Evropská unie se detailně zabývala porodnickým a gynekologickým násilím v členských zemích

Porodnické a gynekologické násilí v EU – výskyt, právní rámce a vzdělávací pokyny pro prevenci a eliminaci
(v originále Obstetric and gynaecological violence in the EU – Prevalence, legal frameworks and educational guidelines for prevention and elimination)

 

Výbor pro práva žen Evropského parlamentu a rovnosti žen a mužů (FEMM) představil studii „Porodnické a gynekologické násilí v EU – výskyt, právní rámce a vzdělávací pokyny pro prevenci a eliminaci“.

Studie shrnuje téma porodnického a gynekologického násilí ve členských státech Evropské unie a na úrovní Evropské unie. Identifikuje shodné problémy, shrnuje národní studie, dává doporučení a přináší také přehled národních iniciativ, které se tématem zabývaly nebo zabývají. Za Českou republiku studie zmiňuje osvětovou kampaň “Už dost!”, kterou podpořil Nadační fond Propolis 33, projekt Ligy lidských práv, který podpořily Norské fondy “Vypořádejme se s porodnickým násilím”, festival organizace Hnutí za aktivní mateřství “Respekt k porodu” nebo akci “Růže obětem porodnického násilí” České ženské lobby, dále zmiňuje organizace Aperio a Unii porodních asistentek, které se tématem dlouhodobě zabývají.

Porodnické a gynekologické násilí zatím není legislativně upraveno v žádném členském státě EU, nicméně Evropský parlament v usnesení ze dne 24. června 2021 o stavu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v EU v rámci zdraví žen vyzval k tomu, aby proti němu státy bojovaly posílením postupů zaručujících respektování svobodného a předem informovaného souhlasu a ochranou před nelidským a ponižujícím zacházením ve zdravotnických zařízeních.

Podle studie představuje porodnické a gynekologické násilí sociální a systémový fenomén, který má základ ve dvou strukturálních krizí: diskriminaci na základě pohlaví a nedostatečném financování zdravotnických systémů a institucí.

Zpráva se krátce věnuje i vlivu COVID-19, kdy bylo rozšíření porodnického a gynekologického násilí zřejmé ve více státech. Zákazy doprovodu a požadavky na nošení roušek v průběhu porodu byly zavedeny ve více státech jako například Francie, Slovensko a také Česká republika (viz nedávné rozhodnutí v případu Ligy lidských práv o odškodnění za zákaz přítomnosti otce u porodu).

Migrantky a ženy z menšin jsou podle studie zvláště ohroženy. Zmíněny jsou i protiprávní sterilizace, které postihly (zejména romské) ženy v ČR (a které jsou nyní odškodňovány ze strany státu) a na Slovensku. Diskriminace se dotýká i žen s nadváhou, postižením či odlišnou sexuální orientací.

Studie také upozorňuje na to, že pojem porodnické a gynekologické násilí není přijímán ze strany odborné veřejnosti (poskytovatelů zdravotní péče) nejlépe a v mnoha státech je vyvíjen tlak na to, aby se ustoupilo z používání slova “násilí”.

Závěrečná doporučení jsou zaměřena na různé zúčastněné strany, a to především:

– instituce a orgány Evropské unie

– členské státy 

– poskytovatele zdravotní péče 

– skupiny/organizace zabývající se právy žen

 

Doporučení jsou rozdělena následovně:

1. Doporučení pro lepší pochopení a rozpoznání porodnického a gynekologického násilí

  • Vytvoření jednotné definice porodnického a gynekologického násilí na EU úrovni
  • Zlepšení měření a sběru dat týkající se porodnického a gynekologického násilí
  • Podpora iniciativ na zvýšení povědomí o porodnickém a gynekologickém násilí

