Ministerstvo zdravotnictví odmítá poskytnout analýzu k domácím porodům

Prosinec 2017

Ministerstvo zdravotnictví si v roce 2009 nechalo zpracovat za více než 50.000 Kč analýzu o trestní odpovědnosti rodiček v souvislosti s porodem doma od advokátní kanceláře bývalého ministerstva spravedlnosti Pavla Němce. Právnička Ligy lidských práv v roce 2010 požádala ministerstvo o poskytnutí této analýzy na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, ovšem ministerstvo to odmítlo, proto se jejího poskytnutí domáháme soudně.

Podle Ligy může analýza sloužit nejen ke kriminalizaci žen v souvislosti s volbou domácího porodu, ale i porodních asistentek, které u porodů asistují. Ministerstvo se dlouhodobě snaží možnost žen zvolit si domácí porod potlačovat, přestože v zahraničí je naopak na základě vědeckých výzkumů podporována a Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen opakovaně vyzývá Českou republiku, aby byl ženám umožněn porod mimo nemocnici vedený porodními asistentkami.

Vzhledem k tomu, že analýza vznikla za veřejné prostředky, tak Liga považuje za samozřejmé, že veřejnost musí mít právo se s ní seznámit a kontrolovat, na co úřad vynakládá peníze od daňových poplatníků. Jinak by možnost úřadů zadávat si zpracování nepotřebných právních analýz mohla vést k vyvádění prostředků z veřejných rozpočtů. Navíc v tomto případě není vůbec zřejmé, k čemu ministerstvo analýzu potřebovalo a jak ji využilo.

Ministerstvo i soudy hledají záminky pro odpírání informací

Ministerstvo odmítlo analýzu poskytnout s tím, že se jedná o výklad právních předpisů zpracovaný výhradně pro vnitřní potřeby ministerstva, který ministerstvo není povinno poskytovat. Také dle ministerstva „nelze vyloučit, že by bylo lze tuto analýzu považovat za autorské dílo“, k němuž má majetková práva Advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová.

Právnička Ligy a žadatelka o informace Zuzana Candigliota ve správním řízení argumentovala třemi body:

  • Ministerstvo argumentuje tím, že se poskytování informací nevztahuje na poskytování právních názorů a výkladů. V tomto případě ovšem žádost nesměřovala na získání dosud neexistujícího výkladu, který by měl úřad zpracovat. Je naopak požadován dokument, který již úřad má zpracovaný a který lze poskytnout.
  • Dokument byl zpracován externím subjektem za veřejné finanční prostředky, proto je zde zájem veřejnosti na kontrole vynakládání těchto prostředků.
  • Analýza se dotýká zájmu osob, o kterých pojednává a které mají právo se dozvědět, jaké právní následky mohou být spojeny s jejich jednáním, zvláště když si analýzu o tom nechal zpracovat orgán veřejné moci.

Městský soud v Praze žalobu proti rozhodnutí ministerstva dvakrát zamítl, podruhé zamítnutí na základě práv třetích osob k autorskému dílu potvrdil i Nejvyšší správní soud. Žadatelka proti tomu podala ústavní stížnost, neboť podle ní dochází k zásahu do ústavně zaručeného práva na informace. Ústavní soud jí dal za pravdu a nařídil pražskému soudu se případem zabývat znovu.

Podniknuté kroky:

listopad 2010 > podali jsme žádost o informace, kterou Ministerstvo zdravotnictví odmítlo podle § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. Proti tomuto rozhodnutí jsme podali rozklad.

prosinec 2010 > rozhodnutí ministra zdravotnictví Leoše Hegera o zamítnutí rozkladu

leden 2011 > podali jsme správní žalobu proti nezákonnému rozhodnutí k Městskému soudu v Praze

únor 2014 > rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. 2. 2014 č. j. 11 A 6/2011-30 (soudci Hana Veberová, Jitka Hroudová a Marek Bedřich) naši žalobu zamítnul. Podle soudu požadovaná informace není informací podle zákona 106/1999 Sb., neboť byla zpracována soukromoprávním subjektem. Ani to, že analýza byla zpracována za finanční prostředky z veřejných zdrojů, neznamená, že ji lze poskytnout. Proti rozsudku jsme podali kasační stížnost.

prosinec 2014 > Nejvyšší správní soud svým rozsudkem ze dne 11. 12. 2014 č. j. 3 As 55/2014-33 (soudci Jaroslav Vlašín, Radovan Havelec, Jan Vyklický) zrušil předchozí rozhodnutí městského soudu z důvodu nedostatečného zjištění skutkového stavu a nesprávného právního názoru soudu, že se analýza nevztahovala k působnosti ministerstva.

červen 2015 > Městský soud v Praze opětovně rozhodl o zamítnutí žaloby z důvodu ochrany třetích osob k předmětu práva autorského (rozsudek ze dne 9. 6. 2015 č. j. 11 A 6/2011-84). Proti rozsudku jsme opět podali kasační stížnost.

červenec 2016 > soudci Nejvyššího správního soudu potvrdili svým rozsudkem ze dne 20. 7. 2016 č. j. 3 As 159/2015-32 předchozí rozhodnutí městského soudu s tím, že poskytnutím informací by byla porušena ochrana práv advokátní kanceláře k předmětu práva autorského.

březen 2017 > Ústavní soud shledal porušení práva žadatelky o informace na spravedlivý proces, neboť obecné soudy se dostatečně nezabývaly povahou autorského práva a závažností důvodu pro ochranu autorského práva.

prosinec 2017 > Městský soud v Praze nařídil ministerstvu, aby se žádostí o zveřejnění analýzy zabývalo znovu.

Připad je otevřen