Pátek, 12. září 2008Zprávy z médií
Praha – Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil představil návrh novely zákona o znalcích a tlumočnících, kterou chce zpřísnit dohled nad soudními znalci. Reaguje tak na množící se stížnosti na jejich práci, kdy se často objevují například protichůdné posudky, jako v kauze Kuřim. Současný zákon o soudních znalcích pochází z roku 1967 a je příliš obecný. Neumožňuje důkladnější kontrolu ani postihy. Novelu by měla vláda projednat ještě v září, potom půjde do parlamentu. Platit by mohla začít v roce 2010.
„Starý zákon, který je velmi obecný a vágní, je zpřesněn a jsou stanovena jasnější pravidla pro výkon funkce znalce a pro případný postih, pokud pochybí,“ řekl ČT Pospíšil, který počítá i se zpřísněním výběru soudních znalců. Více pozornosti by se mělo věnovat i dohledu na jejich práci. Pro jednotlivé odbornosti navíc budou podle soudkyně Mileny Opatrné unifikované požadavky. „Nemělo by se nám stávat, že znalci nebudou znát novely vyhlášek,“ dodala.
Pokuty v řádech desetitisíců
Mezi hlavní změny by patřilo posílení osobní odpovědnosti. Každý soudní znalec by musel mít vysokoškolské vzdělání, povinnou pětiletou praxi a docházel by na celoživotní vzdělávání. V případě pochybení by jim nově hrozila pokuta, o které by rozhodoval předseda krajského soudu. Podle Pospíšila by se jednalo o řády tisíců až desetitisíců. Na práci soudních znalců si stěžuje i ombudsman a lidé z Ligy lidských práv. Advokáti si podle nich často zadávají posudky na zakázku, aby vyšly ve prospěch obhajoby.
O nedostatek odborníků po zpřísnění podmínek se ministr nebojí: „Máme přes 50 odvětví. Ta klíčová jsou soudními znalci dostatečně pokryta. Naopak je v některých odvětvích například ekonomického charakteru z důvodu přeplněnosti odmítáme.“ Návrh znalcům a tlumočníkům také nově ukládá, aby se pojistili, a měli tak z čeho hradit škodu, kterou případně způsobí. Podle autorů novely bude ovšem nutné pečlivě rozlišit, zda znalec škodu způsobil úmyslně, nebo zda situaci zhodnotil nesprávně, protože jiné posouzení nebylo v jeho silách.
Podle kritiků je zákon příliš obecný
Problém je ale v trestních sporech, které vyžadují například posudek psychologů. Ten si může nechat zpracovat i obhájce žalovaného. Pak je ale běžné, že advokáti obíhají znalce a žádají posudek ve prospěch svého klienta. „To jsou posudky, které mnozí z nás odmítáme, protože často jsou to posudky, které jsou účelově manipulativní,“ říká soudní znalec z oboru psychologie Slavomil Hubálek. Na znalce, kteří advokátům vyhoví, bude ale i novelizovaný zákon krátký. Podle primáře Bohnické psychiatrické kliniky Jiřího Švarce je totiž zákon příliš obecný a nemůže mluvit o tom, jak má vypadat posudek v soudním lékařství, psychiatrii nebo sexuologii.
Článek vyšel dne 12.9. na www.ct24.cz, naleznete jej zde.
Úterý, 9. září 2008Zprávy z médií
Liga lidských práv a další organizace, které se věnují problematice práv osob s mentálním postižením či duševní nemocí, připravily přes 50 připomínek k návrhu nového občanského zákona. Připomínky adresované ministerstvu spravedlnosti se týkají omezení a zbavení svéprávnosti a problematiky opatrovnictví. Organizacím se například nelíbí to, že nemocný člověk může být zcela zbaven způsobilosti k právním úkonům. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) chce zákoník v prosinci předložit vládě.
Liga a další organizace upozorňují na to, že současná právní úprava umožňuje zneužívání zásahů do způsobilosti k právním úkonům. Podle údajů ligy žije v současné době v České republice přes 23 tisíc osob zcela zbavených způsobilosti k právním úkonům a téměř 4000 osob, jejichž způsobilost byla omezena.