2. Doporučení ke zlepšení právního rámce použitelného na porodnické a gynekologické násilí a přístupu ke spravedlnosti

  • Zlepšení mechanismů hlášení na národní úrovni (stížnostní mechanismy musí být dostupné a dobře srozumitelné, a to i pro marginalizované skupiny, které mají přístup ke spravedlnosti ještě ztížený)

3. Doporučení ke zlepšení prevence a k poskytování ohleduplnější péče

  • Omezení nadměrné medikalizace s cílem znovu humanizovat porodnickou a gynekologickou péči
  • Přidělit porodnické a gynekologické péči odpovídající lidské a finanční zdroje (např. členské státy by měly podle studie financovat pilotní iniciativy, které lépe reagují na potřeby žen v oblasti porodnické a gynekologické péče (např. porodní domy)

 

Zajímavé konkrétní doporučení je například pro Evropskou komisi, které je v dokumentu doporučeno předložit otázku porodnických a gynekologických služeb na pořad jednání nově zřízené sítě EU pro prevenci gynekologického a porodnického násilí na základě pohlaví a domácího násilí (2023). Dále by Evropská komise a Rada měly vyzvat členské státy a zúčastněné strany, aby diskutovaly o otázkách v rámci v souvislosti s definicí, prevencí, jakož i k výměně poznatků a osvědčených postupů a praxe, a aby posoudily, jakým způsobem by se Istanbulská úmluva mohla vztahovat na některé formy porodnického a gynekologického násilí.

Můžeme shrnout, že situace v členských státech Evropské unie je v mnoha aspektech podobná. Zhodnocení situace však ztěžuje nedostatek komplexních studií a dat, které nám stále chybí. Nejdůležitější bude především sjednotit přístup k problematice na úrovni celé Evropské unie. 

Více informací ke studii poskytne právnička a statutární zástupkyně Ligy lidských práv Anna Indra Štefanides: anna.stefanidesova@llp.cz

 

Zveřejnili jsme videa nejen pro zdravotníky: Rozvoj znalostí a dovedností užitečných v porodnické praxi

Na YouTube kanálu Ligy lidských práv najdete sérii výukových videí, která byla natočena v rámci cyklu vzdělávání „Rozvoj znalostí a dovedností užitečných v porodnické praxi“.

Videa jsou určena především pro lékaře a lékařky pracující v oblasti porodnictví, porodní asistentky a studenty a studentky medicíny nebo porodní asistence. Videa jsou rozdělena na jednotlivé kapitoly a vy se na ně nyní můžete podívat zde.

Témata vzdělávání:

Komunikace jako zdroj dobrého plánu péče

Kateřina Hájková Klíčová – socioložka, terapeutka a lektorka

Evidence-based péče: co to je, jak vzniká a umíme ji poskytovat?

Markéta Pavlíková – biostatistička

Právo jako jistota pro zdravotníky i rodící ženy

Anna Štefanidesová – právnička Ligy lidských práv, Sandra Pašková – právnička

Výuková videa byla vytvořena díky podpoře Fondy EHP a Norska.

Vy naši práci můžete také podpořit, a to na portálu Darujme.cz: https://bit.ly/3D58YVv

Připojili jsme se k otevřenému dopisu k přístupu k péči porodních asistentek

Liga lidských práv se připojila k otevřenému dopisu organizací i jednotlivců k přístupu žen k péči porodních asistentek. Otevřený dopis reaguje na stanovisko rozesílané gynekologům jejich profesní organizací, které znevažuje péči porodních asistentek jakožto péči bez medicínského přínosu, nebezpečnou a nehospodárnou a odrazuje gynekology od vypsání žádanky ženám, které o tuto péči hrazenou pojišťovnou mají zájem. Přitom opak je pravdou – péče porodních asistentek je přínosná nejen na základě vědeckých poznatků, ale i zkušeností žen, které oceňují návštěvy porodních asistentek zejména v šestinedělí.

