Přes 400 obhájců lidských práv z více než 200 nevládních organizací ze 130 zemí světa se na konci května sejde v Istanbulu na kongresu Mezinárodní federace lidských práv (FIDH). Jejím členem je od roku 2004 také Liga lidských práv, kterou bude reprezentovat její předseda David Zahumenský.

Turecko není hostitelem konference náhodou – FIDH předala předsedovi vlády výzvu k implementování osmi opatření v souladu s mezinárodními závazky Turecka, který by měly posílit mír zemi.

„Turecko dosáhlo významného milníku. Náš kongres se koná v příhodný čas a my doufáme, že výměna názorů a informací, která se odehraje v období těchto pěti dnů, umožní občanské společnosti lepší porozumění výzvám, které jsou spojeny s problémy svobody projevu, menšinových práv a spravedlnosti,“ řekl v tiskové zprávě ke konferenci prezident FIDH Souhayr Belhassen.

FIDH je mezinárodní nevládní organizace která sdružuje 164 organizací lidských práv ve více než 100 zemích. FIDH pořádá kongres každé tři roky; událost v rámci níž členové společně definují strategie pro další aktivity a zvolí Mezinárodní výbor FIDH.

Program světového kongresu FIDH

23/24 květen – Forum na téma „Lidská práva a přechod k demokracii: Zkušenosti a výzvy.“

25/26/27 květen – Interní kongres FIDH

Z pracovní skupiny, která měla nastartovat koncepční změny v současném nevyhovujícím systému porodní péče, vyloučili úředníci ministerstva zástupkyně rodiček, porodních asistentek a zmocněnkyni pro lidská práva. Bývalé členky skupiny, Česká ženská lobby a Liga lidských práv proto posílají ministrovi Hegerovi protestní otevřený dopis. „Současně vyzýváme ženy se špatnou zkušeností z porodnic, aby nám zaslaly svůj příběh – pomůže při jednání před Evropským soudem pro lidská práva, kde se Česká republika zodpovídá z porušování práv rodiček,“ říká právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.

Cílem pracovní skupiny jsou návrhy na změny a koncept porodní péče, který bude respektovat práva žen a dětí a současně nejnovější vědecké poznatky, jako je tomu v západních zemích. V současnosti již vyloučené členky skupiny se vzděláním v oboru právo, porodní asistence či biostatistika proto přicházely s řadou konstruktivních návrhů podložených výzkumy. Alarmující je i to, že ze skupiny byly vyloučeny právničky Adéla Hořejší a zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, tudíž v „odborné“ pracovní skupině zcela chybí odborníci na právo.

Nejde jen o domácí porody

Po zásahu ministerských úředníků zůstali v pracovní skupině především lékaři, kteří dosud činnost skupiny a navrhované změny bojkotovali s tvrzením, že současný stav v českém porodnictví je optimální. K zajištění svobodnějších podmínek v českém porodnictví přitom nedávno vyzvala i Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů.
„V konceptu moderní porodnické péče přitom zdaleka nejde jen o mediálně přitažlivé téma legalizace porodů doma s porodní asistentkou, což je menšinový problém týkající se procenta žen, ale o právo každé ženy na svobodný a informovaný souhlas, právo odmítnout rutinní postupy, právo na nepřerušovaný kontakt s dítětem po porodu, právo na bezplatnou přítomnost podporující osoby u porodu, či právo odejít dříve z porodnice se zdravým dítětem,“ říká právnička Adéla Hořejší, bývalá členka pracovní skupiny.

Osobní svědectví mohou rozhodnout ve Štrasburku

Kvůli porušování práv rodiček probíhá v současnosti řízení před Evropským soudem pro lidská práva. Vláda v něm nepravdivě argumentuje tím, že je v českých porodnicích vynikající péče přátelská k přáním a právům žen. Rutinní praxe v porodnicích přitom často neodpovídá postupům doporučovaným Světovou zdravotnickou organizací, a ženy, které mají odlišnou představu o svém těhotenství a porodu, jsou vystaveny různým formám represe a manipulace ze strany zdravotníků.
Liga lidských práv proto žádá ženy, jejichž přání v porodnicích nebyla respektována, o zaslání svých písemných vyjádření pro použití před Evropským soudem pro lidská práva.

Bližší informace poskytnou:

Adéla Hořejší, právnička, bývala členka pracovní skupiny, adela.horejsi@horejsilegal.cz, 776 696 656
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, zcandigliota@llp.cz tel. 777 893 871
Kateřina Hájková Klíčová, výkonná ředitelka Unie porodních asistentek, klicova@unipa.cz, +420 734 637 379

Přílohy a odkazy:

Otevřený dopis k porodnictví a pracovní skupině při MZČR.

Příloha otevřeného dopisu – odpověď MZ na žádost o informace ZC 29.3.2013.

Vyjádření vlády u Evropského soudu pro lidská práva – plná verze.

Odkaz na článek na blogu Zuzany Candigliota, právničky Ligy lidských práv.

Výzva ženám k zaslání prohlášení se špatnou zkušeností z porodnice.

V současnosti vedeme řízení před Evropským soudem pro lidská práva proti České republice, kde se aktuálně řeší otázka, zda české porodnictví respektuje práva žen. S ohledem na nepravdivé vyjádření vlády, která stav líčí v růžových barvách, si dovolujeme vyzvat ženy, aby nám zaslaly svá písemná vyjádření popisující jejich reálné zkušenosti pro použití jako svědectví před tímto zahraničním soudem.

