Počátkem července 2010 Ligu kontaktovala sociální pracovnice organizace SOZE, že její klientce byly odebrány děti na základě předběžného opatření. To bylo nařízeno z důvodu špatné bytové a sociální situace rodičů nezletilých. Orgán sociálně-právní ochrany dětí byl zároveň toho názoru, že matka není schopna zajistit řádnou péči o děti. Jednalo se o čtyřletého syna a jeho polorodou sestru, kterém bylo v té době již čtrnáct let. Právníci Ligy se v tomto případu ujali zastupování matky.

Řízení v první instanci dopadlo nařízením ústavní výchovy obou nezletilých dětí.

Liga se proti oběma rozsudkům odvolala zejména s argumentem, že špatné materiální podmínky nemohou být důvodem pro nařízení ústavní výchovy. Pro takovýto zásah do lidských práv dětí a rodičů je třeba splnění přísnějších podmínek, kdy výchova a vývoj dětí musejí být vážně narušeny či ohroženy, tedy pouze v těch nejzávažnějších případech. Tento názor vychází z ustálené judikatury Evropského soudu pro lidská práva a také Stanoviska Nejvyššího soudu ČR.

V průběhu řízení bylo rovněž navrženo vypracování znaleckého posudku na způsobilost rodičů vychovávat děti, jelikož manžel klientky utrpěl v posledních letech několikrát mozkovou příhodu. Matka byla dle posudku shledána nevhodnou pro péči o děti zejména vzhledem k nedostačujícím výchovným schopnostem způsobených závažnou nemocí, na kterou musí brát utlumující léky. Otec pak není schopen sám díky své nemoci péče o dítě, byl by toho schopen s pomocí příbuzných. Zejména nezletilý syn potřebuje speciální přístup vzhledem ke svému ADHD (hyperaktivita) a logopedickým vadám. Posudek tedy navrhoval svěřit obě děti do péče otce (rodiče v mezidobí spolu již nežili).

Tato varianta se bohužel ukázala neprůchodnou, jelikož otec byl biologickým rodičem pouze pro nezletilého syna, a navíc rodina otce odmítla pečovat o jeho nevlastní dceru. Ta se rovněž vyjádřila před soudem, že preferuje dětský domov před péčí matky.

Závěrečný rozsudek vynesl soud v září 2011, kdy nezletilého chlapce svěřil do péče otce. Nezletilou dívku ponechal v ústavní péči.

Proč se Liga případem zabývala

Tento případ byl ukázkovým příkladem špatné praxe v České republice, kdy děti jsou odebrány rodičům z důvodu špatné bytové a sociální situace, která zde v konkrétním případě byla způsobena nečekanou nemocí otce, který byl současně jediným živitelem rodiny. Vzhledem k dlouhodobě kritizovaným počtům dětí v českých ústavech, kdy mnohé z nich jsou sem umístěny pouze z důvodu, že rodiče je nejsou schopni materiálně zabezpečit, je zapotřebí posílit preventivní sociální práci s těmito rodinami. Naproti tomu represe v podobě odebírání dětí do ústavní péče nepřináší očekávané výsledky. V tomto případě vedla k rozchodu rodičů, psychické nestabilitě nezletilého chlapce a jeho výchovným problémům v dětském domově.

děti, dětský domov, práva dětí, rodiče, sociálně-právní ochrana dětí, soud, ústav, výchova