Otevřený dopis je adresován předsedovi vlády Petru Fialovi, ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi a zmocněnkyni pro lidská práva Kláře Šimáčkové Laurenčíkové. Celý otevřený dopis i s podpisy organizací a jednotlivců je zveřejněn na webu www.chcisvojiporodniasistentku.cz, kde také můžete připojit svůj podpis i se vzkazem.

 

Znění otevřeného dopisu:

Vážený pane premiére, vážený pane ministře zdravotnictví, vážená paní zmocněnkyně vlády pro lidská práva,

obracíme se na Vás kvůli stanovisku České gynekologické a porodnické společnosti České lékařské společnosti Jana E. Purkyně k odborné péči porodních asistentek, a to zejména k domácí péči v šestinedělí. Toto stanovisko obsahuje mnoho nepravd, ke kterým se musíme vyjádřit jak za profesní  organizace porodních asistentek, tak za lidskoprávní organizace, další odborníky zabývající se porodnictvím i příjemkyně péče.

V prvé řadě se musíme vymezit proti tomu, že péče porodních asistentek v domácím prostředí do dnešní doby nepatří. Opak je pravdou. Stačí se podívat do západních zemí jako je Rakousko, Německo, Nizozemí či Velká Británie, kde je tato péče standardem hrazeným z veřejného zdravotního pojištění. Naopak v České republice žena po propuštění z porodnice nemá k dispozici automaticky žádnou péči až do konce šestinedělí. Jedná se přitom o citlivé a mnohdy náročné období a péče porodní asistentky v domácím prostředí ženy může pomoci ženám po stránce fyzické, tak i v oblasti psychiky. Zároveň jde o péči preventivního charakteru, která může včas zachytit začínající zdravotní problémy.

Zadruhé, výhodou péče poskytované v domácím prostředí je právě to, že žena nemusí nikam cestovat a péče je jí poskytnuta v jejím vlastním prostředí. Představa, že žena například po císařském řezu, tedy rozsáhlé břišní operaci, bude absolvovat cestu do ambulance, když jí odborná péče může být poskytnuta doma, je absurdní. Kontinuální péče porodní asistentky, a to včetně právě takovýchto návštěv, je naopak výhodná nejen pro ženy, ale i pro systém veřejného zdravotního pojištění.

Tvrzení, že by péče porodních asistentek zhoršila současnou špičkovou úroveň českého porodnictví, je devalvující  pro všechny porodní asistentky a znevažuje odbornost jejich kompetencí. Porodní asistentky mají v systému péče o těhotné a rodící ženy a ženy po porodu své nezastupitelné místo. Kompetence porodních asistentek jsou dány platnou legislativou, jejich péče je navíc zakotvena i v systému veřejného zdravotního pojištění. I ve stanovisku zmiňovaná samostatná pracoviště porodních asistentek mohou legálně existovat a existují (pro domácí návštěvy jde o tzv. kontaktní pracoviště), jelikož porodní asistentka může svou péči poskytovat i bez odborného dohledu. Tato péče je ale pro mnoho žen nedostupná právě i z finančního důvodu, jelikož si péči musí hradit jako samoplátkyně. Někteří poskytovatelé péče včetně porodnic se snaží ženám poporodní péči zpřístupnit, neboť si uvědomují její důležitost, a tak přímo návštěvní službu porodní asistentkou nabízejí. V ojedinělých případech zajišťuje poporodní návštěvu porodní asistentka z ordinace gynekologa, ale jedná se opravdu o raritní praxi. Mimo jiné i proto, že odborná společnost ČGPS či konkrétní lékaři této péči kladou do cesty v některých případech překážky.