Jak a kam své vyjádření poslat

• Byla respektována Vaše přání odchylující se od rutinního postupu porodnice nebo Váš písemný porodní plán?
• Byla jste před každým zdravotním výkonem (např. protržení vaku blan, nástřih hráze) informována a požádána o souhlas?
• Byl podporován nepřetržitý kontakt mezi Vámi a dítětem a byla jste žádána o souhlas s každým zdravotním výkonem na novorozenci?
• Bylo respektováno v maximální míře Vaše soukromí a byl přístup personálu empatický a vstřícný bez jakékoliv formy nátlaku, manipulace a nařizování?

Svoje písemné vyjádření s uvedením, v které porodnici a kdy (alespoň rok) jste rodila, prosím zašlete nejpozději do 10. 5. 2013 obyčejnou poštou na adresu Liga lidských práv, Zuzana Candigliota, Burešova 6, 602 00 Brno. Pod vyjádření můžete, ale z důvodu ochrany soukromí nemusíte napsat svoje osobní a kontaktní údaje.

Co tvrdí vláda

Podle vlády je české porodnictví kvalitní a české porodnice jsou schopny zajistit v maximální možné míře domácí prostředí ve zdravotnických zařízeních, soukromí a široký výběr okolností porodu. Podle vlády porodnice v zásadě respektují přání žen ohledně výběru způsobu porodu a polohy při porodu, nezasahování do průběhu porodu, nepřetržitého kontaktu matky s dítětem po porodu či připravený porodní plán.

Co se řeší ve Štrasburku

Stížnost podala žena, která si vinou státu nemohla svobodně zvolit porod doma za asistence porodní asistentky. V této věci nejde ovšem jen o porody doma, ale celkově o právo žen rozhodovat o svém porodu běžné v západní Evropě. Jde také o právo ženy na porod a péči o dítě dle vědeckých poznatků, neboť rutinní praxe v porodnicích přitom často neodpovídá postupům doporučovaným Světovou zdravotnickou organizací. Právě Světová zdravotnická organizace považuje volbu místa porodu včetně porodu doma jako prospěšnou.

Liga lidských práv vyzývá poslance, aby zvážili plánovanou účast na fotbalovém turnaji v ruském Soči, na níž neúspěšně žádali 650 tisíc korun ze státního rozpočtu. Zve je na benefiční turnaj Liga Cup, který pořádá v Praze. „Na startovné 25 tisíc korun se mohou složit ze svého a podpořit tak provoz bezplatné právní poradny pro pacienty,“ říká fundraisingový ředitel Ligy Petr Jeřábek.

Liga Cup je benefiční turnaj firem v malé kopané, jehož výtěžek hradí provoz poradny na webu www.ferovanemocnice.cz. Od roku 2006 odpověděla na více než 3000 dotazů. Loni jsme na webu zaznamenali přes 180 tisíc unikátních návštěvníků.

Letošní třetí ročník Liga Cupu se koná 16. června v Brně a 22. června v Praze. Turnaje se účastní místní i nadnárodní firmy, ale i týmy složené ze známých osobností – v minulosti například Martin Dejdar nebo Robert Záruba. Více informací na www.ligacup.cz.

Přečtěte si o plánované cestě poslanců na turnaj v Rusku.

Krajský soud v Brně včera po více než čtyřletém soudním sporu zamítl žalobu Lukáše Bureše proti Psychiatrické léčebně Brno – Černovice. Bureš se domáhal omluvy a finančního zadostiučinění za to, že ho v léčebně násilím přikurtovali na noc k posteli a způsobili mu tím nejen ponížení lidské důstojnosti a psychické utrpení, ale i zranění rukou. Evropský soud loni konstatoval, že jednání léčebny bylo nelidské a ponižující a v rozporu s právem. I přes tento jasný verdikt český soud odmítl uznat jakoukoli odpovědnost léčebny a poškozenému nepřiznal ani pouhou omluvu.

Lukáš Bureš se odvezení do léčebny předmětný večer roku 2007 nebránil, protože se po nechtěném předávkování předepsanými léky necítil dobře a myslel si, že se mu tam dostane pomoci. Namísto toho se k němu zaměstnanci chovali hrubě a častovali ho nadávkami. Nakonec ho bez zákonného důvodu, tedy aniž by byl agresivní nebo ubližoval sám sobě, připoutali na mnoho hodin k posteli.

Podle soudkyně Dagmar Bastlové je však takové jednání v pořádku. K odůvodnění rozsudku řekla, že jednání léčebny nezasáhlo do důstojnosti žalobce, protože byl pod vlivem léků a nemohl kontrolovat své jednání. „Je to, jako by soudkyně řekla, že lidé, kteří jsou nemohoucí nebo mají těžké postižení, nemají žádnou důstojnost, proto se k nim můžou zdravotničtí pracovníci chovat svévolně,“ říká k tomu Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv.

Štrasburský soud ve svém rozsudku řekl, že léčebna použila kurtování jako rutinní praxi, aniž by v případě neklidu pacienta nejprve vyzkoušela méně omezující prostředky. Podle Soudu v případě podezření na nelidské a ponižující zacházení musí zdravotnické zařízení prokázat, že jednalo správně. Člověk, který je v daném okamžiku v plné moci zdravotníků, nemá možnost kromě svého tvrzení a případných důkazů o způsobeném zranění předkládat jiné důkazy. Naopak léčebna může pečlivě vést zdravotnickou dokumentaci nebo i pořizovat kamerové záznamy a prokázat tak, co se skutečně s pacientem dělo. V případě Lukáše Bureše byly k dispozici pouze nedostatečné písemné záznamy, s kterými bylo navíc následně manipulováno. Nebyla v nich ovšem ani zmínka o tom, že by žalobce po přijetí byl agresivní nebo že by ohrožoval sám sebe.

