud by hrozilo, že by takové vyrozumění osoby, kterou si vyberete, mohlo zhatit účel jiného důležitého úkolu policie (například pokud by hrozilo, že takto chcete varovat svého komplice v trestném činu), anebo pokud by se takové vyrozumění ukázalo být nepřiměřeně obtížným, tak vám policisté nemusí vyhovět a zkontaktovat vámi zvolenou osobu hned. Tuto osobu ale musí vyrozumět ihned, jakmile jim v tom některá ze zmíněných překážek už nebrání.

Pokud byste neměli plnou právní způsobilost (tedy pokud byste byli nezletilí, zbavení právní způsobilosti nebo omezení na právní způsobilosti), tak by policisté museli o omezení vaší osobní svobody povinně informovat i vašeho zákonného zástupce. Pokud byste byli dokonce mladší 15 let, policisté by museli vyrozumět i orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD).

Zákaz mučení

Jak už bylo zmíněno výše, v žádném případě vás policisté – ani nikdo jiný s jejich vědomím nebo pod jejich dohledem – nesmí mučit ani s vámi zacházet krutým, nelidským nebo ponižujícím způsobem. Naopak pokud by se policisté o něčem takovém dozvěděli, museli by to ihned oznámit svému nadřízenému a snažit se zabránit takovému zacházení s vaší osobou.

Uvedené typy jednání se liší svou intenzitou a mírou, kterou zasahují do vaší důstojnosti. Zahrnují jak fyzické násilí, tak i psychický nátlak nebo utrpení, a to včetně vašeho zesměšnění. Z praxe jsou známé například bití, nadávky, pozorování nahé osoby při osobní prohlídce a pronášení neslušných poznámek, atd.

Právo na právní pomoc

Když je vaše osobní svoboda omezena, máte právo zajistit si na vlastní náklady právní pomoc. Policisté nejsou povinni vám sami obstarat právního zástupce. Mají ale povinnost poskytnout vám součinnost, pokud se rozhodnete svého práva využít. To znamená, že vám kupříkladu umožní zkontaktovat nějakého právníka (nebo i neprávníka, který vám ale může právně pomoci), případně že ho zkontaktují oni sami.

Když si vyberete svého „právního rádce“, máte v každém případě také právo mluvit s ním bez přítomnosti třetí osoby. I v tomto by vám policisté měli vyjít vstříc a nechat vás se zvolenou osobou o samotě. Policisté vás v této situaci nesmí nijak sledovat ani odposlouchávat apod.

Právo na lékařskou pomoc

Během omezení osobní svobody máte právo i na přístup k lékaři. Můžete dokonce požadovat, abyste vás vyšetřil nebo ošetřil lékař, kterého si sami zvolíte. Policisté vám potom musí umožnit přístup k vybranému lékaři.

Toto právo může být zvláště důležité v případech, kdy hrozí, že během pobytu na policejní stanici dojde ke zhoršení vašeho zdravotního stavu. Když se necháte vyšetřit při příchodu na stanici i po odchodu z ní, můžete mít jasný důkaz, že na policejní stanici s vámi zacházeli nezákonným způsobem. Pokud byste měli důkaz, že jste ke svému zranění nebo jinému poškození zdraví přišli během pobytu na policejní stanici, bylo by potom na policii samé, aby prokázala, že s vámi zacházela v souladu se zákonem a své povinnosti neporušila.

V některých případech vás může nechat lékařsky vyšetřit naopak i sama policie, i když vy o to nežádáte. Tak je tomu například tehdy, když vás umisťují do cely, případně když se rozhodují, jestli vás z ní mají s ohledem na váš zdravotní stav propustit. V takových případech si samozřejmě svého lékaře vybrat nemůžete, ale zajišťuje ho policie.

Má zadržená osoba nějaká zvláštní práva?

Ano. Pokud vaše osobní svoboda byla omezena zadržením, případně zatčením, máte ještě některá další práva – nad rámec těch, která byla uvedena výše.

Předně máte právo zvolit si vlastního obhájce a hovořit s ním o samotě, bez přítomnosti třetí osoby, a radit se s ním již v průběhu zadržení. Pokud byste si obhájce nemohli finančně dovolit sami, máte právo na to, aby vám ho ustanovili bezplatně nebo alespoň za sníženou odměnu. Máte dokonce právo požadovat, aby byl váš obhájce přítomný už při vašem výslechu na policii – policie by vám v tomto nemusela vyhovět, jedině pokud by váš obhájce nebyl k sehnání v rozumném čase. Zadržení totiž může trvat maximálně 48 hodin, proto si při něm policisté často nemohou dovolit žádné větší časové proluky.

zpět na začátek