Autoři připomínek chtějí, aby nový občanský zákoník tento stav napravil. Chystaný kodex by měl podle nich respektovat Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, kterou Česko podepsalo a která stanoví, že k úplnému zbavování způsobilosti k právním úkonům by vůbec nemělo docházet. Organizacím vadí také to, že plánovaný kodex nedostatečně upravuje postavení, práva i povinnosti opatrovníků.
Článek vyšel dne 9. 9. 2008 na www.tyden.cz, naleznete jej zde.
Pondělí, 1. září 2008Zprávy z médií
Soudní znalci nejsou objektivní, české zákony to však zatím neřeší. Ministerstvo spravedlnosti slibuje změnu.
Praha/ Ani za nejvážnější pochybení se zatím lékaři v Česku většinou nemusí bát trestu. I v případech, kdy si pacienti z banální operace odnesli trvalé následky nebo dokonce zemřeli, soudy u zdravotníků nesahají k příliš přísným trestům.
Důvod? Znalecké posudky většinou zní: nevinen. Stížností na neobjektivní znalecké posudky se hromadí, soudní lékaře ale nikdo netrestá. Na jejich rozhodnutí přitom závisí nejen osudy lékařů, ale především pacientů. Ministerstvo spravedlnosti konečně slibuje změnu.
„Lékařští soudní znalci jsou neobjektivní – a bohužel nejsou nestranní. Většinou se s lékaři znají, a tak jim často pomáhají vybruslit z problémů,“ říká právník David Zahumenský z Ligy lidských práv. „Není se ale čemu divit, současné zákony jsou naprosto nevyhovující, i nařízení z roku 1939 upravovalo znaleckou činnost lépe než teď,“ dodává Zahumenský. Znalec totiž sice může dostat napomenutí nebo být vyškrtnut ze seznamu, pořád ale neexistuje žádný kontrolní orgán, který by jeho činnost kontroloval, takže se žádné postihy prakticky neudělují.
„Poslali jsme řadu stížností na ministerstvo spravedlnosti, ale kvůli absenci kontroly znalců stát své pravomoci vůbec nevyužívá,“ vysvětluje advokátka Marie Cilínková. Situace by se dala řešit jedině radikální změnou systému. „Je třeba změnit zákony, zorganizovat vzdělání znalců a především zřídit dohled. Měly by se zvýšit i odměny, znalci teď mají často pocit, že to dělají z dobré vůle, a tak si leccos dovolí,“ dodává advokát Ondřej Dostál.
Ministerstvo slibuje změnu k lepšímu už na podzim. „O problému ve znalecké činnosti víme, nyní chystáme novelu zákonu, kam chceme zapracovat všechny připomínky. Situace by se tak měla zlepšit,“ tvrdí Jitka Vinke z tiskového odboru ministerstva spravedlnosti. „Definitivní podobu návrhu představíme veřejnosti už v polovině září,“ dodává.
„Lékařští soudní znalci jsou neobjektivní a bohužel nejsou nestranní. Většinou se s lékaři znají, a tak jim často pomáhají dostat se z problémů.“ David Záhumenský, Liga lidských práv.
Článek vyšel dne 1. 9. 2008 v Boleslavském deníku, Brněnském deníku, Českobudějovickém deníku, Havlíčkobrodském deníku, Hradeckém deníku, Moravskoslezském deníku, Olomouckém deníku, Plzeňském deníku, Pražském deníku (pod názvem Lékaři, kteří zaviní smrt pacienta, zůstávají bez trestu) a v Ústeckém deníku.
Sobota, 23. srpna 2008Zprávy z médií
Férová škola znamená: romské děti nejsou znevýhodněny a dostávají vzdělání jako každé jiné dítě
Břeclav – Jsi z romské rodiny? Tak patříš do zvláštní školy. Podle Ligy lidských práv je takový postup v řadě jihomoravských škol stále ještě běžnou praxí. Děti romských rodičů často končí bezdůvodně ve školách se sníženými standardy.