Podle Zuzany Durajové bylo soudní řízení vedeno v duchu předsudků soudkyně vůči Lukáši, který trpí duševní poruchou. Při výslechu Bureše, který proběhl až 5 let po dané události, se soudkyně ptala například na jeho další hospitalizace, i když tyto informace byly pro dané řízení zcela irelevantní. Když si pak z důvodu časové prodlevy některé detaily noci Bureš nevybavoval, nařkla ho ze lživosti a psychické lability.

„Myslím, že se v rozhodnutí projevily obecné předsudky, které v společnosti vládnou vůči lidem s duševní poruchou, a to že tito jsou nevěrohodní, nebezpeční, nebo že si dokonce zaslouží, aby s nimi bylo zacházeno hrubě. Naopak, lidé s duševním postižením jsou mnohem častěji obětmi násilí, tak jako Lukáš Bureš, než pachateli, takže by jim měla být poskytnutá zvýšená ochrana.“

Rozhodnutí soudu není pravomocné, v současné době advokát Lukáše Bureše připravuje odvolání i stížnost na postup soudkyně, neboť ta dokonce v rozporu s právními předpisy i běžnou praxí bránila právním zástupcům žalobce pořizovat zvukové nahrávky z jednání.

Bližší informace poskytne:

Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv a Centra advokacie duševně postižených, e-mail: zdurajova@llp.cz, tel.: 773 692 282

Více informací k případu:

http://llp.cz/2012/10/strasbursky-soud-pacient-psychiatricke-lecebny-v-brne-byl-podroben-nelidskemu-a-ponizujicimu-zachazeni/

Informace veřejného ochránce práv k případu: http://www.ochrance.cz/ochrana-osob-omezenych-na-svobode/aktuality-z-detenci/aktuality-z-detenci-2012/eslp-v-pripadu-bures-odsoudil-ceskou-republiku/

Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva v češtině: http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23&j=33&k=390&d=326175

Dnes se rozjíždí kampaň Nebuď béééčko, buď hrdinou, která doplňuje projekt Hrdinou může být každý Ligy lidských práv. V Ostravě současně začíná i putovní výstava fotografií největších hrdinů.

Klíčovou součástí kampaně je videospot a web, jejichž hlavní myšlenkou je vymezit se proti pojetí lidské pasivity a „stádnosti“ české společnosti.

„Touto kampaní chceme lidem ukázat, že být ovcí, na kterou klip odkazuje, nic neřeší,” říká Dutkiewič. Jak doufá, mnozí se v ovčím stádu poznají a uvědomí si, že udělat něco pro sebe a své okolí není nereálné.

Ovčí stádo v kampani vystupuje jako protiklad k hrdinům, které lze najít na stránce www.hrdinou.cz. V současné době je na webu také možné hlasovat o největším hrdinovi.

Výstava představí hrdiny

V průběhu následujících sedmi měsíců se v sedmi městech republiky objeví apelační citylighty  a výstavy fotografií v obchodních centrech. Doplní je také diskusní večery.

Výstavy a další aktivity startují dnešním dnem v ostravském obchodním centru Futurum. V dalších měsících bude pokračovat do Pardubic, Plzně, Mladé Boleslavi, Jihlavy, Zlína a skončí v říjnu v Brně.

Více o kampani naleznete zde.

Videospot kampaně naleznete zde.

Bližší informace poskytne:

Martin Dutkiewič

PR manažer projektu

tel.: 734 158 280

e-mail: mdutkiewic@llp.cz

Kdo se stane největším hrdinou, který bojoval proti bezpráví, nespravedlnosti, neférovému jednání? Ode dneška může veřejnost vybrat takového člověka v anketě Hrdinou může být každý na hrdinou.cz.

Ze 101 nominovaných osobnosti vybrala porota deset finalistů, o nichž nyní rozhodne veřejnost. „Finálová desítka příběhů je pestrá: Hrdinové se postavili nezákonným sterilizacím žen, diskriminaci na pracovišti, bojovali proti neférovému jednání úředníků a soudů, proti policejnímu násilí nebo korupci,“ upřesnil PR manažer projektu Martin Dutkiewič. Vybrat nejsilnější příběh lze až do konce září tohoto roku. Veřejnost se ale může inspirovat i další stovkou příběhů, které jsou k přečtení na webu www.hrdinou.cz. Sbírka těchto příběhů vyjde na podzim i v knižní podobě.

Kdo vybral finalisty?

Finálovou desítku hrdinů zvolil tým složený z předsedy Ligy lidských práv a advokáta Davida Zahumenského, novinářky a patronky projektu Ludmily Rakušanové, soudkyně Nejvyššího správního soudu Kateřiny Šimáčkové, římskokatolického kněze Zbigniewa Czendlika, Milana Štefance z Nesehnutí a hudebního dua a patronek projektu Čokovoko.

Součástí projektu jsou kromě ankety ještě veřejné diskuze, víkendové vzdělávací semináře a výstavy v sedmi městech České republiky – v dubnu v Ostravě, v květnu v Pardubicích, v červnu v Plzni, v červenci v Mladé Boleslavi, v srpnu v Jihlavě, v září ve Zlíně a v říjnu v Brně. „Hrdinou se může stát kdokoliv i díky našemu e-learningovému kurzu nebo on-line poradně,“ doplnil Dutkiewič.

Bližší informace poskytne:

Martin Dutkiewič, PR manažer projektu, tel.: 734 158 280, e-mail: mdutkiewic@llp.cz

Líbí se vám náš projekt Hrdinou může být každý? Hlasujte pro něj až do 25. března v anketě publika v rámci mezinárodní soutěže SozialMarie. Ta každoročně uděluje ocenění nejlepším sociálně inovativním projektům. V roce 2013 hledá již podeváté projekty, které reagují inovativním řešením na změny společenskopolitických podmínek. 

Hlasovat můžete zde, i s potvrzením zaslaným na e-mailovou adresu vám to nezabere více než minutu. Děkujeme.