Nakonec, není pravdou, že lékař není povinen vystavit žádanku pro indikaci péče porodní asistentky. Výkon číslo 06211 (návštěva těhotné nebo matky v šestinedělí) není podmíněn žádným specifickým zdravotním stavem kromě toho, že je žena těhotná nebo v období šestinedělí, a tato péče tak má být přístupná všem ženám. Tak se ostatně vyjádřil již v roce 2018 veřejný ochránce práv, podle kterého je návštěvní služba porodní asistentky prospěšná a měla by být dostupná všem ženám, které o ni mají zájem, neboť ženy mají právo si samy určit, jakou péči z nabízených možností chtějí čerpat. Dále si dovolíme připomenout programové prohlášení Vaší současné vlády ze dne 6. 1. 2022, kde uvádí, že podpoří ženy v jejich volbě poskytovatele péče v těhotenství, při porodu i po něm tím, že zpřístupní péči porodních asistentek s důrazem na kontinuálnost péče poskytované jednou osobou.

Apelujeme na Vás, aby došlo co nejdříve k vytvoření Koncepce péče o matku a dítě, kde by byla role porodní asistentky v systému poskytované péče jasně ustanovena mezi ostatními poskytovateli primární zdravotní péče.

Zároveň apelujeme na to, aby do doby vzniku Koncepce péče o matku a dítě, Ministerstvo zdravotnictví zajistilo ve spolupráci s odbornými společnostmi sjednocení postupu v případě, že žena žádá svého registrujícího gynekologa o indikaci péče porodní asistentky, a tím předešlo záměrnému bojkotování prokazatelně prospěšné péče všem ženám.

 

Originální stanovisko jak bylo doručené emailem ošetřujícímu gynekologovi na základě jeho dotazu k indikaci péče porodní asistentky:

 

Ministerstvo uložilo pokutu porodní asistentce, ona teď žádá odškodnění za nezákonný postup

Liga lidských práv zastupuje porodní asistentku Johanku Kubaňovou, která čelila likvidační pokutě 120 000 Kč za poskytování péče během porodů v domácím prostředí.

Naši právníci podali naposledy v listopadu 2020 odvolání proti druhému rozhodnutí se sníženou pokutou 80 000 Kč. Po dlouhé nečinnosti státních orgánů pak podali stížnost na průtahy k Ministerstvu zdravotnictví. To se za průtahy omluvilo a rozhodlo o zastavení řízení s odůvodněním, že došlo k promlčení.

Řízení o pokutě bylo tedy zastaveno. Naopak teď Johanka Kubaňová požaduje odškodnění za nezákonný postup.

Díky této kauze se podařilo docílit výkladu, že poskytování první pomoci porodní asistentkou při domácím porodu nemůže být protiprávním jednáním. Tento výklad zaujalo Ministerstvo zdravotnictví na základě našeho prvního odvolání.

“Celé řízení proti porodní asistentce trvalo 4 roky, kdy jí hrozila pokuta v enormní výši, byla odrazována od výkonu své profese a řízení ji profesně poškozovalo. Přitom se klientka ničeho protiprávního nedopustila, naopak poskytováním péče ženám a dětem jednala v jejich nejlepším zájmu. Omluvu tedy nepovažujeme za dostačující a požadujeme náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku tohoto řízení.“ uvedla advokátka Zuzana Candigliota.

Tiskovou zprávu k této kauze najdete zde.

K tomuto případu vydala stanovisko také Unie porodních asistentek. Díky tomu mají  porodní asistentky odborné i právní vodítko, jak postupovat.

Detailnější informace o případu naleznete na tomto odkazu.

Všem podporovatelům, kteří přispěli v naší (již uzavřené) kampani na platformě Darujme.cz, velmi děkujeme. Díky vaší pomoci byly Johance Kubaňové poskytnuty právní služby.

Liga lidských práv zastupuje porodní asistentku Johanku Kubaňovou v dalších řízeních. Stále totiž pokračujeme v zastupování porodních asistentek, kterým stát znemožňuje asistovat u fyziologických porodů tím, že jim omezuje registraci. Krajské úřady totiž při udělování oprávnění pro porodní asistentky uvádí dodatek: “vyjma vedení fyziologického porodu”. A přitom právě vedení fyziologického porodu je kompetencí porodních asistentek. Bližší informace vám přineseme již brzy.