Zabránit by tomu měl projekt Férová škola, který chce Liga nastartovat v Břeclavi – městě, které má dlouhodobé problémy, co se týče soužití Romů a ostatních obyvatel.
Autoři vymysleli projekt na základě poznatků o vzdělávání romských dětí. Pod záštitou ministerstva školství chtějí přidělovat certifikát „Férová škola“ těm základním školám, které začleňují romské děti do svých tříd a kde nedochází k diskriminaci.
„Všechny břeclavské školy budou informovány o tom, že tento certifikát existuje. A město má zájem, aby se všechny školy o tento certifikát ucházely,“ uvedl břeclavský starosta Dymo Piškula. Podle něj by systém férových škol mohl přispět ke kvalitě vzdělání romských dětí. Koordinátorka projektu Lucie Obrovská se chystá do Břeclavi příští týden. Ředitelům představí „férový“ certifikát.
„Glejt diskriminaci nespraví“ Liga lidských práv tvrdí, že pro školu je takové osvědčení známkou prestiže. To si ale nemyslí Jarmila Poláková, která v břeclavských školách pracovala jako romská poradkyně. „Nechat si přidělit takovou značku může být pro školu i nevýhodné. Automaticky dostane punc školy pro Romy,“ míní Poláková s tím, že všechny romské děti budou zase chodit do školy jen spolu, zatímco rodiče bílých dětí se takové škole mohou vyhýbat. „Na každé škole určitá míra diskriminace je. A nějaký glejt to nespraví,“ domnívá se.
Naopak podle Lucie Obrovské je Česká republika dlouhodobě kritizována ze zahraničí za segregaci zejména romských dětí a za jejich následné špatné uplatnění na trhu práce. „Tyto děti většinou končí ve zvláštních školách, kde nemůže být dosaženo jejich plného vzdělanostního potenciálu. Jihomoravská oblast je toho bohužel zářným příkladem,“ míní koordinátorka.
„Férová škola má garantovat dodržování lidských práv, zákaz diskriminace a začlenění žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu, tedy do klasické třídy,“ dodává Lucie Obrovská. První školy by mohly získat certifikát na jaře příštího roku.
Férová škola musí mít například ve vzdělávacím programu zpracovány antidiskriminační zásady. Musí aktivně motivovat děti s jinou etnickou příslušností k zápisu do školy. A rozhodně nesmí odmítnout romské dítě přijmout, pokud není důvodem třeba naplněnost školy.
Ve škole navíc nesmí existovat třída, v níž by byli soustředěni žáci jednoho etnika.
V Břeclavi má patrně nejvíc romských školáků Kupkova škola, respektive její pracoviště v Sovadinově ulici. Tamse teprve budou rozhodovat, zda se stanou školou férovou. „Určitě se tím budeme zabývat. Z každého projektu se dá něco vytěžit,“ uvedl zástupce ředitele školy Petr Pláteník. Podle něj škola s romskými žáky pracuje nepřetržitě. „Romské děti jsou docela šikovné. Dá se s nimi velice dobře pracovat. Hodně k tomu přispívá romská asistentka,“ poznamenal s tím, že Sovadinova škola už férovou je. Alespoň co se týče přístupu k žákům.
Článek vyšel dne 23. 8. 2008 v deníku Mladá fronta DNES – jižní Morava.
Pátek, 15. srpna 2008Zprávy z médií
Hodonín -Možná s pošramocenou pověstí, ale z pohledu zákona s čistým štítem vyšel hodonínský policista z kauzy, která na jaře otřásla tamním oddělením.
Teprve šestnáctiletá dívka tehdy obvinila strážce pořádku ze znásilnění. Za pravdu jí dalo vyšetřování Inspekce ministra vnitra. Státní zástupce, který jako jediný může rozhodnout o stíhání policisty, však celou věc odložil. Díky tomu hodonínský policista vyjde z případu beztrestně.
„Na základě pokynu státního zástupce jsme věc odložili. Státní zástupce nespatřoval v jednání policisty trestný čin. Případ proto nelze vyřídit jinak,“ uvedla mluvčí Inspekce ministra vnitra Martina Lídlová. Samotná inspekce přitom případ viděla jinak. Státní zástupce je však v těchto věcech inspekci nadřízený, a tak nezbývá než jeho rozhodnutí poslechnout.
