Kontrola od krajského úřadu 

Potom, co již vykonáváte zdravotní služby, které máte uvedené v oprávnění k poskytování zdravotních služeb, může se stát, že vás navštíví kontrola z krajského úřadu. 

Krajský úřad, který vám vydal oprávnění k poskytování zdravotních služeb, je věcně a místě příslušný správní orgán, který je podle § 107 odst. 1 písm. b) zákona o zdravotních službách oprávněn vykonávat kontrolu poskytovatelů zdravotních služeb nebo jiných osob v souvislosti s činnostmi, k nimž je třeba udělení souhlasu, oprávnění k činnosti nebo jiného obdobného povolení podle zákona o zdravotních službách. 

Kontroly se realizují na základě každoročního plánu kontrol (podle § 27 kontrolního řádu) nebo ad hoc na základě podnětu konkrétního pacienta, jiného správního orgánu či na základě skutečností zjištěných z vlastní úřední činnosti (například při šetření stížnosti) a skutečností dostupných z veřejných zdrojů (například medializované události). 

Krajský úřad bude při kontrole zkoumat především to, zdali plníte své povinnosti jako poskytovatel zdravotních služeb. Kromě věcného a technického vybavení, které se liší podle druhu vašeho pracoviště, může kontrolu zajímat také například, jak vedete zdravotnickou dokumentaci a jak plníte jiné povinnosti, které jako poskytoval zdravotních služeb máte (§ 45 a dál zákona o zdravotních službách). 

Vaše povinnosti jako poskytovatele zdravotní péče se v některých věcech liší podle druhu vašeho pracoviště, respektive formy zdravotní péče. Nejméně povinností máte v případě, že vykonáváte domácí ošetřovatelskou péči. 

Další případy, za které může hrozit uložení sankce: 

  • poskytování zdravotních služeb neuvedených v oprávnění k poskytování zdravotních služeb, 
  • nesplnění oznamovací povinnosti správnímu orgánu v případě změny údajů uvedených v oprávnění k poskytování zdravotních služeb (do 15 dnů od změny), 
  • poskytnutí zdravotních služeb bez souhlasu pacienta, aniž jsou splněny podmínky stanovené zákonem, 
  • neinformování pacienta o ceně poskytovaných zdravotních služeb, nebo nevystavení účtu za tyto služby, 
  • neposkytnutí součinnosti správnímu orgánu při šetření stížnosti, 
  • nevedení evidence o podání stížnosti a způsobu jejich vyřízení (v případě, že poskytujete ambulantní péči), 

a další. 

Práva a povinnosti kontrolního orgánu 

Postup při kontrole se řídí zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (neboli kontrolní řád). Tento zákon opravňuje kontrolní orgán k činnostem, které jsou zapotřebí k výkonu kontroly. 

Kontrolní orgán může například k účasti na kontrole v zájmu dosažení jejího účelu přizvat fyzickou osobu (§ 6 kontrolního řádu). V případě, že poskytujete služby jako porodní asistentka, by to mohla být například některá z vašich klientek. Kontrolující je oprávněn vstoupit do prostoru, který užíváte k podnikání, tedy k poskytování zdravotních služeb. V případě, že poskytujete domácí péči, má přístup na vaše kontaktní místo. 

Další práva kontrolujícího jsou vyjmenována v § 8 kontrolního řádu – kontrolující může například požadovat prokázání totožnosti fyzické osoby, jež je přítomna na místě kontroly, pořizovat obrazové a zvukové záznamy a vyžadovat od kontrolované osoby další součinnost potřebnou k výkonu kontroly. 

Kontrolující má zároveň i určité povinnosti, které jsou definovány v § 9 kontrolního řádu. Kontrolující vám musí například vydat potvrzení o zajištěných originálních podkladech a jakmile pominou důvody, kvůli kterým je zajistil, tak je musí neprodleně vrátit. Dále vám musí umožnit účastnit se kontrolních úkonů při výkonu kontroly na místě a vyhotovit protokol o kontrole a doručit vám jeho stejnopis. 

Mezi povinnosti kontrolujícího patří také povinnost mlčenlivosti. Tato povinnost mlčenlivosti se vztahuje na všechny skutečnosti, které se kontrolující dozvěděl v souvislosti s kontrolou nebo s úkony předcházejícími kontrole. Kontrolující nesmí takto získaných informací zneužívat (§ 20 kontrolního řádu). 

Práva a povinnosti kontrolované osoby 

Nejen kontrolující orgán má práva a povinnosti. Jako kontrolovaná osoba můžete požadovat po kontrolujícím, aby předložil pověření ke kontrole, můžete namítat podjatost kontrolujícího nebo přizvané osoby, seznámit se s obsahem protokolu o kontrole nebo podávat námitky proti kontrolním zjištěním, které jsou uvedeny v protokolu o kontrole (§ 10 kontrolního řádu). 