Otevřený dopis členům Výboru pro zdravotnictví

Adresováno:
MUDr. David Kasal, MHA
MUDr. Miroslav Janulík
Doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc.

Na vědomí:
Výboru pro zdravotnictví PS

 

Vážení níže uvedení členové Výboru pro zdravotnictví,

v rámci 85. schůze jste se z pozice lékařů vyjádřili k připravované novele zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, konkrétně k pozměňovacímu návrhu, který by umožnil úhradu některých výkonů porodních asistentek bez indikace lékaře z veřejného zdravotního pojištění. Šlo o výkony, ke kterým dle vyhlášky (1) již porodní asistentky jsou kompetentní. Cílem tohoto návrhu bylo odstranění rozporu mezi právními předpisy a reflexi reality v porodnicích. Jednalo se tedy čistě o otázku úhrady, nikoli otázku rozšíření kompetencí.

Vaše jednotlivá vyjádření v rámci Výboru byla natolik neodborná, nepravdivá či urážlivá pro porodní asistentky, rodící ženy i duly, že jsme se rozhodli na ně reagovat tímto otevřeným dopisem.

Během diskuse, která je ke shlédnutí na tomto záznamu zazněly tyto šokující výroky. Za povšimnutí veřejnosti stojí také vaše rétorika, kterou jste ochotni použít, jen abyste zdiskreditovali své kolegyně z oboru porodní asistence.

  1. Výrok Davida Kasala, že ženy odmítají nástřihy hráze, vykapání očí novorozencům a další, a v takovém případě jim péče nemá být hrazena z veřejného pojištění.

Lékař David Kasal svým výrokem vyzval k pozastavení hrazení z veřejného zdravotního pojištění péče, která je založena na nejnovějších poznatcích vědy a je v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace, která uvádí: „Rutinní nebo volitelné užití epiziotomie se u žen se spontánním průběhem porodu nedoporučuje.“ De facto žádá, aby ženy byly ekonomicky nuceny do nástřihů hráze, rutinní praxe českých porodnic bez medicínského opodstatnění, jak ostatně ukazují statistická data o nadužívání epiziotomie (2).

  1. Výrok Miroslava Janulíka, kterým označil tvůrce pozměňovacího návrhu za neznalé současného systému péče o ženu a novorozence a chce ho tímto narušovat. Dle jeho slov normálně chodí terénní pediatr a dětská sestra, kteří novorozence navštíví doma. Péče porodních asistentek by tedy byla narušením. Ambulantní porody si nevymysleli lékaři.

Tento výrok vypovídá o naprosté neznalosti současného stavu. V současnosti většina pediatrů návštěvní službu odmítá poskytovat z důvodu kapacity. S rostoucím počtem ambulantních porodů se poptávka zvyšuje, zatímco kapacity praktických dětských lékařů nerostou. Připomínáme, že z důvodu pandemie je ženám brzký odchod doporučován i při absenci péče.

  1. Výrok Davida Kasala o vlamování porodních asistentek do systému, ve kterém nemají co dělat, neboť jsou vyškoleny dětské sestry a maminky tak nedostávají různé informace. Navíc 99,9% nemocnic má dle jeho slov certifikát Baby Friendly Hospital.

Jen stručně k tomuto uvádíme, že sám senátní Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku konstatoval, že: „… není zajištěna adekvátní podpora kojení po propuštění novorozence do domácí péče – není dostatek laktačních poradkyň ani dostupná péče pediatrů ve všech regionech; v porodnicích pracují vyškolené laktační poradkyně, jejichž počet, finanční ohodnocení a kompetence nejsou postačující pro zajištění péče v režimu 24/7″ (3).

