Čtvrtek, 8. ledna 2009Zprávy z médií
Naprostá většina obyvatel považuje úsilí v otázce dodržování práv lidí za důležité.
Česká republika by podle veřejného mínění měla věnovat větší pozornost ochraně sociálních práv, včetně práva na lékařskou péči, vzdělání či práci. Téměř dvě třetiny občanů považují za správné, aby se Česká republika zapojovala i do mezinárodních aktivit na ochranu lidských práv.
Reprezentativní výzkumné šetření společnosti Factum Invenio a nevládních organizací Amnesty International, Člověk v tísni, o.p.s., Liga lidských práv a Multikulturní centrum Praha ve spolupráci s Informačním centrem OSN bylo zrealizováno ke dni 60. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv 10. prosince 2008. Výzkumu se zúčastnilo 501 občanů České republiky starších 15 let. Sběr dat probíhal v období od 27. listopadu do 30. prosince 2008 a byl proveden metodou řízených telefonických rozhovorů (CATI – Computer Assisted Telephone Interview).
Naprostá většina (95 %) obyvatel České republiky považuje za důležité, aby ve společnosti bylo aktivně usilováno o dodržování lidských práv. S vyšším věkem obyvatel roste i míra, s jakou lidé vnímají potřebu lidská práva chránit. Zatímco ve skupině mladých lidí ve věku 18-29 považuje ochranu lidských práv za důležitou sedm lidí z deseti (72 %), mezi nejstaršími obyvateli je o tom přesvědčeno již devět lidí z deseti (85 %).
„Šedesát let, jež uplynuly od přijetí základního dokumentu mezinárodního systému ochrany lidských práv, je jistě důvodem k oslavě, ale ještě více k reflexi dodržování lidských práv v současném světě. Zájem občanů České republiky o toto téma nejen doma, ale i v zahraničí, svědčí o univerzalitě lidských práv i o tom, že si lidé uvědomují, že ochrana vlastních práv je úzce spojena s ochranou práv každého člověka kdekoli na světě,“ uvedl Michal Broža, zástupce Informačního centra OSN v Praze.
Lidé dále považují za důležité, aby se česká společnost angažovala i v projektech na ochranu práv lidí v zahraničí. Pozitivně se vůči mezinárodnímu zapojení naší země vyjádřily dvě třetiny (64 %) Čechů a Moravanů. Nejvíce zahraniční aktivity podporují mladí lidé od 18-29 let a lidé se středoškolským vzděláním s maturitou. „Pozitivní vnímání ochrany lidských práv v zahraničí je jistě výsledkem dobré práce neziskových organizací, ale i schopnosti těchto organizací prezentovat svůj úspěch v médiích. V listopadu vznikla platforma českých neziskových organizací, působících v oblasti podpory lidských práv za hranicemi České republiky, pod názvem DEMAS. Slibujeme si od ní zviditelnění práce českých neziskových organizací jak v českém prostředí tak i v evropských strukturách,“ komentuje výsledky průzkumu Radka Bzonková, vedoucí projektů na podporu lidských práv ve východní Evropě, společnosti Člověk v tísni.
„Věříme, že si výsledků výzkumu všimne také česká vláda. Zájem veřejnosti by měla vnímat jako apel, aby v čase svého předsednictví EU vyvíjela důrazný tlak na dodržování lidských práv za hranicemi Evropy,“ uvedl Jiří Kopal, předseda Ligy lidských práv.
Výzkum se také zaměřil na to, jak lidé hodnotí stav lidských práv a míru jejich dodržování v České republice. Výsledky naznačují, že veřejnost v této otázce není jednotná. Zatímco polovina lidí (48 %) je se stavem lidských práv v naší zemi spokojena, druhá polovina (48 %) tento názor nesdílí a vyjádřila se negativně. Nespokojenost roste ve společnosti především s ohledem na věk občanů. Více než třetina (36 %) občanů starších 60 let se domnívá, že práva na ochranu osobnosti v naší zemi nejsou dodržována. „Ostatně jistý pocit obav mezi nejstarší generací obyvatel České republiky dokládá i rozsáhlý výzkum společností Factum Invenio A.GEneration, který byl zrealizován v první polovině tohoto roku. Tento průzkum nám odhalil, že více než 61 % obyvatel starších 50 let se přímo nebo ve svém okolí setkala s diskriminací kvůli věku,“ upozorňuje Radka Dvořáková ze společnosti Factum Invenio.
Článek byl publikován dne 8. 1. 2009 na www.marketingovenoviny.cz, nalezenete jej zde.