Máte samozřejmě také právo nahlížet do spisu. Z nahlížení do spisu jsou ale v tomto případě vyloučeny dokumenty nebo jejich části, ze kterých by bylo možné zjistit totožnost osoby, která ke kontrole podala podnět (§ 22 kontrolního řádu). 

Naopak vám kontrolní řád ukládá i některé povinnosti, které navíc v případě nesplnění mohou být samy o sobě přestupkem a kontrolní úřad za ně může uložit pokutu (§ 15 kontrolního řádu). 

Vaší povinností je především to, aby byly pro výkon kontroly vytvořeny podmínky a kontrolujícímu byl umožněn výkon jeho oprávnění stanovených kontrolním řádem. Dále je nutné kontrolnímu orgánu poskytovat potřebnou součinnost. Kontrolující vás může požádat o písemnou zprávu ohledně odstranění nebo prevence nedostatků, které zjistil kontrolou, a v takovém případě vám vzniká povinnost mu tuto zprávu podat. Lhůtu pro tuto písemnou zprávu vám určí sám kontrolující (§ 10 odst. 3 kontrolního řádu). 

Protokol o kontrole a námitky 

Po kontrole musíte obdržet protokol o kontrole, který musí správní orgán podle § 12 odst. 2 kontrolního řádu vyhotovit ve lhůtě 30 dnů ode dne provedení posledního kontrolního úkonu (ve zvláště složitých případech až 60 dnů). 

Pokud chcete zkontrolovat minimální náležitosti protokolu, jsou vyjmenovány v § 12 odst. 1 kontrolního řádu. 

Pokud nesouhlasíte s kontrolním zjištěním, které je uvedené v protokolu, můžete podat námitky. Jak vyplývá z § 13 kontrolního řádu, námitky se podávají písemně kontrolnímu orgánu ve lhůtě 15 dní od doručení protokolu. V protokolu o kontrole může být stanovena i delší lhůta, ale nikdy ne kratší. V námitkách musí být jasně uvedeno, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují (tedy s čím přesně nesouhlasíte) a zároveň odůvodnění tohoto nesouhlasu (proč a na základě čeho nesouhlasíte). 

Co se týče vyřizování námitek, je zde několik lhůt. Prvně se vašimi námitkami zabývá kontrolující (nebo vedoucí kontrolní skupiny). Pokud ve lhůtě 7 dnů vašim námitkám nevyhoví, vyřídí je nadřízený kontrolujícího, která musí rozhodnout ve lhůtě 30 dnů ode dne jejich doručení. Může vašim námitkám buď vyhovět úplně, jen částečně, nebo je úplně zamítnout. Ve zvláště složitých případech je možné lhůtu pro vyřízení námitek prodloužit o dalších 30 dnů, musí vás o tom ale předem informovat (§ 14 odst. 1 kontrolního řádu). 

Jinak se bude postupovat v případě, že před vyřízením námitek je s vámi jako kontrolovanou osobou zahájeno správní řízení (například o uložení sankce). V takovém případě je možné vyřídit námitky v rámci tohoto správního řízení. Pokud je ke správnímu řízení příslušný jiný správní orgán než ten, který vykonal kontrolu, je nutné námitky tomuto správnímu orgánu předat. O jejich předání vás opět musí informovat. Vyřízení námitek pak najdete v odůvodnění rozhodnutí, které bude vydáno v rámci správního řízení (§ 14 odst. 3 kontrolního řádu). 

Ukončení kontroly 

K ukončení kontroly může dojít několika způsoby (§ 18 kontrolního řádu): pokud se rozhodnete nepodat námitky, končí marným uplynutím lhůty k jejich podání. Totéž platí v případě, že se práva podat námitky vzdáte. Pokud se rozhodnete námitky podat, pak je kontrola ukončena ke dni, kdy vám je doručeno jejich vyřízení. Poslední možností je, že kontrola končí dnem, kdy jsou vaše námitky předány k vyřízení správnímu orgánu (ve výše zmiňovaném případě, kdy je zahájeno správní řízení). 

Pokud jsou zjištěny nesprávnosti v protokolu o kontrolu, je možné je opravit i po ukončení kontroly. Kontrolní orgán je upraví formou dodatku k protokolu o kontrole a tento dodatek vám musí být doručen (§ 21 kontrolního řádu). Pokud k jejich opravě dochází na základě podaných námitek nebo je to z nějakého důvodu k opravě potřeba, provádí se došetření věci kontrolním orgánem (§ 21 odst. 2 kontrolního řádu). 

Poslední důležitou věcí jsou náklady kontroly. Náklady vzniklé kontrolnímu orgánu nese sám kontrolní orgán, naopak náklady vzniklé vám jako kontrolované osobě nesete vy (§ 23 kontrolního řádu).