Celá událost vyšla najevo letos v dubnu. Policista podle původního obvinění využil služební auto k intimní schůzce se šestnáctiletou dívkou. Navíc v době, kdy měl být ve službě. Slečna o pár dní později nahlásila, že ji „muž zákona“ v autě znásilnil. Pokud by státní zástupce stíhání policisty povolil, soud by mu mohl vyměřit tři až deset let za mřížemi. Dívka totiž ještě nebyla plnoletá – o to by byl trest přísnější.
Podle Jiřího Kopala z Ligy lidských práv nejde o první případ, kdy se Inspekce ministra vnitra a státní zastupitelství neshodly. „Vyšetřování nejsou transparentní. Často jeden z orgánů celou věc odloží, a provinění policisty tak zůstane bez trestu. Buď vzájemně kryjí nedostatky ve vyšetřování, nebo naopak jeden druhého obviňují. Ale výsledek je stejný: žádný odsouzený policista,“ míní Kopal.
Beztrestně však nemusí vyjít z vyšetřování další policista z Hodonínska. Inspekce ministra v jeho případě zjišťuje, zda prostřednictvím vnitřní počítačové sítě prodával svým kolegům zakázané anabolické steroidy. Vyšetřování ještě neskončilo. „V tomto případě je nutné provést celou řadu úkonů, které jsou časově náročnější. Předpokládám, že rozhodnutí by mohlo padnout v září,“ uvedla Martina Lídlová. (Viz Policejní… str. B2)
Šestnáctiletá dívka obvinila hodonínského policistu ze znásilnění. Inspekce ministra vnitra jí dala za pravdu.
Článek vyšel dne 15. 8. 2008 v deníku Mladá fronta DNES – jižní Morava.
Pátek, 15. srpna 2008Zprávy z médií
Brno – Podle Inspekce ministra vnitra znásilnil policista z Hodonína šestnáctiletou dívku. Státní zastupitelství však tvrdí, že je nevinen. Kdo má pravdu? Podle Jiřího Kopala z Ligy lidských práv v Brně je v současnosti téměř nemožné delikty policistů a veřejných činitelů vyšetřit spravedlivě. „Ostatně se to ukazuje i v případech všech současných a nedávných politických kauz,“ míní.
Dá se to nějak změnit?
Z našeho hlediska by to bylo možné jedině tehdy, kdyby existoval jediný orgán, který posuzuje veškeré nezákonnosti policie. Ať už trestné činy nebo stížnosti. Dnes na sebe Inspekce ministra vnitra i státní zastupitelství vzájemně házejí odpovědnost za to, že se to nešetří. Státní zastupitelství říká, že inspekce neměla dost důkazů, a odloží to, nebo to odloží už inspekce a státní zastupitelství to pak nemá důvod rozviřovat. Vytváří se tak velmi nedůvěryhodný obraz obou institucí.
Liga lidských práv už ovšem dostala před soud několik policistů.
Za poslední čtyři roky máme na kontě devět odsouzených policistů. Vždy jsme museli přinést konkrétní důkazy. Šlo například o policisty, kteří v Popovicích u Jičína vnikli do domu romské rodiny. Nebo v Karlových Varech, kde bezdůvodně zbili člověka. Letos odvolací soud potvrdil odsouzení členů městské policie v Praze, kteří také napadli člověka přímo na ulici. Všichni byli odsouzeni jen podmíněně.
Proč tak nízké tresty?
Soud zohlední, že byli ve službě do té doby dobří, nemají záznam v trestním rejstříku, tak proč jim nedat podmínku.
Zřízení orgánu, který by měl na starosti delikty policistů, jste prosazovali i pro novelu služebního zákona.
Je to jediný způsob, jak docílit toho, aby současně dvě instituce nesvalovaly odpovědnost jedna na druhou. Dosáhneme tak větší transparentnosti šetření těchto případů.
Rozhovor vyšel dne 15. 8. 2008 v deníku Mladá fronta DNES – jižní Morava.