Pondělí, 29. prosince 2008Zprávy z médií
Ze zásahů černých šerifů mají strach ochránci lidských práv
Praha – Plán Ivana Langera, jak policii vysvobodit z role „holky pro všechno“, bude mít od prvního ledna konkrétní dopady.
Policisté nebudou doručovat soudní předvolání, nebudou asistovat exekutorům ani nebudou ochrankám pomáhat pacifikovat rozvášněné fanoušky na fotbalových stadionech.
„Fotbalový zápas je výnosná akce, podnikání jako každé jiné, ostatně koncerty popových hvězd spočívají také na bedrech pořadatelů bez policejní asistence. A zase platí, že v době, kdy od sebe policisté odtrhávají rozvášněné fanoušky, kteří přišli na fotbal programově ničit, rozbíjet a prát se, mohou být prospěšní jinde, kde potřebují pomoct jiní lidé,“ komentoval své rozhodnutí v blogu na Aktuálně.cz ministr vnitra Ivan Langer.
Šéfové pořádkových policií ale plánují, že alespoň zpočátku bude policie připravena v okolí stadionů, aby mohla včas zasáhnout, pokud by se pořadatelům chuligáni vymkli z rukou.
Černí šerifové mají střežit stadiony podle pravidel „pána domu“, ochránci lidských práv z toho mají strach.
„Už teď se setkáváme s případy, kdy ochranka někoho brutálně napadne například v hypermarketu. Mám obavy z toho, že omezování osobní svobody lidí se dostává do rukou privátní sféry,“ říká předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal.
Ozval se i Úřad na ochranu osobních údajů. Vyšetřuje jeden z kubů kvůli tomu, že ochranka divákům při vstupu na stadion kopírovala občanské průkazy.
Předseda úřadu Igor Němec kritizoval i příručku, kterou pro kluby vydalo ministerstvo vnitra. „Je tam napsáno pouze postupujte v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů, ale už ne, jak přesně,“ nechal se slyšet Němec.
Ovládne policie média?
Jako ohrožení svobody slova zase nevládní organizace vnímají fakt, že policie může podle nového zákona o policii zabrat prostor v televizi či novinách a uveřejňovat tam vlastní informace.
„To je obvyklý případ. Ta pravomoc policie vstupovat do médií má smysl, ale jen při řešení živelných pohrom či v případě ohrožení národní bezpečnosti. V zákoně o policii je to ale formulováno tak vágně, že se to vztahuje vlastně na jakýkoli trestný čin,“ řekl právník Miroslav Krutina na tiskové konferenci Českého helsinského výboru. „My neříkáme, že policie bude ty pravomoci v každém případě zneužívat, ale zákon by jí neměl dávat tu možnost,“ dodal.
Ministr Langer si nemyslí, že policie obsah médií ovládne. „To bylo využíváno jen ve výjimečných případech, například při pátrání po velmi nebezpečném pachateli,“ řekl Aktuálně.cz.
Článek byl publikován dne 29. 12. 2008 na www.aktualne.cz, nalezenete jej zde.
Neděle, 28. prosince 2008Zprávy z médií
Renáta CZADERNOVÁ, moderátorka
——————–
Pojišťovny, které dosud nabízely zvýhodněné povinné ručení pro ženy, s touto nabídkou končí. Může za to antidiskriminační zákon.
Pavel DUMBROVSKÝ, moderátor
——————–
Ten má být schválen už příští rok a pojišťovny se obávají, že by se tak dostaly do rozporu s paragrafem, který zaručuje rovný přístup k oběma pohlavím.
Josef SVOBODA, redaktor
——————–
Pravidlo, které působí na muže jako červený hadr na býka, zvýhodněné povinné ručení pro ženy. Reklamní trhák, který ještě teď najdete na webových stránkách a letácích jedné z našich pojišťoven. Prakticky to znamená, že když přijde sjednat povinné ručení žena, zaplatí asi o deset procent méně.
osoba
——————–
Jsem ráda, no, že nemusím platit tolik peněz.
osoba
——————–
No, je to nefér, přihlásím auto na manželku.
osoba
——————–
Přijde mi to nespravedlivé. Kdo má řidičský průkaz, tak by měl platit stejně.
Josef SVOBODA, redaktor
——————–
Podle právníků se však neděje nic nezákonného.
Lucie OBROVSKÁ, Liga lidských práv
——————–
Je docela dost logické, jak pojišťovny postupují. Se dá i chápat ten jejich lobbying v tomto smyslu jako docela oprávněný.