Konkurence je letos rekordní, jen za Česko je přihlášených 88 projektů, celkem pak ze šesti zemí projektů 308. Kromě hlavních cenu budou předány navíc tři ceny publika: vždy po jedné ceně pro rakouský, maďarský a český projekt.

Liga uspořádala na konci ledna kulatý stůl věnovaný procesnímu postavení dětí mladších patnácti let podezřelých z protiprávního jednání (tzv. Juvenile Justice). Našim cílem bylo poukázat na problematické aspekty současného systému z pohledu lidskoprávních standardů. Mezi hosty byl autor zákona o soudnictví ve věcech mládeže Pavel Šámal či advokátka Radka Dohnalová. Pozvali jsme též zástupce soudců, policistů, vlády a ministerstev či orgány sociálně-právní ochrany dětí.

Chcete se dozvědět, jak může vaše organizace efektivněji pomáhat svým klientům z Olomouckého kraje vyřešit jejich problémy s předlužením, exekucí, hrozbou odebráním dítěte či výpovědi z nájmu?

Vašim klientům můžeme nabídnout zdarma právní poradenství či bezplatné zastupování před soudy.

Více se dozvíte na kulatém stolu, který se koná 28. ledna 2013 od 12:30 v olomouckém hotelu Flora (Krapkova 439/34)

Hosty budou Zuzana Adameová, ředitelka Studentské právní poradny při Právnické fakultě Univerzity Palackého, Vítězslav Dohnal z Pro bono aliance a Michaela Hazdrová z Ligy lidských práv.

Od 14:00 hodin bude na stejném místě navazovat právní seminář o diskriminaci pro advokáty, kterého se ale můžete zúčastnit také.

Počet míst pro účastníky na kulatém stole je omezen, pro registraci proto kontaktujte Michaelu Hazdrovou (e-mail: mhazdrova@llp.cz, tel.: 724 219 796).

Krajský soud v Liberci zdvojnásobil odškodnění ženě, které lékaři odebrali vaječníky bez jejího souhlasu. Vyvolali tak u ní veškeré negativní následky, které jsou spojené s předčasným nástupem menopauzy. Žena měla původně dostat 150 tisíc korun, právníci Ligy ale argumentovali, že odškodnění dostatečně nezohledňuje závažnost celého případu a Nejvyšší soud jim dal loni na podzim za pravdu. Jako satisfakci za porušení informovaného souhlasu tak žena dostane celkem 300 tisíc korun.

Rozsudek Nejvyššího soudu je výjimečný v tom, že říká, že soudy musejí zohlednit preventivní působení odškodnění za porušení práv pacientů. „Pro pacienty je to dobrá zpráva, protože nyní soudy řekly, že odškodnění by mělo být takové, aby zdravotníky odrazovalo od toho nerespektovat svobodnou volbu pacienta,“ řekl advokát a předseda Ligy lidských práv David Zahumenský.

V zásadě tak mohou být v případě velkých nemocnic finanční sankce citelnější než u samostatných zdravotníků. Třistatisícové odškodnění již podle Ligy preventivní funkci plnit může. Lednový rozsudek krajského soudu ale ještě není pravomocný.

Žena podstoupila v roce 2006 operaci dělohy. Operatér se rozhodl vedle dělohy preventivně odstranit také vaječníky, přestože k tomu neměl souhlas pacientky. Po odebrání vaječníků nastoupila u ženy předčasná menopauza zahrnující řadu somatických a psychických obtíží.

Přestože soudy od počátku daly Lize za pravdu, pokud jde o skutkový průběh, zdráhaly se ženu férově odškodnit. Krajský soud jí nejprve přiznal pouhých 80 tisíc korun, vrchní soud finanční satisfakci zvýšil na 150 tisíc. To ale stále podle právníků Ligy nedostatečně zohledňovalo to, že k zákroku došlo ve velké krajské nemocnici.

Liga dlouhodobě usiluje o to, aby lidé mohli svobodně rozhodovat o otázkách svého zdraví. Proto ve vybraných případech poskytuje právní podporu těm, jejichž svobodná volba nebyla respektována. Zdravotníci mají povinnost pacienta řádně informovat, rozhodnutí je ale na něm.

Bližší informace poskytne:

David Zahumenský, advokát a předseda Ligy lidských práv, e-mail: dzahumensky@llp.cz, tel.: 608 719 535

Více informací k případu:

http://llp.cz/pripady/za-vyoperovani-zdraveho-organu-proti-vuli-pacientky-zaplati-lekar-300-tisic-korun/

Reportáž odvysílala Česká televize 22. ledna 2013 v pořadu Události v regionech – Ostrava.

Iva KUBANKOVÁ, moderátorka
——————–
Nebyla to pomluva, další odvolání se zamítá. Takový rozsudek dnes vyslechli manželé Lubovi z Nového Jičína u Krajského soudu v Ostravě. Žalobu si vysloužili tím, že v roce 2007 upozornili na případy údajného bití a psího pokousání chovanců novojičínského dětského domova. Rozhodnutí soudu je pravomocné. Pro Lubovi tím ale příběh nekončí – stále chtějí, aby se objasnilo, co se vlastně v dětském domově dělo.

Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
——————–
Miroslav a Radka Lubovi u soudu, jeden příběh, dvě verze. Podle žalobkyně byla Radka jako noční vychovatelka v dětském domově nespokojená a v touze po lepším místě zaútočila na zástupce ředitelky s pomocí tvrzení dětí, že je bil a jeho pes je pokousal.

Michal POKORNÝ, zástupce ředitelky DD Nový Jičín /natočeno v květnu 2008/
——————–
Svědomím mám čisté.

Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
——————–
Podle Lubových se Radce děti s důvěrou svěřily v těžké chvíli a ona začala spolu s manželem bojovat za objasnění celého případu a potrestání viníků.

Jan MIKA, bývalý chovanec DD Nový Jičín /natočeno v květnu 2008/
——————–
On mě bil, já jsem se bránil rukama a on prostě do mě kopal.

Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
——————–
Soud dnes rozhodl pravomocně. Platí druhá verze. Po téměř 6 letech manželé Lubovi dosáhli toho, že soud uznal, že jednali v zájmu dětí. Jestli ale k týrání v dětském domově skutečně došlo nebo ne, o tom žádný soud nerozhodoval. Policisté vyšetřování odložili pro nedostatek důkazů.

Miroslav LUBA
——————–
I kdyby nás soud odsoudil, tak nic to nezmění na tom, že my víme, že ty události se staly.

Radka LUBOVÁ-SLAVÍKOVÁ
——————–
Pokud se nebudeme k sobě chovat slušně, pokud se někoho nebudeme moct zastat…

Miroslav LUBA
——————–
Pokud si nebudeme všímat věcí.

Radka LUBOVÁ-SLAVÍKOVÁ
——————–
Pokud si nebudeme všímat věcí, ano…

Miroslav LUBA
——————–
… kolem sebe, které se dějí, pokud na ně nebudeme upozorňovat, tak prostě tady to skončí špatně.

Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
——————–
Zmocněnkyně Michala Pokorného se dnes k případu nevyjádřila. Krajská státní zástupkyně zváží dovolání k Nejvyššímu státnímu zastupitelství.

Monika VÁPENÍKOVÁ, krajská státní zástupkyně
——————–
Jaký další postup bude zvolen, rozhodneme teprve poté, až nám bude doručeno písemné odůvodnění.

Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
——————–
Případ sleduje i Liga lidských práv. Pomluva je podle ní zneužívána. Podobných případů je řada.

David ZAHUMENSKÝ, předseda Ligy lidských práv
——————–
To trestní oznámení za pomluvu mnohdy je podáváno s tím, aby ta daná osoba byla zastrašena a třeba dále neinformovala o tom, co se děje.

Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
——————–
Liga lidských práv také Lubovi nominovala do projektu Hrdinou může být každý. Je o lidech, kteří se postavili bezpráví. Dětští hrdinové příběhu ale tráví své dny mimo pozornost kamer. Už dospělý Jan Mika je kvůli upozornění na bití nepravomocně odsouzen za křivé obvinění. Pokousaná Bára stále žije v Dětském domově v Novém Jičína a jizva jí z tváře stále nezmizela. Marta Pilařová, Česká televize.

Zpráva vyšla 21. ledna 2013 na serveru maminka.cz. Autorkou je Zuzana Labudová.

Doby, kdy se za těhotnou ženou zaklaply dveře porodnice a staly se pro její blízké nedobytnými, jsou již naštěstí pryč. Koho vezmete na porodní sál s sebou?

Možností je hned několik. Záleží přitom především na povaze a rozpoložení těhotné ženy. Některé mají velký strach z toho, že by na porod byly úplně samy, bez jakékoli blízké osoby, nebo se bojí, aby na ně personál porodnice nebyl nepříjemný, pokud třeba nebudou porodní bolesti zvládat úplně nejlépe. Jiným by naopak přítomnost někoho blízkého byla nepříjemná, nechtějí, aby je jejich milovaný partner viděl v průběhu procesu, o němž třeba zatím mají jen mlhavé představy. Dalším ženám plně vyhovuje svěřit se do rukou odborníků a nikoho dalšího k porození potomka nepotřebují.

Záleží tedy na vás, do kterého okruhu patříte. Každopádně je to váš velký den, a proto ho zkuste zorganizovat tak, aby vám bylo psychicky dobře. Důležité je také si rozmyslet, co od doprovodu očekáváte. Jestliže si chcete narození dítěte užít jako intimní záležitost vaší právě vznikající rodinky, pravděpodobně budete prostě chtít být se svým mužem.

Pokud máte obavy z přístupu personálu, například z toho, že vás zahrne latinskými výrazy a bude žádat, abyste se urychleně rozhodla, co dál, asi vsadíte na porodní asistentku. Ta vám pak vše vysvětlí a zřejmě vám také vydobude čas a prostor pro rozhodování.

Možnost první: porodní asistentka

Porodní asistentka vám na rozdíl od všech ostatních lidí, které si můžete k porodu pozvat, může poskytovat i zdravotnické služby. Mnoho žen učinilo vynikající zkušenost s porodní asistentkou, s níž se spojily na začátku těhotenství, prošly s ní celou graviditou a na jejím vrcholu ji přizvaly k porodu. V tomto případě vzniká mezi nastávající maminkou a asistentkou bližší vztah, znají se navzájem, vyhovují si, protože jinak by nespolupracovaly, mají k sobě důvěru. Všechny tyto výhody většinou ústí v psychickou pohodu rodící ženy, a ta je – jak známo – jednou z hlavních podmínek úspěšného a rychlého porodu. V mnoha případech se pak stává, že žena přijde se svou porodní asistentkou k porodu a porodí výhradně za její asistence, takže místní personál jen přihlíží. Takový ideální scénář si ovšem můžete malovat pouze tehdy, pokud máte fyziologické, tedy normálně probíhající těhotenství. Velmi bojácným maminkám je nabízena také možnost pozvat k porodu vybraného lékaře.

Ti dříve dostávali obálku pokoutně do kapsy, nyní je možnost zaplatit za přítomnost konkrétního doktora legální, přesto ji nabízí jen několik nemocnic a zatím se oficiálně příliš neujala. Obvyklá „sazba“ za dohodnutého lékaře u porodu je 5000-15 000 korun.