  1. Výrok Davida Kasala, který uvedl, že ženy přijdou s nápadem začít porod přirozeně. To je v jejich představách ideálně tak, že jim bude drážděn klitoris či budou mít pohlavní styk, aniž by ale třeba i jen upřesnily s kým.

Tento výrok silně dehonestuje ženy, vypovídá o neznalosti přirozeného porodu a snaze jej kolegům představit jako něco ezoterického, absurdního či dokonce škodlivého. Normální, přirozený porod by měl být prioritou všech poskytovatelů péče, vyjma případů s vysokým rizikem. Česká republika statisticky vykazuje vysokou míru patologických porodů, jak popíšeme níže.

  1. Výrok místopředsedy Bohuslava Svobody tradičně připomněl oblíbenou frází lékařů, že za vše mají zodpovědnost oni a konečně ji mají převzít ženy a porodní asistentky.

Právní odpovědnost má zdravotník poskytující péči. Schválením tohoto návrhu by porodní asistentky mohly plně v souladu se svými kompetencemi vést fyziologické porody a předávat do péče lékaře porody s vyšší mírou rizika, čímž by nesly plně odpovědnost za svou práci a lékaři by již nemuseli fiktivně vést porody z důvodu vykazování na pojišťovnu a nést odpovědnost.

  1. Výrok, že u porodu musí vždy být lékař.

V řadě porodnic u nás již nejsou standardně lékaři porodu přítomni a fyziologické porody jsou vedeny porodními asistentkami, lékaři zde figurují pouze u příjmu, poté jen formálně pro účely pojišťovny, jak ostatně vyplývá i z vedených zdravotnických dokumentací. Novela by umožnila naplnit doporučení Světové zdravotnické organizace, které doporučuje kontinuální péči vedenou porodní asistentkou, a uvést do souladu realitu a dokumentovou realitu, která se promítá do právní odpovědnosti, kterou lékaři zbytečně nesou za práci svých kolegyň.

Vaše tvrzení ve světle nejnovějších poznatků vědy v oblasti péče poskytované během fyziologického porodu a základních principů medicínského práva ukazují na vaši neznalost a neochotu vnímat posun v porodnické péči od zakořeněného paternalistického modelu.

Omezili jste se na jediný ukazatel, sice novorozeneckou úmrtnost, kterou vyzdvihujete, přestože je srovnatelná se zeměmi s mnohem lepšími porodními výsledky v dalších relevantních oblastech, jako je poranění žen, pozitivní zkušenost s porodem, podpora rané vazby, kojení a další. Tímto jediným ukazatelem nelze ospravedlnit neochotu poskytovat moderní péči založenou na důkazech, zacházení se ženou jako s objektem a poskytování rutinní, iatrogenní, poškozující péče.

Během diskuse, kterou je možné shlédnout, jste si opakovaně pletli pojem porodní asistentka a dula. Porodní asistentka je vysokoškolsky vzdělaná odbornice na vedení fyziologického porodu, nikoli vaše asistentka, u níž si ani nejste jisti správným označením.

Žádáme vás, abyste věnovali svůj čas zjištění objektivních dat, seznámení se s mezinárodními standardy Světové zdravotnické organizace a dalších subjektů a zejména seznámení se s nejnovějšími poznatky vědy v oblasti péče o nízkorizikovou těhotnou a rodící ženu. Jen tak můžete přispět do diskuse odbornými, relevantními poznatky, nikoli zastrašováním, zesměšňováním a šířením dezinformací.

Liga lidských práv
Unie porodních asistentek
Česká asociace dul
Porodní dům U čápa, o. p. s.
Hnutí za aktivní mateřství
Česká komora porodních asistentek, z. s.
Juno Moneta, z. s.

______________________________

(1) Vyhláška č. 55/2011 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků
(2) Datové zdroje o porodech: co je nového? | biostatistička.cz (biostatisticka.cz)
(3) Senát PČR: Náhled dokumentu (senat.cz)