Josef SVOBODA, redaktor
——————–
Zatímco za rovnoprávnost žen se svádějí tvrdé boje, podle mužů jde o zjevnou křivdu, která nikoho nezajímá.
Myslíte, že řídíte líp jak chlapi?
osoba
——————–
No, já si myslím, že jsme určitě ohleduplnější.
osoba
——————–
Ženy – křehký pohlaví, tak mají výhody.
Josef SVOBODA, redaktor
——————–
Myslíte si, že kvůli křehkýmu pohlaví máte levnější povinný ručení?
osoba
——————–
No, tak nevím, proč jinak.
Josef SVOBODA, redaktor
——————–
Na první pohled je to skutečně jediný důvod. Podle statistik způsobí ženy více pojistných událostí. Ve finále však zůstávají většinou jen pomačkané plechy a neuvěřitelná videa.
/ Ukázka /
Josef SVOBODA, redaktor
——————–
Zato muži bourají ve vyšších rychlostech, následky jsou tragičtější a pojišťovny musejí sáhnout hlouběji do kapes. Jenže princip kolektivní viny zakazuje nový antidiskriminační zákon. A přesto, že ještě neprošel schvalovacím procesem, pojišťovny raději sporné výhody ruší. Josef Svoboda, televize Nova.
Záznam televizní reportáže z pořadu TV Nova Televizní noviny z 28. 12. 2008.
Pátek, 19. prosince 2008Zprávy z médií
Světlana ZÁRUBOVÁ, moderátorka
——————–
Inspekce ministra vnitra se od Nového roku změní na Inspekci Policie České republiky. To, co kritizovali mnozí politici i odbornici, ale zůstává. Trestné činy policistů budou i nadále vyšetřoval zase jenom jejich kolegové.
Kateřina GREGOROVÁ, redaktorka
——————–
Inspekce ministra vnitra šetří trestné činy policistů. 15 let spadala pod ministerstvo vnitra, což znamenalo, že vyšetřování trestného činu policisty šetřil jiný policista.
Zdeněk PELC, ředitel inspekce ministra vnitra
——————–
Je to nastaveno tak, že i my máme svůj vlastní vnitřní inspekční orgán. Pokavaď se někdo dopustí nějakého nestandardního jednání, tak i ten člověk je samozřejmě prověřován.
Jiří KOPAL, předseda Ligy lidských práv, Brno
——————–
Měly by jak trestné činy, tak stížnosti, které jdou na policii, být šetřeny nezávislým orgánem.
Kateřina GREGOROVÁ, redaktorka
——————–
A to zřejmě chtěli i naši zákonodárci, když navrhovali, aby inspekce přešla pod ministerstvo spravedlnosti nebo byla nezávislou institucí. Jiří Pospíšil před 2-ma lety říkal:
redaktor /citace: Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti /ODS//
——————–
„Přesun má zajistit větší nezávislost tohoto orgánu.“
Kateřina GREGOROVÁ, redaktorka
——————–
Dnes už nás posílal za Ivanem Langerem.
Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti /ODS/
——————–
Tato otázka by měla mířit na ministra vnitra.
Kateřina GREGOROVÁ, redaktorka
——————–
Také Ivan Langer ještě loni požadoval odtržení inspekce od ministerstva vnitra.
redaktor /citace: Ivan Langer, ministr vnitra /ODS//
——————–
„Chceme vymanit kontrolní orgán dohlížející na práci policistů z řízení ministerstva vnitra.“
Kateřina GREGOROVÁ, redaktorka
——————–
Dnes nám Ivan Langer na dotaz, zda je v pořádku, že inspekce ministra vnitra zůstala, jak se říká, v rukou policie, odpověděl:
redaktor /citace: Ivan Langer, ministr vnitra /ODS//
——————–
„Od Nového roku bude šéfa inspekce jmenovat vláda, už ne ministr vnitra. Navíc vládě byl předložen zákon o generální inspekci, který by měl platit od 1. ledna 2010.“
Kateřina GREGOROVÁ, redaktorka
——————–
Právě tento zákon by pak měl definitivně inspekci způsobnosti ministerstva vyjmout, problém je v tom, že začne platit až za další rok. Tedy nejméně 2 roky od chvíle, kdy se celá diskuse začala vést.
Jiří KOPAL, předseda Ligy lidských práv, Brno
——————–
Dá se říci, že ta reforma policie je v tomhle dosti pomalá.