Možnost druhá: partner či kamarádka

Pro ženy, které pokládají narození dítěte za záležitost obou rodičů, je volba jednoduchá: požádají svého partnera. Dobře si ale rozmyslete, jakým způsobem tuto možnost svému muži navrhnete. Pro vás to může být samozřejmé, on by ale mohl mít pocit, že je tlačen někam, kam se mu vůbec nechce. A pokud se na to skutečně necítí, bude lepší, když pozvete někoho, kdo vás doprovodí rád. Může to být třeba maminka nebo dobrá kamarádka, které možná v budoucnu budete moci její službu oplatit. Jestliže je naopak váš partner na porod natěšený, vezměte ho už na předporodní kurz a mluvte s ním o tom, jak porod probíhá a co od jeho přítomnosti očekáváte. Oba přitom musíte být připraveni na to, že v průběhu porodu se vaše pocity mohou měnit, takže přestože vás manžel celé těhotenství s úspěchem a láskou masíroval, u porodu možná nebudete chtít, aby na vás vůbec sahal. V případě své účasti by měl mít muž také právo hovořit do výběru porodnice a celkově by se měl stát „členem týmu“, který se k záležitostem těhotenství a porodu může vždy vyjádřit. Pro mnoho mužů je velkou motivací, že zřejmě budou první z rodiny, kdo miminko uvidí, vyfotí či natočí, nebo si je pochová.

A kdyby se váš potomek narodil s nějakým zdravotním problémem, může ho tatínek doprovázet k případným vyšetřením či zákrokům, takže nezůstane bez rodičů. V tomto případě je jeho blízkost navíc zárukou, že se dítě dostane k matce, jakmile to bude možné.

Možnost třetí: dula

Dula je osoba, která se při porodu plně soustředí na vnitřní život ženy a snaží se jí pomoci maximální emocionální a psychickou podporou. Duly neposkytují zdravotní služby, zato mohou být vaším prostředníkem při jednání s lékaři nebo porodními asistentkami, dokážou vám pomoci při hledání úlevových poloh a dalších nefarmakologických metod tlumení bolesti, řada dul má kurz masáží a aromaterapie a neocenitelnou se může stát také možnost probrat s jinou ženou porod zevrubně, až se z narození dítěte trochu vzpamatujete. Některé věci rodící žena vůbec nevnímá, jiné ji trápí, ač nebyly vůbec důležité – dula vám v těchto situacích může pomoci vyrovnat se s porodním zážitkem.

Proč se za to platí?

Ve většině českých porodnic se za přítomnost blízké osoby u porodu stále vybírají poplatky. Jejich výše se různí, většinou jde o několik stovek. Různý je také přístup porodnic. V pražském Motole například připouštějí přítomnost jediného člověka, jehož jméno musí rodička písemně schválit, je mu přesně předepsáno, co a jak má dělat, předem je informován, že nesmí do ničeho zasahovat, a to vše za 700 korun. V Podolí dokonce žádají 1500 korun.

Ve Fakultní nemocnici Brno zaplatí návštěvník 400 korun, ale nemusí se nikde objednávat ani hlásit, protože porodnice považuje doprovod k porodu za běžnou záležitost a prostě ho předpokládá.

Nejdále jsou v trutnovské nemocnici, kde doprovod u porodu vítají a nechtějí za něj ani korunu. Platbu ve výši 510 korun letos zrušila také nemocnice v Havířově. Liga lidských práv označila platby za přítomnost otce u porodu za nehoráznost. Unie českých porodních asistentek se přidala s tím, že přítomnost blízkých osob u porodu může prokazatelně ovlivnit snížení rizikových událostí, jako je nutnost použití bolest tlumících léků nebo i provedení císařského řezu. Proto by měl být podle Unie porodních asistentek doprovod k porodu podporován, nikoli zpoplatňován či omezován. Situaci už začal řešit i ministr zdravotnictví Leoš Heger. Podle něj by od ledna náklady, které nemocnice s přítomností otců u porodu mají, měly pokrýt platby od zdravotních pojišťoven. Jde například o sterilní oblečení a obuv, které personál porodních sálů novopečeným tatínkům půjčuje. Ministr prohlásil, že přítomnost otce u porodu je již standardní záležitostí, takže by měla být do nového sazebníku výkonů zakalkulována. Pokud zakalkulována bude, nebude možné za ni vybírat peníze od rodičů.

Kde hledat doprovod

Chcete-li jít k porodu s porodní asistentkou, s níž se během těhotenství dobře poznáte, najděte si ji na stránkách Unie porodních asistentek www.unipa.cz, kde je seznam porodních asistentek, které tuto službu poskytují. Dáte-li přednost dule, podívejte se na stránky občanského sdružení České duly www.mojedula.cz, kde rovněž najdete seznam dul v jednotlivých krajích.

Rádi bychom vás upozornili na jednání odvolacího soudu v případu manželů Ľubových, který dlouhodobě sledujeme pro možný případ zneužití trestného činu pomluvy.

Pár v roce 2007 poukázal na možné fyzické týrání dětí v dětském domově v Novém Jičíně, nakonec ale čelil obvinění z pomluvy jeho ředitele. Okresní soud nejprve manžele skutečně odsoudil k pětiměsíční podmínce, odvolací soud ale našel v rozsudku vážné chyby a případ vrátil. V červenci 2012 vyhlásil okresní soud osvobozující rozsudek, státní zástupce a poškozený se ale odvolali.

