Po pečlivém uvážení se rodiče předškoláka rozhodli syna neočkovat v kompletní požadované úrovni. Za to bylo dítě vyloučeno z mateřské školy. Případem, který se dostal před Nejvyšší správní soud, se zabývají právníci Ligy.

Paní Z. přihlásila svého syna k předškolnímu vzdělávání a v dubnu 2007 bylo dítě do mateřské školy přijato. Když chlapec začal od začátku školního roku do školky docházet, ředitel školky si uvědomil, že při přijímání chlapce pochybil, neboť dítě nemělo potvrzení o kompletním očkování. Vyzval rodiče, aby předložili potvrzení lékaře o očkování a stanovil jim k tomu termín. Ještě před uplynutím této lhůty ředitel vydal rozhodnutí o vyřazení nezletilého z předškolního vzdělávání a bránil přístupu dítěte do školky.

Rodiče se o očkování velmi zajímali, prostudovali odbornou literaturu, věc konzultovali s pediatry. Na základě toho dospěli k závěru, že pro jejich syna není vhodné očkování v takovém rozsahu, jak je upraveno českých právním řádem. Nejsou odpůrci očkování, ale chtěli pečlivě zvážit, proti čemu svého syna nechají naočkovat. V jejich rodině se vyskytuje výrazná dispozice k alergickým onemocněním a také v rodinách jejich známých bylo možné vysledovat souvislosti mezi očkováním a následnými nejrůznějšími zdravotními potížemi. Proto po dlouhém a zodpovědném uvážení zvolili očkování proti těm nemocem, které považovali za skutečně závažné a rozhodli se nepodstupovat očkování proti dětským nemocem, které nikde v západní Evropě není podmínkou pro přístup do školky, proti tuberkulóze, které stejně bylo následně zrušeno, ani hepatitidu B, kterou malé dítě nemá vzhledem k přenosu nemoci jak chytit a dále přenášet.

Proč se Liga případem zabývá

Každé dítě má právo na vzdělání bez diskriminace. Vzhledem k tomu, že v řadě západních států jako je Německo a Rakousko není očkování vyžadováno pro přístup k předškolnímu vzdělávání, je důvod se domnívat, že v případě České republiky jde o diskriminační praktiku, která není odůvodněna ochranou veřejného zdraví, ale má sloužit jako potrestání rodičů. O tom svědčí i skutečnost, že se k předškolnímu vzdělávání vyžaduje i očkování proti nemocem, které nelze přenést na druhé (tetanus), ale také to, že po personálu školek nikdo kompletní očkování nebo imunitu proti všem očkovaným nemocem nezkoumá.

Kromě toho zákon výslovně upravuje případy, kdy již přijaté dítě může být vyloučeno z předškolního vzdělávání, a mezi nimi není uveden případ, kdy se následně ukáže, že dítě nemá všechna očkování. Kromě toho je nepřípustné, aby zdravému a řádně přihlášenému dítěti bylo bráněno v docházce, aniž by k tomu bylo vydáno pravomocné rozhodnutí.

Podniknuté kroky:

  • Listopad 2007 – krajský úřad rozhodnutí ředitele zrušil kvůli vážným formálním vadám
  • Prosinec 2007 – nové rozhodnutí ředitele školy o vyloučení
  • Leden 2007 – krajský úřad další odvolání zamítl
  • Duben 2007 – podána správní žaloba k Městskému soudu v Praze
  • Duben 2010 – žaloba zamítnuta
  • Červen 2010 – podána kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu

Případ je otevřen.

očkování, pacient, škola, vzdělávání