Rodičům se utopil syn. Při jeho záchraně nepostupovali policisté ani hasiči správně a rychle. Vyšetřování tragédie mělo mnoho chyb, s rodiči zemřelého chlapce jednali vyšetřovatelé necitelně. Soudy se přesto odmítly případem zabývat. Právníci Ligy zastupující rodiče proto podali stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Smrt dítěte je noční můrou všech rodičů. Martině a Petrovi W. se však tento zlý sen stal skutečností. Jejich sedmnáctiletý syn se v létě 2007 pod vlivem alkoholu a drog utopil. Podle svědků, kteří byli tragické události přítomni, vstoupil chlapec do přehrady Mšeno v Jablonci nad Nisou, chtěl plavat, ale nemohl. Lidé na břehu odtušili, že se možná topí. Zavolali proto o pomoc městskou policii. Ti přijeli na místo zhruba po pěti minutách, přičemž žádné jiné záchranáře nevyrozuměli. Hasiče zavolali dodatečně až po několika dalších minutách.

Nezodpovědnost záchranných jednotek, vady na vyšetřování

Hasiči začali po příjezdu na místo nafukovat člun, aby se vydali pro tonoucího chlapce. Než však stačili člun spustit na vodu, bylo pozdě. Chlapec se utopil. Jeho tělo záchranáři nalezli až následujícího dne, kdy také započalo vyšetřování policie v souvislosti s možným spácháním trestného činu neposkytnutí pomoci a ublížení na zdraví.

Toto trestní vyšetřování však trpělo značnými vadami a nesplňovalo standardy pro záchranu lidí a další šetření případů – adekvátnost, nezávislost, nestrannost, rychlost a veřejnost vyšetřování.

Až po dvou letech mohli rodiče podat stížnost

Rodině zemřelého chlapce vyšetřovatelé neumožnili zapojit se do řízení. Bez patřičného důvodu ani nereagovali na jejich návrhy na dokazování a další připomínky k průběhu šetření, nesměli nahlížet do spisu a nebylo jim doručeno usnesení o odložení případu. Proti tomuto rozhodnutí mohli rodiče podat stížnost, což jim z důvodu nezodpovědnosti policie nebylo umožněno. Vyšetřovatelé s nimi však jednali tak, jako by o tomto usnesení informováni byli.

Omyl, ke kterému došlo, uznalo a vysvětlilo po dvou letech až Nejvyšší státní zastupitelství. Následně podanými žádostmi a stížnostmi se však státní zástupci odmítli dále zabývat, proto podali rodiče společně s Ligou lidských práv stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Podniknuté kroky:

  • září 2009 – podána stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) v základní podobě
  • listopad 2009 – doplnění stížnosti (kompletní stížnost) k ESLP
  • červenec 2010 – podána ústavní stížnost, v srpnu 2010 usnesením odmítnuta
  • říjen 2010 – doplnění informací (o postupu před Ústavním soudem ČR) k ESLP

Případ je otevřen.

lékař, soud, záchranná služba