úterý 22. 1. 2013 v 8:00 – Krajský soud v Ostravě, budova A, 3. poschodí, č. dveří 309

Bližší informace k případu poskytne Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, e-mail: zcandigliota@llp.cz, tel.: 777 893 871

Příběh manželů Ľubových je nominovaný do projektu Hrdinou může být každý, jehož cílem je najít v Česku 101 příběhů lidí, kteří se dokázali postavit bezpráví. Více informací najdete zde – http://www.hrdinou.cz/101-hrdinu/manzele-lubovi-26

Podle Ligy lidských práv by pomluva neměla být vůbec trestným činem – její trestání je snadno zneužitelné k zastrašování kritiků či oznamovatelů nekalých praktik. Každý má samozřejmě právo bránit svou čest v případě křivého nařčení – oběť má v tomto případě k dispozici žalobu na ochranu osobnosti.

Krajský soud v Brně už podruhé vydal verdikt ve prospěch ženy a dítěte, které byly v roce 2010 brněnskou zdravotnickou záchrannou službou nuceně transportovány po domácím porodu do nemocnice. Téměř 60stránkový precizně odůvodněný rozsudek nepřímo poukazuje na skutečnost, že ve zdravotnickém systému zcela chybí zajištění profesionální komunitní péče o ženy a děti při domácích porodech. Podle Ligy lidských práv tak stát systematicky porušuje jejich právo na zdraví a dostupnou zdravotní péči.

Ženy nemají k porodu doma koho zavolat, kromě záchranky

Jak soud konstatoval, podle platných právních předpisů jsou lékaři i nelékařští zdravotníci záchranné služby kompetentní k asistenci u překotného porodu i k prvnímu ošetření novorozence (odst. 40 rozsudku). „Na druhou stranu tento druh péče není jejich specializací a žena i dítě by při normálním spontánním porodu v domácím prostředí měly mít přístup k péči specializovaného odborníka  – porodní asistentky,“ řekla právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.

Pokud by náš systém zdravotní péče fungoval jako v západních zemích, žena z projednávaného soudního případu nemusela volat po domácím porodu záchrannou službu, ale měla by možnost si přivolat přímo porodní asistentku a až následně zajistit péči pediatrem. Porodní asistentka je podle právních předpisů způsobilá ošetřit a vyšetřit rodičku i novorozence. Vyšetření pediatrem není neodkladné a je možné je odložit na následující den. Při soudním jednání znalec uvedl, že i v českých porodnicích pediatr běžně provádí první vyšetření dítěte do 12 hodin po porodu (odst. 131 rozsudku), do té doby tak péči zajišťují sestry.

Systému komunitní péče porodních asistentek v současné době brání pojišťovny, krajské úřady i Ministerstvo zdravotnictví

Přestože existuje výkon hrazený ze zdravotního pojištění – návštěva porodní asistentky v šestinedělí, pojišťovny je často nemají nasmlouvané anebo činí obstrukce, aby tato služba nebyla dostupná. Krajské úřady zase protiprávně vyhrožují sankcemi porodním asistentkám, pokud budou pomáhat u domácích porodů, i když mají oprávnění k poskytování péče v domácím prostředí. Ministerstvo, které je zodpovědné za celkovou koncepci českého zdravotnictví, nečiní žádné konkrétní kroky k dostupnosti komunitní zdravotní péče u porodů.

Jednání záchranářů bylo vedeno přetrvávajícím paternalismem

I po doplněném dokazování dospěl soud prvního stupně po navrácení věci odvolacím soudem opětovně k závěru, že k převozu dítěte záchrannou službou proti vůli rodičů nebyl právní důvod. Zpracovaný znalecký posudek z oboru neonatologie prokázal, že dítě bylo před převozem zdravé a dobře poporodně adaptované a možnost vykrvácení dítěte přes pupečník byla prakticky nulová (odst. 34 a 56 rozsudku). Soud naznačil, že důvodem autoritativního postupu posádky záchranné služby bylo obecně nízké právní povědomí zdravotníků a jejich přetrvávající paternalistický postoj vůči pacientům. Takový přístup je však již dlouho překonaný koncepcemi moderního medicínského práva, vycházejícího z respektu k člověku jako osobnosti s právy (odst. 103-105 rozsudku).

Případ stále ještě není u konce – žalovaná záchranná služba se odvolala, takže se nemusí omlouvat, ani vyplatit finanční satisfakci, jak jí bylo v rozsudku uloženo. Musela by tak učinit teprve poté, co by Vrchní soud v Olomouci rozhodnutí potvrdil. Odvolací soud ale také může rozhodnutí zrušit nebo změnit.

Bližší informace poskytne:

Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, email: zcandigliota@llp.cz, tel.: 777 893 871

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 16. 11. 2012, sp. zn. 24 C 3/2011

Informace k případu a předchozí rozhodnutí

Analýza právní úpravy komunitní péče porodních asistentek ve vybraných evropských státech

Liga lidských práv vyhlásila vítěze studentských soutěží Lidskoprávní diplomka a Lidskoprávní Moot Court. Lidskoprávní diplomkou roku 2012 se stala práce Tomasze Heczka, který se zabýval omezováním svobody projevu na internetu z důvodu ochrany autorských práv. V celostátním finále Lidskoprávního Moot Courtu pak uspěla dvojice budoucích právniček z Masarykovy univerzity Zuzana Kameníková a Tereza Doležalová.

Lidskoprávní diplomka

Stejně jako loni převzala záštitu nad soutěží o nejlepší závěrečnou studentskou práci věnovanou problematice lidských práv emeritní místopředsedkyně Ústavního soudu a senátorka Eliška Wagnerová, která se slavnostního vyhlášení osobně zúčastnila. Z osmnácti přihlášených prací z oborů práva, sociálních i přírodních věd byla oceněna trojice autorů. Cenu za první místo převzal Tomasz Heczko za práci „Omezení svobody projevu na Internetu z důvodu ochrany autorských práv“. Jako druhý se umístil Michal Hájek s prací „Lidskoprávní dopady medializace trestních případů“. A oceněna byla také práce Anny Smutné s názvem „Princip non-refoulement v mezinárodním právu a právu Evropské unie: srovnání“. Klíčovými kritérii, jimž hodnocení podléhalo, byly především inovativní přístup a praktický přesah práce.