Kateřina GREGOROVÁ, redaktorka
——————–
Inspekci v minulosti kritizovali například za to, že odložila případ policistů, kteří zbili ležícího mladíka na technopárty CzechTek na Tachovsku v roce 2005. Pro televizi Prima Kateřina Gregorová.
Textový záznam televizní reportáže z pořadu Zprávy TV Prima z 19. 12. 2008.
Pátek, 12. prosince 2008Zprávy z médií
Brno 12. 12. 2008 – O tom, jak zlepšit vzdělávání romských dětí, budou dnes od půl šesté večer diskutovat odborníci a všichni zájemci v Muzeu romské kultury v Bratislavské ulici. Účastníci budou probírat zejména zařazení Romů do většinové společnosti. Večer zpestří ukázky španělských a orientálních tanců. Akci pořádá Liga lidských práv ve spolupráci s organizacemi Nesehnutí a Amnesty International. Za Muzeum romské kultury vystoupí jeho ředitelka Jana Horváthová, o projektu Férová škola a dědictví takzvaných zvláštních škol pohovoří Lucie Obrovská z Ligy lidských práv. O svoje zkušenosti se podělí i romský asistent Ladislav Horváth.
Středa, 10. prosince 2008Zprávy z médií
Praha 10. prosince (ČTK) – Naprostá většina Čechů, 95 procent, považuje za důležité, aby se ve společnosti aktivně usilovalo o dodržování lidských práv. Vyplývá to z průzkumu mínění, který agentura Factum Invenio a několik nevládních organizací zveřejnily na dnešní tiskové konferenci při příležitosti 60. výročí Všeobecné deklarace lidských práv.
Z výsledků studie vyplývá, že s vyšším věkem roste i míra, s jakou lidé vnímají potřebu lidská práva chránit. Nejvíce jsou o tom přesvědčeni lidé nad 60 let. Pouze jedno procento lidí má za to, že o dodržování lidských práv by se rozhodně nemělo usilovat.
Jiná už je míra spokojenosti Čechů a Moravanů s tím, jaká je v Česku úroveň ochrany lidských práv. Čtyřicet osm procent lidí je s ní spokojeno, stejný podíl nikoliv. Nespokojenost občanů rostla především v souvislosti s vyšším věkem dotázaných. Více než třetina obyvatel nad 60 let se domnívá, že práva na ochranu osobnosti v Česku se nedodržují.
Radka Dvořáková ze společnosti Factum Invenio v této souvislosti upozornila, že z dalších průzkumů organizace vyplývá, že více než 61 procent obyvatel starších 50 let se přímo nebo ve svém okolí setkalo s diskriminací kvůli věku.
Podle ředitele Factum Invenio Jana Herzmanna by si fakt, že obyvatelé ČR jsou co do spokojenosti s úrovní ochrany lidských práv v Česku rozděleni přesně napůl, zasloužil další výzkum.
Z průzkumu dále vyplývá, že zhruba polovina občanů má za to, že česká společnost by měla věnovat nejvíce pozornosti ochraně práv na zdravotní péči, na vzdělání, na práci a sociální zabezpečení. Pouze osm procent lidí apeluje na ochranu práv menšin.
Herzmann dnes vyzdvihl také skutečnost, že 64 procent obyvatel ČR se kladně vyjádřilo k mezinárodní angažovanosti Česka v oblasti lidských práv v zahraničí. Naopak proti zahraniční angažovanosti země v tomto směru se vyslovilo 31 procent dotázaných. Nejvíce podporují zahraniční aktivity mladí lidé od 18 do 29 let a lidé se středoškolským vzděláním s maturitou.
„Věříme, že si výsledků výzkumu všimne také česká vláda. Zájem veřejnosti by měla vnímat jako apel, aby v čase svého předsednictví EU vyvíjela důrazný tlak na dodržování lidských prav za hranicemi Evropy,“ uvedl ředitel Ligy lidských práv Jiří Kopal.
Průzkumu se koncem listopadu zúčastnilo 501 respondentů. Spolupracovaly na něm organizace Amnesty International, Člověk v tísni, Liga lidských práv, Multikulturní centrum Praha a Informační centrum OSN.
Valné shromáždění OSN deklarovalo 10. prosinec jako Den lidských práv v roce 1950. V tento den byla o dva roky dříve (1948) přijata Všeobecná deklarace lidských práv, první mezinárodní kodex univerzálních práv člověka, ze kterého vychází řada dalších mezinárodních či národních právních úprav lidských práv a svobod.
lab mkv
Zpráva pochází z ČTK.