Moot Court – simulovaný soudní proces

Další z akcí podporující vysokoškolské studenty byla soutěž týmů v simulovaném soudním řízení řešící možný zásah do lidských práv. Studenti od listopadu letošního roku měřili síly v obhajobě i obžalobě případu matky, která se domáhala práva na výchovu svého dítěte umístěného do ústavu. Do soutěže se zapojilo 29 týmů právnických fakult z Brna, Olomouce, Plzně a Prahy, přičemž do finálového kola měla každá z fakult možnost nominovat dvojici svých nejlepších týmů.

Samotné finále probíhalo na Nejvyšším správním soudě v Brně. Soudcovskému senátu předsedala soudkyně NSS Kateřina Šimáčková, kterou doplnili advokáti Lucie Atkins a David Zahumenský. Na soudce nejvíce zapůsobil výkon dvojice budoucích právniček z Masarykovy univerzity Zuzany Kameníkové a Terezy Doležalové. V kategorii nejlepšího písemného podání uspěl naopak tým studentek z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve složení Patrícia Poláčková, Andrea Bartošová, Romana Skácelová a Andrea Kneiflová. Ocenění za nejlepší řečnický výkon si odnesla Šárka Ošťádalová z Univerzity Karlovy v Praze.

Bližší informace poskytnou:

Kateřina Mášová, koordinátorka soutěže Lidskoprávní diplomka

e-mail: kmasova@llp.cz, tel.: 545 210 446

Marek Zemský, koordinátor soutěže Lidskoprávní Moot Court

e-mail: mzemsky@llp.cz, tel.: 545 210 446

Česká vláda uzavřela mimosoudní odškodnění se ženou, která si u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku stěžovala na nezákonnou sterilizaci. Součástí dohody je kromě odškodnění 10.000 eur také přiznání pochybení. Liga lidských práv vyzývá vládu, aby se ke kontroverzní historii nezákonných sterilizací v českých zemích postavila čelem a odškodnila i ženy, které se kvůli promlčecím lhůtám již na české soudy obrátit nemohou.

Nedobrovolně sterilizovaných žen jsou v Česku minimálně stovky. Za sterilizace se již v roce 2009 oficiálně omluvila vláda Jana Fischera. „My chceme, aby v tomto směru pokračovala i současná vláda a všechny ženy odškodnila. Vytvoření odškodňovacího mechanismu doporučila už v únoru letošního roku Rada vlády pro lidská práva. Vláda by jej měla schválit co nejdříve, aby se další oběti nemusely obracet na štrasburský soud,“ řekla právnička Ligy lidských práv Kateřina Červená.

Bližší informace poskytne:

Kateřina Červená, právnička Ligy lidských práv, e-mail: kcervena@llp.cz, tel.: 777 701 621

Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který mimosoudní vyrovnání schválil, najdete zde.

Podnět Rady vlády pro lidská práva z února 2012 je k dispozici zde.

Evropský soud pro lidská práva dnes uznal stížnost Milana Sýkory, kterého v roce 2001 soud bez jeho vědomí zbavil způsobilosti k právním úkonům. Návrh podalo město Brno, které se také stalo jeho opatrovníkem. Později byl pan Sýkora pouze na základě rozhodnutí opatrovníka nedobrovolně hospitalizován v léčebně v Brně-Černovicích. Za porušení jeho práva na osobní svobodu mu Česko musí zaplatit odškodnění 20.000 eur.

Na soudní řízení o zbavení způsobilosti nebyl pan Sýkora vůbec předvolán a nebylo mu ani doručeno rozhodnutí. Jakmile se o tom dozvěděl, podal odvolání ke Krajskému soudu v Brně, a ten mu dal za pravdu. V dalším řízení se ale celá situace zopakovala – opět nebyl předvolán, znalecký posudek vypracovala psychiatrička pouze na základě staré zdravotnické dokumentace a rozsudek mu opět nebyl doručen.

„Štrasburský soud uvedl, že soud se měl osobně seznámit se zdravotním stavem a situací pana Sýkory, což ostatně vyžaduje i nový Občanský zákoník. V řízení o způsobilosti by měl být navíc každý člověk zastoupený efektivně a ne pouze formálně. To znamená, že by se s ním měl zástupce osobně sejít. Konečné rozhodnutí soudu o způsobilosti mu mělo být doručeno,“ řekl právní zástupce pana Sýkory Maroš Matiaško, právník Ligy lidských práv a Centra advokacie duševně postižených (MDAC).

O tom, že není svéprávný, se pan Sýkora dozvěděl až v léčebně Brně-Černovicích, kde byl hospitalizován proti své vůli pouze na základě souhlasu opatrovníka – města Brna. „Z rozhodnutí Štrasburského soudu plyne, že opatrovník nemůže automaticky rozhodovat o hospitalizaci člověka zbaveného způsobilosti. V případě, že s hospitalizací nesouhlasí, musí o zákonnosti zásahu do osobní svobody rozhodnout soud,“ dodal Matiaško.

Bližší informace poskytneme po podrobném seznámení se s rozsudkem na předem ohlášené tiskové konferenci dnes v 14:30 v sídle Veřejného ochránce práv na Údolní 39 v Brně.

Po skončení konference v cca 15:30 hodin poskytnou bližší informace:

Maroš Matiaško, právník Ligy lidských práv a MDAC, tel: 734 158 282

Rozhodnutí soudu naleznete zde.